Společností zavrhnutý a ve světě ztracený veterán války ve Vietnamu John Rambo se loni vrátil do kin ve 4K digitálně restaurovaných verzích prvních tří dílů. Není divu, vždyť jde o jednu z nejslavnějších postav světové kinematografie. Přitom vznik kultovní klasiky provázely komplikace a Rambova cesta na filmové plátno byla značně problematická. A to dokonce tak absurdním způsobem, že první verzi snímku chtěl sám Sylvester Stallone doslova a do písmene zničit.
První krev vychází ze stejnojmenné knihy napsané a vydané Davidem Morrellem v roce 1972. Jde o nekompromisní kritiku války ve Vietnamu, kam americká vláda bez rozmyslu posílala tisíce mladíků, kteří v ní zemřeli nebo se vrátili jako lidské trosky trpící PTSD (posttraumatická stresová porucha). Válka ve Vietnamu přitom ještě v té době probíhala. Šlo tak o velice živé, a hlavně citlivé téma, v němž hollywoodská studia viděla obrovskou, avšak riskantní příležitost. Při nesprávném uchopení by se jim totiž mohla šeredně vymstít.
Prvním odvážlivcem, který pro Rambovi sáhl, bylo studio Columbia Pictures. To za práva utratilo 175 tisíc dolarů, aby se následně daného tématu zaleklo natolik, že jej raději přenechalo studiu Warner Bros. Zde chtěli Ramba natočit ve stylu Taxikáře. Měl se tedy stát obětí vojenské mašinérie, neschopnou se začlenit do normální společnosti. Hlavní zápornou sílu by pak představovala armáda v čele s Rambovým mentorem plukovníkem Trautmanem. Postupně se tedy začal psát scénář, se kterým si ovšem nikdo moc nevěděl rady. Prvních pár let pouze putoval od jednoho scénáristy ke druhému.
Podobě, v jaké jej známe dnes, se přiblížil až v roce 1977. Tehdy se jej chopila dvojice scénáristů William Sackheim a Michael Kozoll. Ani zdaleka ale nešlo o finální verzi a studio začínalo být z projektu čím dál nervóznější. Což vyeskalovalo prodejem studiu Carolco, a to za 385 tisíc dolarů. Jenže ani v tento moment nebylo zdaleka vyhráno.
Hvězdy za i před kamerou?
Ruku v ruce s neustále se měnícím scénářem šla také jména, která se v souvislosti s natočením a ztvárněním Ramba objevovala. Jelikož Warner Bros. na celý projekt pohlíželo jako na jednu obrovskou produkci, na které v žádném případě nehodlalo šetřit, byla v hledáčku studia opravdu jen ta největší zvířata v branži.
Za kamerou se tak uvažovalo o Georgu Millerovi, Johnu Badhamovi, Johnu Frankenheimerovi nebo Mikeu Nicholsovi. Každý z těchto režisérů měl samozřejmě svou představu nejen o tom, jak by měl výsledný film vypadat, ale také o tom, kdo by měl hrát ústřední roli. I před kamerou se tak spekulovalo o opravdu zajímavých jménech. Jednu dobu byl s Rambem spojován Dustin Hoffmann, Al Pacino, John Travolta, Nick Nolte, Kris Kristofferson, Terrence Hill, Clint Eastwood, Robert De Niro a dokonce i Chuck Norris.
Jakmile práva odkoupilo Carolco, malé a nezávislé studio založené snílky Mario Kassarem a Andrew Vajnou, ze všech těchto velkolepých plánů sešlo. Carolco totiž nebylo ani zdaleka tak bohaté, aby mohlo o některé z výše uvedených hvězd byť jen uvažovat. K režii se nakonec dostal naprosto neznámý Ted Kotcheff, který chtěl do hlavní role obsadit Sylvestera Stallonea. Ten sice měl už na kontě Rockyho, s ničím jiným se mu ale nedařilo prorazit. Navíc se tou dobou chtěl profilovat především jako charakterní herec, nikoliv jako akční hvězda. K tomu se dopracoval až o pár let později. V Rambovi Stollone viděl možnost, díky níž by se konečně prosadil i bez Rockyho.
