Korejský snímek Podezřelá, který aspiroval na letošní Zlatou palmu v Cannes, dorazil do českých kin. Nejvyšší ocenění si z festivalu navzdory kladným recenzím sice neodnesl, porota však film odměnila Cenou za nejlepší režii. Nejnovější počin režiséra Chan-wook Parka je podívanou, která má co nabídnout i řadovému divákovi.
Jihokorejský režisér a producent Chan-wook Park představuje šest let od svého úspěšného erotického snímku Komorná a devět let od filmu Oldboy svou novou mysteriózní romanci Podezřelá. Ústřední postavou je spořádaný detektiv Hae-joon, který si zakládá na svých vyřešených případech. Zejména pak na důstojném jednání a zacházení s oběťmi i pachateli. Za tuto svou dobrou stránku však platí chronickou nespavostí a neschopností se emočně napojit na svou manželku. Všechny problémy se jako zázrakem vyřeší ve chvíli, kdy potkává Seo-rae, hlavní podezřelou z vraždy manžela, který za podivných okolností spadl ze skály. Mladá vdova s tragickým životním příběhem přitom oznámení o manželově smrti přijala s ledovým klidem. Mezi oběma hlavními aktéry se rozvine podivná přitažlivost, která jim významně nabourá jejich životy.
Režisér využívá ohrané linky známé z filmu noir; svůdná femme fatale uhrane vyšetřujícího policistu, ačkoli její úmysly vůbec nemusí být čisté. Ovšem tomuto věčnému boji dodal značně asijský nádech, znázorněný zejména potlačenými emocemi, bojem se sebou samým a vlastní zodpovědností. Četné rozdíly, charakterová mnohovrstevnatost postav a nejasné pouto mezi nimi zcela brání jednoznačnému pochopení vztahu mezi hlavními hrdiny. Nelze rozeznat ani, zda se mezi nimi odehrává skutečná láska, nebo jde o pouhou přitažlivost. Nebo je náklonnost ze strany Seo-rae skutečně pouhou strategií, jak se vyhnout zatčení?
Při sledování nelze nevzpomenout na Verhoevenův Základní instinkt, zvláště co se scenérií námětu a napětí mezi ústřední dvojicí týče. Tentokrát však nečekejte napínavý detektivní thriller s překvapením na konci. Popravdě, v případě Podezřelé lze těžko určit, co bylo záměrem tvůrců. Zda pokus o detektivní drama, napínavý thriller nebo psychologickou romanci s detektivní zápletkou.
To, co je na filmu matoucí, je svým způsobem zároveň fascinující. Skákání v ději a žonglování s vícero nesourodými žánry podivně funguje a potlačuje jakékoli rozčarování.
Námět se zaměřuje na vývoj platonického vztahu na pozadí vyšetřování kriminálních případů, a tak se nabízí žánr romance, do něhož film řadí oficiální zdroje. Střídání žánrů včetně nosné detektivní zápletky však místy připomíná prvky jihoamerického magického realismu. Ovšem že se nezaměnitelně jedná o jihokorejský snímek, je patrné díky všudypřítomnému absurdnímu humoru. Nutno také dodat, že multižánrovost drží dobře pohromadě a nebýt zbytečně dlouhé stopáže, šlo by o příjemnou podívanou orientovanou na lidské slabosti.
Přes dvě hodiny dlouhý film pojednává především o souboji postav se sebou samými. Kratší stopáž by tak nebyla na škodu a snímek by byl o něco stravitelnějším soustem. Suverénní zpracování snímku přesto diváka vtáhne od samého začátku a nabízí neobyčejnou plavbu, jíž stojí za to se oddat. I když ji doprovází plno bouří a neočekávaných překážek, zatímco na palubě popíjíte koktejl různých chutí, barev a textur. A přece tenhle chaos nějakým způsobem drží pohromadě. Zvlášť pokud se dokážete smířit s tím, že motivaci ani jedné z hlavních postav nelze porozumět. V tom případě vás čeká příjemná jízda na horské dráze plné režijně i scénáristicky zajímavých scén.
To, co je na filmu matoucí, je totiž svým způsobem zároveň fascinující. Skákání v ději a žonglování s vícero nesourodými žánry podivně funguje a potlačuje jakékoli rozčarování. Podezřelá má vlastně úplně všechno: napětí, humor, erotiku, akci i tajuplnost. Takže čert vem, jestli divák pochopil režisérův záměr. Hlavně, že ho chápe on sám, v tomto případě to stačí a divák se může pouze nechat vést.
