Pulp Fiction je napěchované tolika nápady, že by to vystačilo na několik dalších snímků. Dnes už nestárnoucí klasika v roce 1994 představila geniální mysl Quentina Tarantina v celé její kráse a jen tak mimochodem navždy změnila filmový průmysl. U příležitosti 30 let od premiéry vám přinášíme 30 zajímavostí o tomto legendárním filmovém skvostu.
Pro někoho blázen, pro jiného génius – ať je to, jak chce, kultovní status Quentinu Tarantinovi už nikdy nikdo neodpáře. Již jeho režisérský debut vyvolal při uvedení vlnu vášnivých reakcí. Bylo to ovšem právě Pulp Fiction, kterým pobláznil celý svět a navždy se zapsal do dějin kinematografie coby jeden z nejúspěšnějších a nejlepších filmařů všech dob. Vznik tohoto díla je přitom stejně zajímavý jako film samotný.
Dlouhá cesta k natáčení
1) Tarantino začal pracovat na scénáři spolu se svým kamarádem z videopůjčovny Rogerem Avarym už někdy kolem roku 1990. Původně měli v plánu napsat několik krátkých povídek a natočit podle nich antologii filmů. Tarantino přišel se zápletkou o gangsterovi, jenž se musí postarat o manželku svého šéfa, zatímco Avary vymyslel příběh boxera a jeho zlatých hodinek.
2) Tarantino následně jednu z napsaných zápletek přetavil ve svůj celovečerní režisérský debut s názvem Gauneři. Až poté se spolu s Avarym opět vrátil k myšlence natočit Pulp Fiction. Oba se přestěhovali do Amsterdamu, kde rozpracovali dříve sepsané nápady, z nichž nakonec vzešel plnohodnotný scénář.
3) Některé kultovní scény převzali ze svých dřívějších scénářů. Jedná se například o sekvenci s nechtěným prostřelením hlavy či vystřílením zásobníku do zdi. Šlo o vystřižené scény z filmů Pravdivá romance a Takoví normální zabijáci.
4) Produkci mělo původně financovat studio TriStar Pictures. Mike Medavoy, jeho tehdejší šéf, měl ovšem problém s finální podobou scénáře a od projektu odstoupil. Šance se následně chopil Harvey Weinstein (ze studia Miramax), který na natáčení poskytl celkem 8 milionů dolarů.
5) Ačkoliv Pulp Fiction spolu s Tarantinem napsal právě Avary, v titulcích jako scénárista uveden není. Podle některých zdrojů se na tom oba dohodli. Podle jiných za to mohly peníze a tlak studia. Ať to však bylo, jak chce, dříve nerozlučná dvojice scénáristů spolu od té doby nic dalšího nenapsala.
Obsazení hereckého ansámblu
6) V roli Vincenta Vegy, jehož si zahrál John Travolta, se měl původně objevit Michael Madsen. Mělo jít o tu samou postavu, jakou si Madsen zahrál již v Gaunerech. Z důvodu časové vytíženosti ale musel roli odmítnout. Kandidáty pro roli byli i Sean Penn, Daniel Day-Lewis, James Gandolfini či William Hurt.
7) Komplikované bylo i obsazení hlavní ženské postavy. Konkurzu se zúčastnily Isabella Rossellini, Michelle Pfeiffer, Meg Ryan či Joan Cusack. Ve hře údajně byla i Jennifer Aniston. O roli usilovala také Rosanna Arquette, která posléze získala roli Jody.
8) Uma Thurman nabídku přijala až poté, co s ní Tarantino po telefonu prošel některé části scénáře.
9) Ani obsazení postavy Butche nebylo jednoduché. Podle prvotních plánů byl v hledáčku studia Matt Dillon. Scénář se však postupem času upravoval, v důsledku čehož bylo potřeba oslovit někoho staršího. Uvažovalo se o obsazení Seana Penna, Nicolase Cagea či Sylvestera Stallonea. Nabídku údajně odmítl také Mickey Rourke.
10) Také Bruce Willis si původně myslel na roli Vincenta Vegy. Když ji nedostal, přijal právě roli Butche.
11) Ve filmu si měl zahrát i herec Dick Miller. Mělo jít o roli vlastníka vrakoviště, na kterém pan Wolf zanechá auto s mrtvolou. Již natočená scéna byla ale nakonec z finální podoby vystřižena.
12) Sám režisér si v Pulp Fiction střihnul malou, avšak významnou roli Jimmieho. Toho si měl původně zahrát Steve Buscemi, který ale kvůli natáčení jiných projektů neměl čas. Přesto se však objevil alespoň v maličké roli číšníka restaurace U Mazaného králíčka.
Inspirace, písně, triky a teorie
13) Není žádným tajemstvím, že se Tarantino často inspiruje záběry a scénami ze starých snímků. Nejinak tomu bylo i zde. Juleseův proslov z Bible označený jako Ezekiel 25:17 pochází z japonského The Bodyguard z roku 1973, kde se v hlavní roli představil legendární Sonny Chiba (mečíř z Kill Bill vol. 1).
14) Ikonické zabodnutí adrenalinové jehly do srdce je jednou z nejnapínavějších scén celého snímku. Její natáčení naštěstí nervy drásající nebylo. Travolta coby Vincent Vega ve skutečnosti jehlu nezabodával, nýbrž prudce vytahoval. Ve filmu je pak daný záběr použit ve zpětném chodu.
