fbpx

Hodně štěstí, pane Veliký. Budoucí kultovní klasika

  • Adéla Ščurková

Do kin vstoupila odvážná konverzační komedie, jejímž ústředním tématem je sexuální život šedesátníků (a výše). Hodně štěstí, pane Veliký australské režisérky Sophie Hyde přistupuje k námětu s patřičným citem. A díky brilantním hereckým výkonům dokáže předat vše, co si vzala za cíl. Netradiční snímek s Emmou Thompson v hlavní roli rozněžní, pobaví, poučí, překvapí i šokuje. Film má slušně nakročeno k tomu stát se kultovní klasikou, a to nejen ve svém žánru.

Hlavní představitelka Nancy Stokes (Emma Thompson) prožila až do smrti svého manžela normální, ničím výjimečný život. Nikdy v ničem nevybočovala, vše měla v naprostém pořádku a pro spokojenost manžela a rodiny upozaďovala sama sebe. Její manžel byl navíc jejím jediným sexuálním partnerem. Ne úplně ohleduplným a pečujícím, nutno dodat. A tak s ním Nancy nikdy nezažila orgasmus. Po jeho smrti si přeje splnit své nenaplněné sexuální touhy. Ovšem ne s mužem jejího věku. Objedná si proto gigola Lea Grande (v překladu pan Veliký), s nímž by si chtěla cestu (nejen) k orgasmu usnadnit. S mladým pohledným profesionálem během čtyř schůzek dožene vše, o čem měla pocit, že jí v životě uteklo. Ovšem toto setkání s o generaci mladším mužem jí do života přinese mnohem víc, než původně zamýšlela.

Těžko říct, zda by v jiná herečka v hlavní roli tohoto komediálního dramatu tak vynikla. Charismatická držitelka dvou Oscarů Emma Thompson je jednoduše brilantní. Je patrné, že se v roli cítí dostatečně komfortně a na plátně jí to v této „nahosti“ sluší. Začínající irský herec Daryl McCormack tvoří zkušené herečce rovnocenný doprovod. Ve své první roli podobného rozměru za hereckou hvězdou v žádném případě nezaostává. Jeho exotický vzhled navíc perfektně dotváří postavu Lea Grande.

I přes generační rozdíl k sobě na filmovém plátně dokonale pasují, což je vzhledem ke skutečnosti, že ani jeden na chvíli nezmizí ze scény, naprostá trefa do černého. Panuje mezi nimi nepopiratelná chemie, která příběhu dodává určité kouzlo. Emma Thompson a Daryl McCormack předvádí hotovou hereckou symfonii po celou dobu filmu.

Kombinace jednoduchého prostředí, dvou excelentních herců, skvěle napsaných postav a dialogů s nenásilným a citlivým poselstvím je rozhodně něčím, čemu chcete svůj čas věnovat.

Úvodní rozpaky a trapnost postav postupně střídá narůstající důvěra a intimita, která jejich vztah prohlubuje uvěřitelným způsobem. Roztomilá nesmělost frustrované Nancy a nenuceně elegantní projev Lea Grande doplňují citlivě vystavené dialogy včetně obnaženosti projevu, kterou posléze střídá ta tělesná. Chvílemi vyloženě geniální konverzační repliky přirozeně kombinují suchý britský humor s lidskou bezprostředností. Odlehčení v podobě jejich osobních chmur a starostí působí dostatečně každodenně, aby bylo snadné se s nimi ztotožnit a diváka přitom mezi sexuálně laděnými scénami nenudily.

Film v dialozích poměrně energicky klouže od tématu k tématu, od otázky k otázce, přičemž hlavní hrdinku Nancy mimo jiné zajímá také Leova motivace k této práci. Nebojí se mu pokládat zvídavé otázky, jako například zda je pro něj sex s o tolik starší ženou nechutný. Byť je poměrná část rozmluv spíše komediálního charakteru, důležité místo zde má také drama. Díky němu se snímek stává hodnotnějším a není pouhou humornou výpovědí jedné generace.

Střídmá stopáž nedává prostor zbytečně vyumělkovaným konstruktům ani patosu, což činí ze snímku svižnou podívanou, organicky gradující do svého velkého finále.

Pokud vás zajímá, jak se tvůrci poprali s erotickými scénami, asi vás nepřekvapí skutečnost, že jimi vzhledem k tématu opravdu nešetřili. Scény jsou však ve své explicitnosti citlivé, estetické, něžné a nesmírně hezké. V klíčových momentech navíc dokonale vynahrazují herecké dialogy: jsou slyšet doteky kůže, kamera kolem postav v prostředí chladného hotelového pokoje zlehka krouží a zblízka, avšak decentně snímá jejich vzájemné hlazení.

Celý děj se odehrává v jednom a tom samém hotelovém pokoji, byť v různých časových úsecích. Výjimkou je krátká, avšak podstatná scéna z kavárny v hotelovém lobby. Střídmá stopáž nedává prostor zbytečně vyumělkovaným konstruktům ani patosu, což činí ze snímku svižnou podívanou, organicky gradující do svého velkého finále. A snad největší devizou je, že se film zvládá elegantně vyhýbat drtivé většině žánrových klišé, což se v posledních letech zdá být již takřka nemožné.

Ve snímku o panu Velikém hrají prim emoce. Přirozená sexualita, jejíž potlačení a nenaplnění v průběhu života nepřináší nic dobrého, a nahé výkony jsou pouhým katalyzátorem. Kombinace jednoduchého prostředí, dvou excelentních herců, skvěle napsaných postav a dialogů s nenásilným a citlivým poselstvím je rozhodně něčím, čemu chcete svůj čas věnovat. Ačkoli tento rok ještě není u konce, už nyní víme, že v top 2022 bychom tuto filmovou novinku zařadili hodně vysoko. V tuto chvíli dokonce na první místo.

95 %

Celkové hodnocení

Hodně štěstí, pane Veliký

  • Scénář

    Katy Brand

  • Režie

    Sophie Hyde

  • Kamera

    Bryan Mason

  • Hudba

    Stephen Rennicks

Hrají

Emma Thompson, Daryl McCormack, Isabella Laughland