Hačikó, Marley a já, Psí poslání, … hraných snímků o psích společnících můžeme vyjmenovat hned několik. Co ale kariéry kočičích herců? Kromě nejproslulejších rolí v animácích, jako je Garfield, Kocour v botách či Tom a Jerry, naši malí a věčně zvědaví přátelé příliš velké zastoupení ve filmech nemají, natož v těch hraných. Proto jsou snímky jako nejnovější Život kotěte jednoznačně vítány.
Velmi zvědavé a energetické kotě narozené v jednom pařížském podkroví nemělo o početnou kočičí rodinu nouzi. Osud tomu však chtěl, aby si brzo našlo novou rodinu. Ujme se ho totiž desetiletá Clémence, která kotě pojmenuje Vrnilka, a společně začnou v malém městském bytě zažívat nejrůznější příhody. Když poté odjedou na prázdniny na chatu obklopenou přírodou, objevuje Vrnilka zcela nový život. Setkává se nejen s bílým kotětem, ke kterému projevuje náklonnost, ale poznává také veškeré nástrahy a nebezpečí skrývající se za zdmi pohodlného domova. Nástrahy přitom nemají podobu pouhých všemožných predátorů, ale také těžkých životních rozhodnutí.
Snímek dokáže od začátku chytit diváka za srdce, a to dokonce sekvencemi, jež se obejdou beze slov. Jde o kombinaci klasického francouzského umu vyprávět příběhy s citem a předchozích režisérových zkušeností coby dokumentaristy. Guillaume Maidatchevsky dokáže efektivně zachytit esenci kočky v moderním příbytku i – a to především – v přírodě. Zejména tam nachází kočičí protagonista sám sebe, stejně jako režisér, a tak jsou divákovi předloženy opravdu krásné scény až dokumentárního stylu. Vrnilka je zachycen autenticky, v nejrůznějších situacích a během odlišných ročních období.
Zážitek z filmu utváří nejen obraz, ale také zvuková složka. Ať už jde o spokojené předení, či napnutý sluch během nebezpečí, díky citlivě doladěnému zvuku budete vždy schopní se vžít do role Vrnilky, a veškeré situace prožívat naplno s ním a bez potřeby slov. Už jen díky těmto detailům a skvěle zachyceným aspektům ze života malých chlupáčů se bude při sledování rozplývat nejeden milovník koček. Dokáže však Život kotěte nabídnout i nějaký příběh?
Film je milý a díky svým závěrům a zvukové stopě se blíží k dokumentu. Hezky se sleduje a užijí si jej nejen milovníci koček (byť ti budou o něco nadšenější).
Vedle společných příhod mají jak desetiletá Clémence, tak Vrnilka svou vlastní dějovou linku. Oba se musí vypořádat se svými malými velkými strastmi plných nelehkých rozhodnutí (či pouhého akceptování situace), které se nakonec protnou ve finálním poselství celého vyprávění. Závěr je celkem překvapující. Navzdory „roztomilosti“ snímku se nejedná přímo o happy end, nýbrž o hořkosladkou a pravdivou životní lekci.
Nemusíte se bát vzít do kina i mladší diváky, rozhodně se nejedná o nic traumatizujícího. Navíc je film primárně určený právě pro ně. Možná si díky tomuto poselství mnohé uvědomí a také se připraví na určité životní události, které jsou běžnou (byť nesnadnou) a přirozenou součástí bytí. Pro závěrečnou pointu také tvůrci nemohli vybrat vhodnějšího tvora než svou povahou tak těžce podmanitelnou kočku.
I přes svou krátkou stopáž a překvapivé rozuzlení však snímek ke konci ztrácí poněkud dech. Ač má příběh dobrou myšlenku, chtělo by to mu dodat větší důraz, údernost. Život kotěte je roztomilý snímek, který sem tam dokáže doopravdy dojmout, ale nečekejte příliš velké emoce. Snímek vám tak v paměti neutkví na delší dobu.
Film je milý a díky svým závěrům a zvukové stopě se blíží k dokumentu. Hezky se sleduje a užijí si jej nejen milovníci koček (byť ti budou o něco nadšenější). Svoje trefné a poučné zakončení však nedokáže prodat naplno. Na úderný a zapamatovatelný hraný snímek, kterých mají nejlepší přátelé člověka již hafo, si tak budou muset vrnící průzkumníci a jejich obdivovatelé ještě počkat.
