Macbeth, jedna z nejznámějších Shakespearových tragédií, se dočkala nového zpracování. Díky Aerofilms a přenosu představení z londýnského divadla Donmar Warehouse do českých kin se i tuzemští diváci mohou ponořit do příběhu o proslulém thénovi z Glamisu, jenž se stal králem. Ovšem pozor, záznam inscenace se bude hrát v kinech pouze do 21. března 2025. Nenechte si to ujít.
Mezi divadelními herci je Macbeth prokletou hrou a už jen vyslovení jejího jména před premiérou přináší smůlu a neštěstí. Pro diváky je tato Shakespearova tragédie naopak velice vděčná. Posuďte sami: válka, zrada, láska, šílenství i paranoia a nakonec vítězství a víra v to, že v zemi skotské opět bude dobře. To je zkrátka materiál, který se neztratí ani napříč staletími. Nejnovějšího divadelního zpracování Macbethova příběhu se v londýnském Donmar Warehouse ujal režisér Max Webster. Jako svého prokletého krále si zvolil Davida Tennanta a coby mocichtivá Lady Macbeth se představila Cush Jumbo.
Byť děj této tragédie je vám pravděpodobně známý, pojďme si jej na začátek připomenout. Macbeth, generál krále Duncana, se spolu se svým přítelem Banquem vrací domů po zuřivé bitvě, z níž jejich armáda vyšla vítězně. Cestu jim zkříží tři čarodějnice, které Macbethovi předpoví nejdříve povýšení na théna z Cawdoru a později i královskou korunu. Když se Macbeth konečně setkává se svým králem, je opravdu jmenován cawdordským lordem, a tak snadno nabude dojmu, že tajemné čarodějnice mluvily pravdu. Se svými myšlenkami se svěří Lady Macbeth, která z touhy po moci Macbetha přiměje, aby svého krále zabil. To se i přes určité pochyby stane a Macbeth je následně ostatními lordy zvolen novým králem. Jenomže cosi zkaženého se vkrádá do jeho mysli. Čím dál tím víc propadá šílenství a strachu, což vyústí v popravy i stíhání jeho nejbližších přátel. Je tedy jen otázkou času, kdy se Macbethovi někdo postaví a vrátí do skotského království naději a mír.
Musím přiznat, že Macbeth patří mezi mé nejoblíbenější Shakespearovy hry. Kromě toho, že jsem ji četl, jsem měl zatím možnost zhlédnout pět různých adaptací (dva filmy a tři divadelní představení). A tu od Maxe Webstera řadím mezi ty lepší, které jsem dosud viděl. Tvůrčí tým pojal inscenaci velice minimalisticky. Celou scénu tvoří bílé čtvercové jeviště, na němž všechny postavy vystupují oděné do šedé či černé. S výjimkou Lady Macbeth, jež je celá v bílém. Za jevištěm stojí prosklená stěna, za níž se střídají herci s muzikanty obstarávajícími živou hudbu. Ti dokážou dokonale podbarvit dění na jevišti a vyvolat potřebnou atmosféru. Děj doprovází nápaditá a originální choreografie. Kromě mečů, dýk a koruny nevyužívají herci žádné další rekvizity, přesto se děj daří vyprávět poměrně jasně.
Představení přenášené do kin je značně ovlivněno kamerou. Herci do ní často hledí a přizpůsobují se jí. Kus práce odvede i střih – chvílemi sledujeme celkový záběr a vzápětí vidíme detail tváře, jemnou mimiku doplňující temný monolog. Skvělá je také práce světel, rudě podbarvujících herecké ztvárnění časově zpomalených scén či snových výjevů. Díky tomu všemu vnímá filmový divák představení jinak než ten, který sedí přímo v hledišti. Byť pro oba se stále jedná o kvalitní podívanou.
O velkou část úspěchu se samozřejmě zasloužili i sami herci. David Tennant je v roli pomateného vládce skvělý. Jeho poněkud živočišné hraní se střídá s promluvou k divákovi prostřednictvím klidného monologu symbolizujícího vnitřní hlas šílenství. Tyto pasáže plné libozvučné skotské angličtiny na mě působily jako nejlepší momenty z celé hry. Macbeth je vděčná role, který herci nabízí vícero poloh o něž se může opřít. A Tennant z ní těží maximum.
Po boku mu stojí výborná Cush Jumbo v roli Lady Macbeth. Také ona je zde ztvárněna jako silná postava propadající šílenství. Mnohdy bývá Lady Macbeth dokonce výraznější než samotný Macbeth, v tomto zpracování však nemá tolik prostoru. I tak je ale její charakter skvěle podaný a Jumbo předvádí srdnatý výkon. Z jejího pohledu cítíte tajemnost i nebezpečí, pletichaření, jež se později promění ve zmar a odevzdanost. Má zkrátka vše, co od Lady Macbeth očekáváte.
Překvapit dokážou i herci ve vedlejších rolích, například Cal MacAninch jako Banquo nebo Noof Ousellam. Ostatní celkový dojem rozhodně nekazí, jen nejsou tak zapamatovatelní. Tím, že navíc zastávají vícero rolí, to pro neznalého děje může působit matoucím dojmem.
Londýnský Macbeth se povedl ve všech ohledech. Je nápaditý, nicméně jeho originalita nezastiňuje samotný děj. Možná bych ocenil zajímavější scénu, namísto zmíněného strohého minimalismu. Nestárnoucí tragédie k tomu vyloženě vybízí. I tak jsem si ale záznam z představení královsky užil. Určitě by tato adaptace neměla uniknout žádnému Shakespearovu fanouškovi.
