Oceňovaná komiksová autorka Tillie Walden se tuzemskému publiku v předchozích letech představila skrze tituly Piruety a Na paprsku. Nakladatelství Paseka pokračuje v jejím seznamovaní s českými čtenáři, tentokrát komiksem Kam jsi zmizela? Za něj autorka obdržela další Eisnerovu cenu pro nejlepší grafický román.
Když Bea potká na svém útěku z domova Lou, někdejší kamarádku její matky, odstartuje jejich společná cesta autem napříč západním Texasem. Obě ženy ujíždějí nejen krajinou, ale také před svými minulými traumaty. Mají pouze jedna druhou… a později i kočku, kterou by podle známky s adresou rády navrátily její původní majitelce. Od té chvíle se ale vše zkomplikuje a za zády neustále mají tajemné pronásledovatele, kteří chtějí onu kočku získat za každou cenu. Krajina navíc začíná být záhadná a proměnlivější než předtím.
Navzdory magické cestě, na kterou se společně s postavami vydáme, jsou obě dívky uvěřitelné a jejich problémy skutečné. Autorka dokáže skrze všemožné situace, a především velice přirozené dialogy vykreslit postavy. Ty jsou sice zranitelné, ale nevzdávají se. Stejně jako auto na cestě se společně posouvají dále a jsou si stále bližší.
Nedokázal jsem se však zbavit dojmu, že jsou si obě hrdinky podobné nejen vzhledově (i přes jejich věkový rozdíl), ale i charakterově. Bez problému by se pod konverzační bubliny, které pronáší Bea, dala dosadit Lou a opačně. Ani k jedné z hlavních postav jsem si tak nedokázal vytvořit dostatečné pouto, přestože je příběh z valné většiny zaměřený pouze na ně a prostoru mají také dostatek (320 stran). Tillie Walden řeší v komiksu silná témata (jež pro někoho mohou být dokonce osobní) spíše okrajově, což je pochopitelné. Ostatní situace by si však zasloužily jít o něco více do hloubky, což by napomohlo k většímu prokreslení postav.
Čemu naopak nelze cokoli vytknout, je vizuální stránka. Ta je opravdu nádherná, s barvami, které vždy dokážou zachytit náladu a atmosféru dané scény. Postupně čím dál více (především po nalezení tajemné kočky) přechází do prostředí plných fantazie. Autorka také umí dávkovat text efektivně, častěji nechává děj plynout zcela beze slov, čímž nabírá na svižnosti (byť bych se nebránil menšímu zkrácení celkového počtu stran).
Navzdory probíraným vážným tématům a závažnosti situace hrdinek na mě vizuál paradoxně působil až uklidňujícím dojmem. Do světa, v němž se tato road movie odehrává, jsem se mohl plně ponořit a cítit se, jako bych byl dalším spolujezdcem v autě a naslouchal dialogům postav. Vše působí snově, až poeticky a s hořkosladkým nádechem, přibližujícím se tak japonským příběhům. Nejedná se přitom o náhodu – autorka díly údajně skládá poctu jednomu ze svých vzorů, Hajao Mijazakimu, spoluzakladateli a tvůrci studia Ghibli. Onen vliv je zde opravdu znát a za mě funguje skvěle.
Inspiraci u ghibliovek komiks nachází nejen po vizuální, ale i metaforické stránce. Od samotné jízdy autem až po závěrečné stránky. Nicméně zde jsem opět narazil. Autorka něco lehce nastíní, skutečné vysvětlení však čtenář nedostane. Například prvek tajemné kočky mi přišel nejen pořádně nevyužitý, ale navíc vyšuměný do ztracena. Jistěže ani ghibliovky neservírují divákovi vysvětlení na stříbrném podnose a mnohé musí nalézt sám. Je ovšem v jeho silách tyto na první pohled schované prvky najít, jelikož mají stále pevné základy. V Kam jsi zmizela? je vše pouze schované, a to bez jakéhokoli vodítka, od nehož by se čtenář mohl odrazit a svoji interpretaci skutečně něčím podložit.
Stejně jako v případě samotných postav autorka spíše naťukává, s až přehnanou opatrností která je ale kontraproduktivní. Je ovšem tím pádem možné, že výtka, již jsem směřoval k podobnosti postav, vlastně ani není chybou, nýbrž záměrem komiksu. Jenže jsem pro tuto svoji vlastní či jinou interpretaci nenašel žádné detaily či střípky, které by mě v ní dokázaly byť lehce utvrdit. Podobně jako krajina je i vše v příběhu schované v husté mlze, ve které budete i sebemenší náznak jakéhokoliv směru hledat marně, a cítit se tak zcela ztracení.
Tillie Walden vytvořila po vzoru oblíbených (nejen) japonských příběhů vizuálně podmanivou road movie s uvěřitelnými postavami. Dokáže dojmout, otevřít citlivá témata a vše zabalit do různých metafor. Akorát by se bývala nemusela ve všech uvedených případech bát daný aspekt dotáhnout a více prokreslit. Takto vše zůstává spíše naťuknuté a až příliš plavající v nejednoznačnostech. Pak se hůře obhajuje i délka komiksu, a především tím trpí pointa celého příběhu, jež by mohla být o něco údernější. Přesto stojí tato cesta plná fantazie za pozornost. Jsem si jistý, že mnohým se trefí do nálady a bude jim bližší než mně.
