Další z mnoha životopisných počinů zamířil do našich kin. Tak co to bude tentokrát? Film o cestě na výsluní protkaný tu a tam nějakým tím klopýtnutím? Jasně! To všechno Better Man má. A hlavní roli navíc hraje velká chlupatá opice. Pardon, zmínil jsem už, že jde o biografický snímek o Robbie Williamsovi?
Po filmu The Greatest Showman s Hughem Jackmanem se nadějný režisér Michael Gracey znovu pustil do muzikálu. Jeho druhý celovečerní snímek The Better Man je opět z hudebního prostředí a tentokrát se nevěnuje nikomu menšímu než Robbie Williamsovi a jeho zajímavému životu. Film, který srší nápady, je v mnohém odvážný, ale i dojemný, zábavný i vážný, sebeironický, arogantní a sakra sebevědomý. Je zkrátka stejný jako jeho hlavní hrdina, který by se jednoduše chtěl stát lepším člověkem.
Děj nás zavede do největšího anglického zapadákova široko daleko, kde vyrůstá malý, „nedovyvinutý“ Robert. Zakrslý, upozaďovaný a svým okolím přehlížený kluk, který sní o tom, že se z něj jednoho dne stane velká superstar. Je to ten typ kluka, který se rád předvádí, je hlučný a má dar bavit okolí. Ke svému snu se přiblíží v okamžiku, kdy vyhraje konkurz do boy bandu, který svět bude časem znát pod jménem Take That. Robert není nejlepším zpěvákem, není ani nejlepším tanečníkem, jak se od člena skupiny tohoto ražení očekává, ale prostě má to „něco“, čím si dokáže získat davy fanoušků.
Mladík celou dobu ale touží po slávě, nikoli po zpěvu samotném. Jde mu hlavně o to legendární pozlátko, aby ho milovaly davy a toužebně ho uctívaly. To se mu stane požehnáním i prokletím zároveň. Začíná propadat deziluzi o své výjimečnosti, která se mísí s pochybami o sobě samotném. Jediné řešení spatřuje v drogách a alkoholu. Tahle nekončící sebedestruktivní spirála ho srazí na kolena a bude jen na něm, aby se z té zpropadené temnoty vrátil zpátky na výsluní.
Já vím, zní to hrozně klasicky, skoro až kýčovitě. Ale forma, kterou film příběh podává, vás prostě musí pohltit. Je vidět, že hrdina sám sebe nevnímá jako nejlepšího zpěváka na světě, ale jako baviče, který si nebere servítky, párkrát šlápnul vedle a občas se choval jako kretén.
Ve větší části filmu hraje Robbie Williams sám sebe, jen v podobě opice (tak se ostatně vnímá sám protagonista; v traileru dokonce zazní věta „můj život byl popravdě vždycky tak trochu opičárna“). Jde o poměrně chytrý režisérský a scenáristický tah, jak vyřešit hlavního hrdinu. Není třeba jej digitálně omlazovat, protože je digitální celý. A to na velmi špičkové úrovni, jakou známe z Planety opic nebo Lvího krále. Better Man prochází většinou zpěvákových životních období, která nějak rezonovala v médiích. Takže se Robbieho opičí verze mění s dobou a přibývají mu tetování stejně rychle, jako se střídají dobové účesy.
Jednotlivé etapy jeho života jsou prošpikované originálními hudebními čísly zpěvákových největších hitů a věřte nebo ne, ono to opravdu funguje. Například scéna, ve které se seznámí se svou osudovou láskou, je natočená tak úžasně, že se mi spustila klasická alergie a oči se mi zalily slzami. Projdete s Robbiem začátkem vztahu přes první hádky, drogy a těhotenství až po vývoj partnerství kombinovaného s větší a větší slávou. To všechno v jednom hudebním čísle! Jasně, je to kýč jak bič, ale sakra dobrej!
Na tohle zajděte do kina a vychutnejte si každý záběr, který tento originální snímek nabízí.
Celý film bych přirovnal k divácky oblíbenému Bohemian Rhapsody o skupině Queen, respektive o Freddie Mercurym. Mě osobně však nebavil. Přišel mi hodně povrchní a co hůř, vůbec nebyl odvážný. Tvůrci se báli, aby se náhodou nikoho nedotkli. V Better Manovi se objevují reálné postavy, o kterých se na rovinu řekne že jsou „cunt“. Následně tohle krásné, jemné slovo zazní ve snímku ještě mnohokrát.
Stejně jako ve filmu o Queen se i tady děj točí kolem různých koncertů. Jen s tím rozdílem, že se nejen odehrají jako tehdy, ale podíváme se na ně optikou ústřední postavy, která o sobě po celou dobu pochybuje a nevěří si, protože, docela jednoduše, sama sebe v určitém smyslu nesnáší. I když by se rád přirovnal k bájnému Králi Artuši, King of England, který bojuje s veškerým zlem, největší boj svádí Robbie sám se sebou a divák tomu věří, baví se a soucítí s ním.
Přátelé, na tohle zajděte do kina a vychutnejte si každý záběr, který tento originální snímek nabízí. Když říkám originální, myslím to vážně, protože tak skvělé nápady (třeba s blesky fotoaparátů a zamrzlým jezerem) jsem dlouho neviděl a obávám se, že jen tak neuvidím. Better Manovi rozhodně sluší velké plátno a dobré ozvučení. Tenhle snímek za to opravdu stojí. Don’t be cunt!
