Nová britská komedie Vražda v Londýně se odehrává v roce 1952 a odkazuje na slavné dílo Agathy Christie Past na myši. Režisér Tom George vytvořil velice lehkou satirickou detektivní grotesku bez špetky napětí, avšak hvězdné herecké obsazení vás na následujících 90 minut kvalitně zabaví. Jestli se ale těšíte na Adriena Brodyho, můžete rovnou zůstat doma – právě jeho postavu hned na začátku zavraždí.
Past na myši byla od roku 1952 nejdéle reprízovanou divadelní inscenací na světě a nebýt pandemie, jistě by se bez přestávky hrála dodnes. Filmová adaptace Vražda v Londýně proto začíná vraždou přímo v jejích kulisách. Film je detektivkou, která si utahuje z detektivek. A jde mu to víceméně obstojně. Nebere vážně sebe, ani své postavy a už vůbec ne kriminální případ. Celkově působí jemně a mile – to spíše než zábavně. Ani na moment nejde do hloubky, zůstává plout po povrchu a chvílemi až příliš sází na jistotu.
Snímek je sice humorný, postrádá však pointu a důvtip. Cokoli, čím by se od ostatních filmů tohoto žánru dokázal odlišit. Pravda, pokud neznáte rozuzlení Pasti na myši, závěr vás možná přeci jen překvapí. Ostatně, samotný proces vedoucí k rozuzlení je zajímavější než vrah sám.
Svižný, nikterak dlouhý film představuje Adriena Brodyho v roli cynického filmového režiséra Lea Kopernicka, který vypráví příběh vlastní smrti a snaží se vypátrat svého vraha. Do Londýna přijel režírovat filmovou adaptaci slavné divadelní hry, která zahájila své sté představení na divadelní scéně v západním Londýně. Leo tedy na večírku a ve zkratce popisuje mechanismus detektivního snímku: je třeba vytvořit vhodné prostředí, dosadit zajímavé postavy a nechat zabít nejméně sympatickou postavu.
Následně je na tom samém večírku zavražděn a jeho tělo vrah položí na gauč uprostřed jeviště. Vzhledem k faktu, že Lea neměl nikdo rád, je kolem spousta potenciálních pachatelů. Vyšetřování případu se ujme zkušená, ale životem unavený a vyhořelý detektiv (Sam Rockwell). K ruce dostane začínající a nezkušenou, avšak nadšenou kolegyni (Saoirse Ronan). Společně více či méně groteskními způsoby nakonec vraha odhalí – na základě toho nejnepravděpodobnějšího detailu, kterého si všimnou úplnou náhodou. Přestože je závěr filmu snaživě vykalkulovaný, má své kouzlo.
Vražda v Londýně je vcelku zábavnou, ovšem také hodně odlehčenou detektivní podívanou, která vám nijak nerozšíří kinematografické obzory.
Detektivka, nebo spíše komedie s prvky detektivky, nestojí na scénáři, nýbrž na svých hercích. Právě ti do filmu vnáší veškerou zábavu. Co se tedy výběru obsazení týče, je třeba jej pochválit. Harrise Dickinsona jste mohli vidět již v Trojúhelníku smutku a také zde svou práci odvádí perfektně. Adrien Brody se před kamerou sice dlouho neohřeje, i tak ho ale stihnete nesnášet stejně jako ostatní postavy a snadno pochopíte, proč by ho někdo chtěl zabít. Budete to totiž také chtít udělat.
Ústřední dvojice vyšetřovatelů se dobře doplňuje. Rockwell se své role chopil s vervou, ačkoli projevem až příliš často připomíná Johnnyho Deppa, což ve výsledku působí lehce otravně. Saoirse Ronan je jako mladá vyšetřovatelka přehnaně snaživá, ale spíše roztomilým způsobem.
Výprava, kostýmy i lokace jsou zvolené tak, aby podtrhovaly žánr grotesky. Komediální timing sedí, jak má, tempo je svižné a plyne lehce, střih si s divákem hraje. Celková obrazová hravost – zejména finální kreslený storyboard – je v kombinaci se soundtrackem značně atraktivní.
Vražda v Londýně je vcelku zábavnou, ovšem také hodně odlehčenou detektivní podívanou, která vám nijak nerozšíří kinematografické obzory. Díky poutavému vizuálnímu zpracování však vaši pozornost udrží. A máte-li rádi ty nejnečekanější vrahy, pak zajděte do kina zjistit, kdo zabil otravného režiséra.