Nemalé náklady a hra o všechno
Stallone si nicméně za roli Ramba řekl o tři a půl milionu dolarů, což byly peníze, které si Carolco jednoduše nemohlo dovolit. Aby tak o svoji hlavní hvězdu nepřišlo, nabídlo mu dva miliony s možností upravovat scénář, což bylo skvělé rozhodnutí. Scénář se přepisoval celkem sedmkrát, přičemž si Stallone postavu Ramba nejen napsal na tělo, ale hlavně ji upravil tak, aby mu diváci skutečně fandili. V předloze byl totiž Rambo válkou vytvořeným sociopatem, se kterým by soucítil opravdu málokdo.
Celkové náklady na natáčení se pak vyšplhaly na patnáct milionů, což byly v roce 1982 opravdu nemalé peníze. Carolco si muselo vzít nejeden úvěr, a dokonce zastavit veškerý svůj majetek. Kassar i Vajna tedy hráli opravdu o všechno (jako ostatně pokaždé, což se jim také stalo osudným, ale o tom jindy). Nakonec se peníze povedlo sehnat a mohlo se začít natáčet. Nebo ne?
Natáčení plné překážek
Těsně před první klapkou nastal nečekaný problém a nezpůsobil jej nikdo jiný než legendární Kirk Douglas, který měl hrát Rambova mentora Trautmana. Herci se nelíbilo, že by ve filmu neměl zdaleka tolik prostoru jako Rambo, a tak z projektu na poslední chvíli vycouval. Nahradil jej Richard Crenna.
Problém byl tedy vyřešen a natáčení mohlo odstartovat. Procházka růžovým sadem to ale ani tak nebyla. Času bylo málo a peněz nebylo nazbyt. Štáb přitom bojoval nejen s počasím, které bylo na ponurou atmosféru snímku až příliš slunečné, ale také s kaskadérskými kousky, při nichž se v nejednom případě něco šeredně pokazilo.
Odřeniny, polámané kosti, modřiny či dokonce poranění páteře bylo denním chlebem téměř všech kaskadérů, kteří se podíleli na natáčení. Zranění se nevyhnul ani Stallone, jenž chtěl (možná trochu paličatě) většinu akčních scén odehrát sám, což ho stálo hodně odřenin a v neposlední řadě zlomené žebro.
Zachránce Stallone
Náročným natáčením trápení neskončilo. První hrubý, tři a půl hodiny dlouhý sestřih byl natolik otřesný, že jej chtěl sám Stallone odkoupit a následně zničit. To si studio v žádném případě nemohlo dovolit, a tak vznikl čtyřicetiminutový sestřih nejlepších scén, jaké daný materiál nabízel. Ten se pak odprezentoval na speciální projekci pro distributory a naštěstí pro všechny zúčastněné měl úspěch.
Distributoři nakupovali jako šílení a i samotný Stallone si uvědomil, že nějaký potenciál se v natočeném materiálu přece jenom skrývá. Vymínil si proto právo výsledný film sestříhat, což se mu z dnešního pohledu povedlo na výbornou. Diváci dostali devadesátiminutové psychologické drama říznuté akcí, jež sklízelo ovace po celém světě.
Konec dobrý, všechno dobré
Jak se říká „konec dobrý, všechno dobré“. První díl Ramba, u nás distribuovaný s podtitulem První krev, nakonec celosvětově vydělal neuvěřitelných 125 milionů dolarů. Tedy více než osminásobek svého rozpočtu. V Americe byl přitom celé tři týdny na prvním místě návštěvnosti a stal se třináctým nejúspěšnějším filmem roku. Také se jednalo o jeden z prvních hollywoodských blockbusterů distribuovaných v Číně – a i zde se stal obrovským hitem.
Caroclo s Vajnou a Kassarem bylo zachráněno a Stallone měl konečně hit, na který samozřejmě v následujících letech úspěšně navázal. Jen o tři roky později vznikl druhý díl, v němž se oproti komornější jedničce Rambo regulérně utrhne ze řetězů a stává se plnokrevnou akční podívanou se všemi jejími klady i zápory. John Rambo je přitom i dnes, tedy neuvěřitelné čtyři dekády od vzniku První krve, celosvětovým fenoménem a jednou z nejpamátnějších postav nejen akčního žánru.
