Chaos (starořecky Χαος) pochází z řecké mytologie. Jde o prvotní stav všeho před stvořením samotného světa, dobu bez statusu quo – neuspořádanost, nicota, zmatek. Něco, s čím se bohové Olympu brzy budou muset opět vypořádat. A vy je díky stejnojmennému seriálu na Netflixu u toho můžete sledovat.
Osmidílný seriál Kaos (česky Chaos) není jednoduché popsat, protože v sobě propojuje minimálně tři hlavní dějové linie. V jedné máme samolibého, arogantního nejvyššího boha Dia (tuto roli si vychutnává Jeff Goldblum), který pociťuje, že „něco“ není v pořádku. Svět lidí, kterému nastolil svou pevnou rukou neochvějný řád, se pomalu mění. I když se ho ostatní bohové v čele s výbornou Janet McTeer (známou ze seriálu Ozark) v roli Hery snaží přesvědčit o opaku, Zeus dobře ví, že přichází změna. Další linka pojednává o Orfeovi a Euridiké. Hrdina se i tentokrát snaží dostat svou životní lásku z podsvětí řízeném bohem Hádem, který má se světem mrtvých už tak dost starostí. Do třetice tu máme krétského krále Mínoa, který se bojí dávného proroctví, jež by ho mohlo připravit o život. Do toho mu přidělává vrásky jeho dcera Ari (Ariadna), Trojané a Minoutaurus schovávající se v „labyrintu“.
Tyto příběhové linie si postupně kříží cesty a proplétají se v současném světě, ve kterém jsou olympští bohové nadále uctíváni, každý člověk si nese své vlastní proroctví a kde smrt je jen začátek života po životě. Tvůrkyně seriálu Charlie Covell přináší svět, ve kterém nejsou superhrdinové Avengers, neskáče tu Spiderman po střechách, ani Batman nebojuje proti zločinu. Největšími hrdiny a pány všeho jsou bohové, o kterých je všeobecně známo, že opravdu existují a sídlí na Olympu. Celý svět se k nim modlí a uctívá je, protože věří, že jen tak se, až přijde čas jejich smrti, obrodí a povedou nový život. Ten, kdo se jim naopak zprotiví, se při nejmenším bude navždy toulat temnotou.
Seriál má trochu pomalejší rozjezd, a tak se může stát, že vás první 2–3 díly nebudou moc bavit. Stejně tak ne každému sedne celková stylizace a pojetí. Zeus v teplákovce vypadá jako východoevropský dělník nebo ostrovní fanoušek fotbalu. Je roztržitý, náladový a pro spoustu diváků bude jistojistě osinou v zadku. Ale to je záměr. Kaos se inspiruje legendami o lásce, moci, zradě, ale čerpá i ze současných reálií nebo právě z řecké mytologie. Její hrdiny ale ukazuje v odlišném světle, než jak je známe ze školních lavic. Nabízí velkou dávku osudovosti, silných momentů a kupodivu i dobrých nápadů, které stojí k zamyšlení. Nejedná se samozřejmě o intelektuální strop – stále jde o netflixovou zábavu pro mainstream – ale seriál určitě umí i překvapit svou hloubkou.
Kaos je do jisté míry odrazem naší doby. Postavy používají mobilní telefony, jezdí v autech a žijí celkově velmi podobný život jako my. Trojané, kdysi nejsilnější národ, nyní přežívají v ghettech, nemají žádná práva a celkově jsou vnímáni jako podřadní občané. Amazonky tu vypadají jako totální američtí rednecks a žijí v karavanech ve své vlastní komunitě.
Skvěle napsaná je postava Euridiké, která se před tím, než tragicky zahynula, chtěla s Orfeem rozejít. Její snaha být sama sebou a nebýt svírána ve vztahu přehnané lásky je silnější než Orfeova bezmezná náklonnost, kterou Euridiké nevědomky dusí. Orfeus je znázorněn jako sobec, který nedokáže pochopit, že jeho milá potřebuje prostor. Ostatně kvůli němu má následně Riddy problémy i v podsvětí.
Za zmínku stojí také Hera, která jasně ukazuje, kdo stojí vládci nebes po boku a nebojí se vypořádat s každou pozemskou milenkou, již její záletný manžel navštěvuje. Zapomínat nesmíme ani na tajemnou postavu Prométhea (toho, který bohům ukradl oheň a daroval ho lidem), z jehož pohledu a celý příběh sledujeme a který nám postupně, často velmi dramaticky, odhaluje svůj promyšlený plán. Kromě uvedených charakterů mají své místo v seriálu i všichni ostatní. Byť třeba sehrají menší roli, má jejich přítomnost v ději opodstatnění a určitě si je budete pamatovat.
Scénáristé si s řeckou mytologií pohrávají, snaží se na ni nahlížet z jiného úhlu a tu a tam si ji pro blaho příběhu upraví, aby vyzněl dramatičtěji či reálněji. Někdy se to povede, jindy to ale působí jako krok vedle. Konkrétně to odnesla například postava Chárona, ze kterého tvůrci udělali pohledného bývalého milence již zmíněného Prométhea.
Některým Kaos sedne, jiným zase ne. Nemusí vám vyhovovat ohýbání legend ku prospěchu děje nebo vám nevoní styl, kterým je seriál natočen. Pokud v něm ale najdete zalíbení, určitě vás bude bavit až do samého konce. Pro ty, kteří seriálu propadnou jako já, mám jediné slovo: Vero.
