fbpx

Jak se stát uprdelistou

  • Monika Maršálková

Doba, ve které žijeme, je rychlá. Nároky na nás jsou čím dál vyšší, špatné zprávy se valí ze všech stran a málokdo dokáže všechno ustát bez stresu. S tím, co se děje ve světě a všude okolo nás, moc nezmůžeme. Co ale změnit můžeme, je svět v nás a naše nastavení mysli. Své o tom ví Jan Menděl, autor knihy Uprdelismus, v níž vysvětluje nejen, jak si udržet zdravý odstup, a přesto nebýt lhostejný, ale také spoustu dalších užitečných věcí.

Kdo je vlastně uprdelista? Podle Menděla se jedná o člověka, který „žije s lehkostí a humorem, nebere sám sebe příliš vážně, denně se raduje ze života a má u prdele to, co většina lidí považuje za životně důležité.“ Menděl však jedním dechem dodává, že uprdelista není nezodpovědný ani lehkovážný, jak by se z uvedené definice mohlo zdát. Naopak, své životní úlohy plní, jak má, „jenom se u toho netváří tak, jako by zachraňoval planetu.“ Někdo se v tom možná najde už teď, aniž by nad touto životní filozofií kdy přemýšlel či si ji vědomě zvolil. S těmi z vás, kteří to štěstí nemáte, se podělím o pár tipů z knihy. Díky nim budete moct uprdelismus aplikovat v praxi i vy.

Nebojte se meditace

Všechny skutečné změny začínají v hlavě. Pokud je vaším cílem stát se uprdelistou, a tedy něco ve svém životě změnit, musíte začít právě tam. Je důležité pozorovat svou mysl a hledat spouštěč vlastních emocí. Meditace je ideálním nástrojem k introspekci. Nehledejte za meditací něco divného ani složitého. Stačí si jen sednout a zavřít oči (a neusnout). Všechno, co v tomto stavu probíhá ve vaší hlavě, je meditace. Během ní si utřídíte myšlenky, uvědomíte si, co vás trápí a naopak. Zkrátka poznáte svou mysl, a potom pro vás bude jednodušší na ní něco měnit.

Aspoň trochu víry

Aby pro vás bylo uprdelistické nastavení jednodušší, je záhodno k němu přidat i duchovní přesah. V dnešní silně ateistické společnosti to může být trochu problém, ale nebojte. Nikdo po vás nechce, abyste začali chodit do kostela nebo se modlili. Jde pouze o víru v to, že tento život, který právě žijeme, není první ani poslední. Pokud na to přistoupíte, uleví se vám a začnete žít s mnohem větší lehkostí, bez toho, aniž byste se neustále někam hnali a trápili se pomíjivostmi tohoto světa.

Dovolte si nicnedělání

Ačkoliv existuje spousta vychytávek na jednodušší život, jedeme stále jako tryskomyši bez přestávky, navíc s pocitem, že nic nestíháme. Určitě každý z vás dělá něco, co považuje za velice důležité. Přitom kdyby se většina z nás na svou činnost jednoduše vykašlala, nic by se nestalo. Země by se nepřestala otáčet a slunce by další den opět vyšlo. Vyhraďte si proto čas pouze na sebe a jen tak lelkujte. Někdy i příjemná činnost, jakou je třeba návštěva kina s kamarády, se může změnit v nepříjemnou povinnost. Pokud se na to necítíte, tak to prostě zrušte. Místo toho si doma v klidu odpočiňte a nejlépe vypněte i mobil. Svět se bez vás na chvíli obejde.

Emoce jsou skvělá věc

Pokud se stanete uprdelistou, tak to rozhodně neznamená, že vám bude všechno jedno. Když vás daná věc trápí, jste smutní nebo naštvaní, tak své emoce v žádném případě nepotlačujte. Slouží jako ventil, a i když si je zakážete, nakonec vás stejně doběhnou – například v podobě panické ataky. Jedna z nejdůležitějších emocí je hněv. Určitě jste už zažili, že vás něco naštvalo, ale pořád jste se drželi v klidu, až jste jednou nevydrželi a vylétli jako čert z krabičky. Lepší je prožívat hněv postupně a nehromadit ho v sobě.

Pokud vás něco z Mendělových myšlenek zaujalo, doporučuji si přečíst samotnou knihu Uprdelismus, kde tato a další témata mnohem více rozebírá. Nechybí ani příklady či jeho osobní zkušenost.

Zdroj fotografií: Unsplash