Ve výstavním prostoru EPO1 v Trutnově proběhne 12. prosince 2024 vernisáž výstavy s názvem Ctnosti a Neřesti / 300 let poté. Expozice uvede sochy z tištěného betonu, které vytvořil současný umělec Matyáš Chochola. Jedná se o postmoderní, ambivalentní reinterpretace Braunových Alegorií Ctností a Neřestí v Kuksu. Celá série dvanácti soch tak zároveň představuje základní principy a archetypy Chocholovy sochařské tvorby. Výstava bude přístupná veřejnosti od 13. prosince 2024 a potrvá do konce března 2025, prezentovaná díla jsou součástí mezinárodního sochařského projektu Sculpture Line. Kurátorkou výstavy je šéfredaktorka Vogue CS, Danica Kovářová.
Matyáš Chochola a jeho futuristická reinterpretace alegorií, vystižení negativní i pozitivní podstaty lidství, nastavuje zrcadlo naší době, která, stejně jako ta barokní, prochází bouřlivými změnami a hledá nové formy vyjádření a nové ikony. V dialogu s historií i s dnešními diváky Chochola vytváří unikátní výstavní projekt, který by neměl uniknout pozornosti. Sochy nemají pevné definice, jejich interpretace je ponechána na divákovi. Chochola vrství nejen hmotu, ale i významy. Různorodost jednotlivých objektů podtrhuje i jejich zpracování: 3D tisk je doplněn ručními zásahy, pigmentovým probarvením i přídatnými elementy, čímž každá socha nabývá na autenticitě. Expozice je dočasnou instalací a autor dál zamýšlí pro sochy najít místo ve veřejném prostoru, kde by nejlépe komunikovaly s okolním prostředím.
V dobách, kdy Braun tvořil své sochy, neexistovaly úplně jasné definice toho, jakými ctnostmi a neřestmi jednotlivé sochy jsou, naopak, radikálně moderní sochy v té době budily pozdvižení, bořily předsudky a dráždily vkus tehdejších elit. Získaly sice pojmenování jako Štědrost, Střídmost, Cudnost, Píle, dokonce i Láska a Naděje nebo Lenost, Lstivost, Zoufalství, Pomluva apod., ale nevznikl k nim žádný výklad, jak přesně se například projevují, či proč jsou personalizované tak, jak jsou. Současné Chocholovy sochy Ctností a Neřestí naší doby, která je ambivalentní, rozkolísaná a ryze individuálně nastavená, také nemají vlastní definici jasných předobrazů toho, co ctnosti a neřesti dnes jsou. Dokonce se dá říct, že za jistých okolností a podle úhlu pohledu a kontextu mohou i neřesti být ctnostmi, a naopak. Přesnou definici a význam děl určuje až divák – pro jednoho může být určitá vlastnost ctností, pro druhého naopak neřestí. Jeden pozorovatel může v tomtéž objektu vidět něco úplně jiného než druhý.
V procesu vzniku získaly sochy názvy jako Palcát I a Palcát II, Sasanka, Totem, Pneumatiky, Brutalista, Kubista, Čedič, Baobab, Picasso, Duch stromu a Meteor. Historické vlivy, interpretace a kvality, které Chochola do soch vepsal, nemají jasnou návaznost, do soch se inkorporovaly volně, což – vnímáno v rámci dosavadní tvorby Matyáše Chocholy – zcela odpovídá rukopisu a jeho staro-nově definovaným archetypům.
Sochy byly vytištěny technikou 3D tisku z betonu a doplněny o ruční zásah, barvu nebo komponenty z dalších materiálů, například skla. Také v tom lze najít paralelu s díly Matyáše Brauna na Kuksu, protože ty byly v době svého vzniku na začátku 18. století kolorované polychromními barvami. „3D tisk pro mne byl polotovar. Dle charakteru soch jsem varioval finální řešení a opracování, strukturu povrchů, od minimalistického gesta až po maximalistické pokrytí skleněnými střepy. Ruční zásah je pro mě zásadní, vytištěné hmotě dává umělecký smysl. Bez tohoto zásahu by soubor byl jen formálním cvičením v 3D tisku. Některé úpravy trvaly i měsíc, protože se jednalo o vysoce řemeslnou práci,“ zdůrazňuje Chochola.
Projekt vzniká ve spolupráci s kulturní institucí Art Lines a Sculpture Line. Výstava soch o výšce až 4 metry je prodejní a bude hledat své trvalé umístění. Každá socha vznikla díky podpoře jednotlivých mecenášů a patronů.