15) Slavnou taneční scénu kritici často přirovnávají k podobné sekvenci z Osm a půl od režiséra Federica Felliniho. Sám režisér se však nechal slyšet, že mu byla v tomto ohledu největší inspirací Banda pro sebe od Jeana-Luc Godarda. Často se v souvislosti s touto scénou zmiňují také taneční pohyby Adama Westa z televizního Batmana či animované Aristokočky.
16) Předmětem vášnivých debat je také jeden z nejzáhadnějších MacGuffinů všech dob – kufřík se zářícím obsahem. V žádné ze scén není odhaleno, co se v něm ukrývá. Internetem proto dodnes kolují teorie o tom, že je v něm duše Marcelluse Wallace, drogy či dokonce diamanty ukradené v Gaunerech. Pro kýžený zářící efekt byly použity dvě baterie a žárovka.
17) Pulp Fiction neobsahuje žádný originální hudební podkres. Ve filmu tak můžeme slyšet pouze slavné písně od interpretů jako Dick Dale, Urge Overkill, Maria McKee, The Centurions, The Revels a řada dalších.
Úspěch pro všechny zúčastněné
18) Pulp Fiction si svou premiéru odbylo v roce 1994 na proslulém filmovém festivalu v Cannes. Snímek zde sklidil obrovské ovace, a dokonce si odnesl nejvyšší ocenění v podobě Zlaté palmy. V návaznosti na tamní úspěch byl následně promítán na různorodých festivalech po celém světě.
19) Přes fenomenální úspěch se během premiéry našli tací, kteří z kina odešli. Důvodem bylo příliš mnoho násilností.
20) S rozpočtem 8 milionů dolarů si Pulp Fiction jen z amerických kin odneslo 108 milionů. Celosvětové tržby pak dosáhly neuvěřitelné číslovky 213 miliónů. Šlo o desátý nejvýdělečnější snímek roku 1994.
21) Kvůli nízkému rozpočtu dostalo hvězdné herecké osazenstvo jen zlomek toho, co obvykle. Takový Bruce Willis, jehož běžná výplata se v té době pohybovala v řádech několika milionů, se musel spokojit s „pouhými“ 800 000 dolary.
22) Kromě Cannes bodovalo Pulp Fiction i na Zlatých glóbech, Independent Spirit Awards či na oceněních BAFTA. Na Oscarech se pak dočkalo celkem sedmi nominací a výhry v kategorii nejlepší původní scénář.
23) Celosvětový úspěch snímku byl obrovským milníkem pro kariéry všech zúčastněných. Své by o tom mohl vyprávět například Ving Rhames, jenž díky úspěchu Pulp Fiction získal role v kultovním Con Air či v akční sérii Mission Impossible, v níž se objevuje dodnes.
24) Kariérní zlom nastal i u Travolty. Ten se sice předtím objevil v klasikách jako je Horečka sobotní noci, Pomáda či Výstřel. Kariéru mu ale následně pohřbily mizerné snímky jako Křik, Nebezpečná hra či Kdopak to mluví 3. Po uvedení Pulp Fiction byl ale zpátky na koni a několik následujících let si klidně účtoval i 20 milionů za snímek.
25) Samuel L. Jackson, jemuž byla postava Julese Winnfielda napsána na tělo, s Tarantinem spolupracoval ještě na dalších pěti snímcích.
26) Jediné, co mohlo zkalit Tarantinovu radost z úspěchu byla krádež jeho auta Chevrolet Chevelle Malibu z roku 1964. Vůz, který Vincent Vega řídí ve filmu, bylo odcizeno v rok premiéry. Ke svému majiteli se vrátilo až téměř po dvaceti letech, v roce 2013.
Nesmazatelný vliv na zábavní průmysl
27) Pulp Fiction celosvětově zpopularizovalo tzv. indie filmy, tedy nezávislé nízkorozpočtové snímky od svérázných autorů, jakými byli Jim Jarmusch, David Lynch či třeba bratři Coeni.
28) Rozpočty do té doby relativně levných snímků začaly narůstat a prostor dostala nová vlna jedinečných tvůrců, mezi které patřil i Spike Jonze, Paul Thomas Anderson či dokonce Christopher Nolan.
29) O tom, jak výrazný vliv mělo na filmový a televizní průmysl, svědčí i obrovské množství poct a referencí, které na obrazovkách vídáme dodnes. O tu vůbec nejznámější se postaral legendární seriál Simpsonovi. Epizoda sedmé série nazvaná Dvaadvacet krátkých filmů o Springfieldu bravurně kopíruje nejednu ikonickou scénu Tarantinova filmu.
30) Pulp Fiction defacto redefinovalo žánr gangsterek. Několik let po premiéře se to tak na plátnech kin i televizních obrazovkách jen hemžilo podobně natočenými drzými šílenostmi. Některé se povedly, jiné nestály za nic. Jako ty dávno zapomenuté můžeme zmínit Co dělat v Denveru, když člověk nežije. Mezi nejlepší můžeme zařadit Klepání na nebeskou bránu, Sbal prachy a vypadni, Pokrevní bratři či Amores perros.
Pulp Fiction: Historky z podsvětí jsou fascinující ukázkou tvůrčí jedinečnosti, která navždy změnila pravidla hry a dodnes představuje nedostižný etalon podobně laděných gangsterek. Ačkoliv Quentin Tarantino od té doby pokračuje ve své spanilé krasojízdě napříč žánry, většina populace se shoduje na tom, že jde stále o jeho dosud nejpovedenější kousek.
