fbpx

Beetlejuice. Nečekaný začátek jedinečné kariéry

  • Radim Kostura

Už je to přes 30 let, co světlo světa spatřila ztřeštěná komedie Beetlejuice. Šlo o první celosvětový úspěch výstředního režiséra Tima Burtona, který naplno odstartoval jeho úctyhodnou kariéru plnou podobně ujetých podívaných. Jelikož do kin aktuálně míří dlouho očekávané pokračování této svérázné klasiky, nastal čas si původní snímek připomenout.

Beetlejuice je dnes kultovní záležitostí, na kterou nedá řada fanoušků dopustit. Vynalézavě pojatý příběh plný bláznivých nápadů přitom bere dech i po letech. Plejáda optických klamů a praktických efektů je zde použita tak drze a suverénně, že je opravdu radost na snímek koukat. Jeho výroba ovšem nebyla jednoduchá. Burton byl v té době začínající autor, film jako takový měl vypadat úplně jinak a herecké hvězdy se nedařilo sehnat. Jak se tedy Beetlejuice dostal do podoby, v jaké jej známe dnes?

Více horor než komedie

Bláznivá komedie plná duchů, démonů a nemrtvých měla být podle původního scénáře mnohem temnější podívanou. Jeho autor Michael McDowell totiž nenapsal rodinné dobrodružství říznuté černým humorem, nýbrž regulérní horor plný explicitního násilí. Beetlejuice, coby okřídlený démon převtělený do podoby člověka, měl usilovat o vyvraždění rodiny Deetzových, a dokonce sexuálně obtěžovat postavu Lydie. Ta měla navíc v samotném závěru uhořet. Naštěstí pro nás i pro Lydii se scénář v průběhu let dočkal několika přepisů, o které se postaral producent Larry Wilson se scénáristou Warrenem Skaarenem. Díky nim výsledný snímek ani zdaleka nepřipomíná teror, jakým měl původně být.

Kromě scénáře se několikrát měnil i název filmu. Studiu Warner Bros. se titul Beetlejuice příliš nezamlouval. Ve hře proto byly nápady jako House Ghosts či Scared Sheetless (ten v žertu navrhl sám Burton a následně byl šokován, že se studiu takový název skutečně líbil). I díky němu ale nakonec přece jenom zvítězil jednoduchý název Beetlejuice. Ten se v původně zamýšlené podobě psal jako „Betelgeuse“, jelikož byl pojmenován po nejjasnější hvězdě souhvězdí Orion. Inspirací pro hlavního antihrdinu nesoucího toto jméno byl přitom slavný komik 30. a 40. let minulého století Groucho Marx (člen slavné komediální skupiny Bratři Marxové).

Peripetie hereckého obsazení

Poměrně velkým oříškem se pro produkci snímku stalo obsazení ústředních hrdinů. Namísto Geeny Davis se měla v roli Barbary Matiland objevit Kirstie Alley (známá například z Kdopak to mluví). Z důvodu natáčení sitcomu Na zdraví ovšem neměla čas. Jako Delia Deetz se pak mohla představit Anjelica Huston (Morticia z Addamsovy rodiny), jenže kvůli nemoci musela roli přenechat Catherine O‘Haře. Ani obsazení mladičké Lydie nebylo jednoduché. O roli se tehdy ucházelo nemalé množství mladých hereček, jimž se v budoucnu podařilo prorazit jinde. Za zmínku stojí jména jako Sarah Jessica Parker, Jennifer Conelly, Juliette Lewis, Diane Lane či Alyssa Milano. Na konkurzu je ale všechny porazila Winona Ryder.

První volbou pro svou roli překvapivě nebyl ani Michael Keaton. Burton chtěl do role Beetlejuice obsadit Sammyho Davise Jr. (ze skupiny Rat Pack). Kromě nej studio uvažovalo také o Samu Kinisonovi či Dudley Mooreovi. Obsazení Keatona údajně navrhl producent David Geffen, a i když si tím Burton zprvu nebyl příliš jistý, nakonec se mu ta představa zalíbila. Problém ovšem nastal i na straně Keatona. Ten roli Beetlejuice, podle svých vlastních slov, vůbec nechápal a dvakrát ji odmítl. Za zmínku pak stojí také obavy Aleca Baldwina, jenž zaválel v roli ustrašeného Adama Maitlanda. Baldwin se po dokončení natáčení strachoval, že mu snímek pohřbí kariéru. Vůbec totiž nechápal, o čem Beetlejuice v konečném výsledku bude.

