Herec Elyas M’Barek, známý ze série filmů Fakjů pane učiteli, přichází v roli filmové celebrity Marvina Bosche. Po útěku před fanoušky a novináři se nečekaně ocitne v poněkud výstředním stand-up klubu, kde se seznámí s feministkou a stand-up komičkou Friedou. Ta mu zcela změní život a vám pohled na německou kinematografii.
Červený koberec je nachystaný, záře reflektorů taktéž a fotografové jsou připraveni se svými objektivy. Ječící fanoušci se nemůžou dočkat svého oblíbeného herce Marvina Bosche (Elyas M’Barek). Celebrita však nepřichází. Naopak, po nevydařeném rozhovoru s bulvární novinářkou utíká pryč. Boschův zoufalý úprk postranními uličkami končí v hodně alternativním divadelním stand-up klubu Theatre 3000, kde se probouzí s kocovinou na obří vulvě z plyše. A to ještě sám netuší, jak moc má klitoris na dosah…
Šéfka klubu Frieda (Lucie Heinze) jej ve svém pomalu krachujícím podniku ukryje. Komička se od jeho fanynek naprosto liší – vůbec nic si z něj totiž nedělá. Jako emancipovaná mladá žena podobnými muži spíše opovrhuje. S takovým přístupem se Marvin zatím nesetkal. Aby se ukryl před zraky médií, stráví hrdina ve zmiňovaném feministickém divadelním souboru nějaký čas. Jako jediný heterosexuál je ostatním trnem v oku a osazenstvo má s jeho přítomností zprvu problém. Díky Friedě pak prožije bláznivou queer party v masce klitorisu (aby ho nepoznali paparazzi) a postupně zjišťuje, jak křehká a pomíjivá je sláva a že štěstí může najít tam, kde by ho nejméně čekal.
Přihlouplé, rádoby romantické komedie nejsou jen výsadou české kinematografie; i v sousedním Německu občas šlápnou vedle.
Hlavními tématy snímku jsou záchrana krachujícího klubu, obnova Marvinovy dobré pověsti a samozřejmě šance pro skutečnou lásku. To vše po nevěřícným a kritickým pohledem (nejen queer) společnosti. Nutno však podotknout, že samotné queer komunitě tímto snímkem prokázali tvůrci spíše medvědí službu. V rekvizitárně Theatre 3000 se nachází nejen maska klitorisu, ale také obřích tamponů. Stand-upy, které se v klubu pořádají, nejsou ani podnětné, ani zábavné.
Německá režisérka Anika Decker má na kontě několik romantických komedií, Srdeční záležitost je však první, která jde do české distribuce. Bohužel, chtělo by se dodat. Svým zpracováním je snímek neuvěřitelně mimo realitu. Není ani zábavný. Tvůrci se sice snaží diváky bavit skrze kritiku bulváru a heteronormativity, a zároveň vyzdvihnout společensky palčivá témata, představit divadelní queer komunitu a zabrnkat na romantickou notu. Jenže výsledkem je velmi podivný, nezáživný koktejl. Přitom si stačilo vzít k srdci radu agenta Bonda: protřepat, nemíchat.
Tato rádoby vtipná slátanina nedrží pohromadě a vůbec nefunguje, přestože trailer vzbuzuje naděje, že by to až taková katastrofa nemusela být. Bohužel opak je pravdou. Autenticitu prostředí či realističnost scénáře by jeden marně pohledal. Pár komediálních prvků se sice filmem mihne, ale rozhodně nestačí, aby se jim divák od srdce zasmál. Filmaři se místy nejspíš snažili vsadit na nekorektní humor – neúspěšně.
Z hereckých výkonů je až útrpně zřejmé, že se mechanicky drží scénáře. Ze samotných herců neplyne nic navíc. Celkově tato „romantická komedie“ působí spíše tragicky a trýznivě než komicky a romanticky. Na filmu mě tak uklidnila jen jediná věc: přihlouplé, rádoby romantické komedie nejsou jen výsadou české kinematografie; i v sousedním Německu občas šlápnou vedle.
