Filmové Marvel univerzum se neustále vyvíjí. V posledních letech tak přichází na plátna a obrazovky nová generace hrdinů, zatímco ta stará postupně odchází. Také Strážci Galaxie patří mezi ty postavy, které si získaly srdce diváků ještě v předchozí éře a jejichž příběh směřuje ke svému prozatímnímu konci ve velmi očekávaném třetím díle. Jak se režisérovi Jamesi Gunnovi povedlo s celou trilogií rozloučit?
Je rok 2026 a naše známá parta vesmírných dobrodruhů a ochránců se zabydlela na Kdovíkde. Mnozí se snaží přenést přes události ze snímku Avengers: Endgame a s vyhlídkami na budoucnost staví novou základnu nebo se učí svým novým rolím převzatým po padlých přátelích. Někteří se však v minulosti stále utápí – zejména Peter Quill, který není schopný se přenést přes ztrátu původní Gamory. Minulost dožene také dalšího člena skupiny, Rocketa. Znenadání ho napadne všemocný Adam Warlock, který ho po střetu s ostatními nechává na pokraji smrti. Jeho přátelé se tak musí vydat na poslední cestu, aby Rocketa zachránili. Během ní se navíc odkryje jeho tragický počátek.
Ruku na srdce, kvalita MCU byla po Endgame velice kolísavá. Několika snímkům, například Spider-Man: Bez domova, se dokázalo zadařit finančně i u diváků, naopak třeba čtvrtý Thor či třetí Ant-Man příliš nadšené ohlasy nesklidili. O seriálové tvorbě typu She-Hulk ani nemluvě. Kde se vlastně stala chyba? Kromě přílišné produkce, která chrlila filmy jako na běžícím páse a převládla kvantita nad kvalitou, se celý filmový Marvel poněkud zasekl. Stále dokola využíval jednu šablonu rodinných komedií, ve kterých se hláškuje co pět vteřin.
S podobně odlehčeně laděnými snímky obecně problém není, vzniká však ve chvíli, kdy se z naprosto všech jinak pestrých hrdinů stává jedna a ta samá postava, která vtipkuje za každé situace (čímž selhává v budování čehokoliv serióznějšího). Divák tak sleduje neskutečně podobné, šablonovité filmy, což se po čase stává únavným. Dalo by se říct, že popularitu takto hláškujících hrdinů naplno odstartovali v roce 2014 právě Strážci Galaxie. Je tak ironií, že jsou nakonec právě oni, kdo se od této šablony ve svém třetím snímku opět odklání a řadu věcí mění.
Ano, stále se jedná o vtipkující a dobrodružné Strážce, které tak dobře známe a máme rádi. Ovšem už od prvních minut, kdy nás v úvodní hudební sekvenci přivítá ponurejší akustická verze Creep (namísto předchozí energické Come and Get Your Love či Mr. Blue Sky), víme, že tentokrát bude mnohé jinak. Jednu z hlavních rolí zde totiž hraje Rocketova minulost, o které se on sám v předchozích dílech pouze párkrát zmínil. Plný prostor dostává až zde. A je to minulost temná, znepokojivá a depresivní. Bez přehánění mohu doporučit, ať na tohle s dětmi nebo mladšími sourozenci raději nekoukáte.
Z hlediska vtipnosti, díky níž byla tato sebranka tolik oblíbená, se bezpochyby jedná o nejslabší díl. Naopak v aspektech, které se tvůrci tentokrát nebáli udělat jinak, je tento díl nejlepší.
Předchozí „veselé“ díly mohou vyvolat mylný dojem, že trojka bude stejná. Jenže opak je pravdou. Byl jsem tak svědkem, jak rodinka se svým rozbrečeným dítětem asi po půl hodině z kina odešla. Ani hlavní dějová linie, ve které se vtipkuje, není určená těm nejmladším, protože sprostými slovy a brutální akcí plnou zlomenin a utržených končetin se opravdu nešetří. Tohle už není všem přístupné MCU, které jsme tak dlouho znali. Třetí Strážci Galaxie ždímají svůj rating PG-13 na úplné maximum (a upřímně nechápu, proč nedostali dokonce vyšší). Nic podobného jsme v tomto univerzu zatím neviděli. Jedná se tak o film plnohodnotně určený dospělejším divákům, přičemž takovou změnu MCU skutečně potřebovalo.
Propojit natolik odlišné žánry, jakými jsou temné drama (podbízející otázky o týrání zvířat) s až téměř hororovými kulisami a dobrodružná akční komedie s pestrobarevnou stylizací Pátého elementu, není vůbec jednoduché. Proto ne vždy dokáže snímek fungovat po humorné stránce tolik, jak pravděpodobně chtěl. Především ne v porovnání s předchozími dvěma, převážně humorně zaměřenými díly. Když už se konečně Marvel uvolil zavítat do vážnějšího a temnějšího obsahu, nemuseli se tvůrci bát s přehršlí vtipů ještě lehce ubrat a snímek díky tomu více ucelit. Přesto si zde divák najde několik scén, u kterých se rád zasměje. Plejáda různorodých emocí se zúročí především na samém konci, při němž bude mít nejeden divák slzy na krajíčku.
Co se akce týče, ta je nejen stylová a nebojí se pořádně dupnout na plyn (jak již bylo řečeno, s brutalitou se tu opravdu nešetří), ale přes veškeré šílené dění neztrácí díky skvělé kameře ani na chvilku na přehlednosti. Každý člen týmu je zde opět důležitý a sehraje svoji vlastní klíčovou roli. Jednotlivé postavy tak fungují samostatně i v interakci s ostatními. Celý snímek je navíc již klasicky doprovázen skvělým OST, na který má James Gunn prostě vkus.
Diskutabilní je pouze Adam Warlock, který ke svým supermocným schopnostem přišel jako slepý k houslím. Vůbec neví, jak s nimi naložit, a po celou stopáž filmu se spíše potuluje zmateně kolem. Neubránil jsem se pocitu, že je zde poněkud navíc (nebo na rozdíl od ostatních postav nebyl jeho potenciál tak dobře využitý). Pokud se ale ve Strážcích Galaxie: Volume 3 jedná pouze o jeho origin a s jeho postavou se bude pracovat později, dá se pro to najít pochopení. To však ukáže čas.
Strážci Galaxie byli svým zasazením i sestavou v marvelovském univerzu vždy velice netypičtí. Zároveň svým prvotním úspěchem nastavili šablonu využívanou několik dalších let. Volume 3 je pak pro sérii i celé MCU ještě netypičtější právě tím, že se od svojí vlastní šablony nyní odklání. Z hlediska vtipnosti, díky níž byla tato sebranka tolik oblíbená, se bezpochyby jedná o nejslabší díl. Naopak v aspektech, které se tvůrci tentokrát nebáli udělat jinak, je tento díl nejlepší. I kdybyste na MCU už úplně zanevřeli, dejte třetím Strážcům Galaxie šanci. Jedná se o jeden z nejlepších (ne-li přímo nejlepší) a rozhodně nejsilnějších filmů nejen od dob Endgame, ale i v rámci celého fiktivního filmového univerza. O to netrpělivěji nyní vyhlížíme nové DCU pod vedením Jamese Gunna.