Efekty a klamy, kam se podíváš

Burton na sebe v Hollywoodu poprvé výrazněji upozornil již svým debutovým snímkem Pee-Weeho velké dobrodružství. Z bláznivé komedie o hledání ztraceného kola se stal za oceánem nečekaný hit a studia tak byla připravená svěřit mu větší projekt. Tím se stal právě Beetlejuice, do něhož mohl Burton vtisknout svůj nezaměnitelný rukopis v celé jeho kráse. Za pomoci vynalézavě použitých praktických efektů a optických klamů se mu podařilo natočit scény, které v tehdejší době neměly obdoby. Ani zdaleka to však nebylo jednoduché.

Scéna s chybějícím odrazem v zrcadle vyžadovala správné nasnímání a přesunutí nábytku. Část taneční scény u večeře musela být kvůli praktickým efektům natočena pozpátku a Burton pak dokonce zvažoval její vystřižení z celého filmu. Scénáristé Wilson a McDowell si nevěděli rady ani s bránou do podsvětí. Nápad s nakreslením dveří byl pouze zoufalým pokusem o vtip, který se nakonec zalíbil natolik, že jej přeci jen použili. Nečekaný koktejl praktických efektů, svérázného audiovizuálního stylu, drzých nápadů a optických klamů naštěstí zafungoval na výbornou a vykouzlil neopakovatelnou atmosféru, která na diváka funguje i dnes.

Úspěch na všech frontách

Beetlejuice měl od premiéry velký finanční úspěch. S rozpočtem 15 milionů dolarů si z pokladen kin odnesl krásných 73 milionů dolarů, a stal se tak desátým nejvýdělečnějším snímkem roku 1988. Z Burtona udělal režisérskou hvězdu, která na tento úspěch následující rok navázala veleúspěšným Batmanem. Tím jeho hvězdný status vystřelil na pomyslný vrchol Hollywoodu a odstartoval Burtonovu krasojízdu napříč žánry. Kromě finančního úspěchu získal Beetlejuice i celou řadu ocenění. V roce 1989 si odnesl Oscara v kategorii nejlepší masky a jen o rok později vyhrál tři ceny Saturn. Mimo jiné byl také inspirací pro animovaný seriál, který v letech 1989–1991 běžel na stanici ABC a sám Burton se na něm podílel jako producent.

Před pár lety se snímek dočkal muzikálového zpracování na Broadwayi, jež získalo celkem osm nominací na cenu Tony. Nesmazatelný odkaz Beetlejuice tak žije dál. V letošním roce se navíc dočkáme premiéry muzikálu i v Česku, uvede jej Hudební divadlo Karlín. A po více než třiceti letech vstupuje do kin zbrusu nové pokračování této bláznivé komedie. Režie se opět chopil Tim Burton a do svých ikonických rolí se vrací Winona Ryder, Catherine O‘Hara i Michael Keaton. Sekundovat jim tentokrát budou Jenna Ortega, Monica Bellucci či Willem Dafoe. Regulérního druhého dílu jsme se přitom mohli dočkat již krátce po premiéře toho prvního. Z tehdy připravovaného pokračování odehrávajícího se na Havaji ale sešlo. Burton i Keaton totiž dali přednost jinému sequelu – Batman se vrací.

Beetlejuice představuje nestárnoucí klasiku, která stála za zrodem legendární kariéry vizuálního démona Tima Burtona i hereckého pardála Michaela Keatona. Ačkoliv v našich končinách se Beeltejuice nikdy netěšil takové popularitě jako za oceánem, bezpochyby se jedná o důležitou kapitolu hollywoodské historie. Bez ní by dost možná nikdy nevznikly kultovní snímky, které Burton i Keaton následně natočili.