Národní galerie Praha připravila ve Valdštejnské jízdárně výstavu Buddha zblízka. Díky spolupráci se švýcarským Museum Rietberg Zürich je část exponátů u nás k vidění vůbec poprvé. Díla buddhistického umění pokrývají období od 2. do 20. století, jedná se tak o komplexní průřez historií jednoho ze světových náboženství. Výstavu lze navštívit do 24. dubna 2022.
Cílem výstavy je přiblížit hlavní myšlenky buddhismu, doprovodné popisky jsou tak hodně edukativní a dotýkají se samotných základů nauky. Těm, kdo jsou s dějinami a principy buddhismu již obeznámeni, nepřinesou nic nového, výstava naštěstí dokáže zaujmout i jinak než poučnými texty. K vidění je totiž téměř 200 děl z českých i švýcarských sbírek, které odhalují rozmanitost buddhistického umění. Buddhova podoba se měnila také s postupem času. Došlo k jeho zlidovění do podoby Amitábhy, který usiloval o to, aby nejen vyvolení, ale všechny bytosti mohly dojít osvícení a vysvobození z koloběhu života.
Buddha na sto způsobů
První část výstavy se věnuje vyobrazením Buddhy v jednotlivých asijských zemích jako Thajsko, Čína, Tibet či Japonsko. Lze tak dobře porovnat, jak jednotlivé kultury Buddhu vnímaly a na co při jeho zobrazovaní kladly důraz. Buddhův život je hodný vyprávění. Legenda uvádí, že Buddha se narodil do aristokratické rodiny jako princ, kterému nic nechybělo. Během svých vyjížděk mimo palácové zdi se však setkal se stářím, nemocí, smrtí, které mu ukázaly pomíjivost života. Počtvrté mu osud do cesty přivedl potulného mnicha, díky němuž princ prozřel. Vzdal se všeho a všech, odešel z paláce a dosáhl nirvány – odpoutání se z koloběhu života. Tento příběh mapuje 15 metrů dlouhý svitek, který vznikl v Japonsku v tamním malířském stylu na přelomu 17. a 18. století a který je na výstavě k vidění v celé své délce.
Závěr první části se věnuje Buddhově smrti a jeho ostatkům. Tělo bylo údajně spáleno, popel rozdělen a uložen do stúp, jež se staly místem uctívání. Stúpy mohou být jak mohutné stavby, tak malé sošky. Samozřejmě ne všechny obsahují Buddhův popel, ale například buddhistické texty a další symboly. Díky moderním technologiím mají pracovníci muzeí možnost nahlédnout, jaké relikvie se uvnitř ukrývají, aniž by dílo poškodili. Jeden takový prozářený snímek je ve Valdštejnské zahradě také vystaven.
Od Buddhy k bódhisattvovi
Další část se věnuje Buddhovu učení, jeho následovníkům a tomu, jak se nauka šířila do dalších zemí. V průběhu času se v buddhismu vytvořily dva hlavní směry: theraváda a mahájána. S rozvojem druhého směru vznikl také pojem bódhisattva. Soucitná bytost, jejímž úkolem je pomoct všem lidem k duchovní spáse a překonání životních strastí, které je poutají k nekonečnému znovuzrození. Pevnou součástí buddhismu jsou také meditace, recitování manter a koány. Tomu všemu věnovali kurátoři pozornost.
Kromě uměleckých děl je součástí expozice řada buddhistických textů, zvuková instalace manter recitovaných v různých asijských jazycích, multimediální mapa a filmový dokument Janka Rouse o současné praxi buddhistického učení různých směrů v České republice, vytvořený speciálně pro účely výstavy.
Závěr je věnovaný českým sběratelům umění, díky nimž má Národní galerie k dispozici tolik buddhistických děl. Buddhistická filozofie se koncem 19. století stala na českém území velmi populární, což se projevilo nejen sběratelskou vášní, ale odrazilo se také v umění. Inspiraci z Dálného východu neodolal například František Kupka nebo František Drtikol.
Ve Valdštejnské jízdárně je představen pouhý zlomek toho, co vše by se o buddhismu dalo říct. Přesto jde o detailní představení jeho základů, díky němuž se návštěvník může s buddhismem zblízka seznámit.
