Toyeniny obrazy přitahovaly pozornost odborné i laické veřejnosti již od jejich vzniku. Sama tajemstvími opředená malířka Marie Čermínová se ale o velký zájem nikdy příliš neprosila. Přesto se jí dodnes dostává publicity víc než dost. Točí se o ní dokumenty, píší publikace a také vznikají autorské divadelní inscenace.
Jedna z nich se s velkým úspěchem uvádí v komorní studiové scéně Švandova divadla pod názvem Štyrský / Toyen / Heisler. Autorkou a současně i režisérkou textu, který balancuje na pomezí reality a fikce, je Martina Kinská. Ta si tento styl vyzkoušela už v inscenaci Pankrác ’45, ve které zavřela do vězeňské cely pražské věznice pět interesantních žen – herečky Adinu Mandlovou a Lídu Baarovou, Hanu Krupkovou, spolupracovnici parašutistů výsadku SILVER A, židovku Julii a neznámou ženu. Ale zpět k aktuální inscenaci – v ní umístila trojici hrdinů do koupelny malého žižkovského bytu podnájemnice Manky v Krásově ulici.
Toyen zde ukrývá svého přítele Jindřicha Heislera, který se pro svůj židovský původ musí do konce války schovávat u známých. A třebaže je jejich další přítel, Jindřich Štyrský upoután ze zdravotních důvodů na lože ve svém smíchovském bytě, během jednoho večera roku 1942 se zboří stěny i hranice a všichni tři se naposledy setkají v jednom časoprostoru, ve kterém citují své oblíbené texty, vzpomínají na krásně strávené chvíle a dají průchod rozhořčení nad ostatními kolegy z uměleckého světa.
Martina Kinská čerpala informace pro tuto situaci z knihy Andrey Sedláčkové o Toyen, ale zároveň své postavy nechala v tísnivé a omezující atmosféře reality svobodně proplouvat krajinou snění s nadějí na zářivou budoucnost. Ve vykreslení surreálna pak pomáhají autorce, hercům i divákům kostýmy a scéna Jozefa Hugo Čačka. Ať už je to vana, ve které se pořádají výpravy do říše snění, nebo snadno se proměňující scéna tvořenou z pláten, na kterou maluje příběhy a pocity zejména světlo a stín.
Režisérka se rozhodla svěřit postavy velkých meziválečných osobností třem mladým členům souboru Švandova divadla. Mark Kristián Hochman, který je stálým členem souboru od letošní sezony, ztvárňuje v trojlístku přátel spisovatele a malíře Jindřicha Heislera. Jeho pojetí nechybí hravost, klukovský zápal, optimismus a působivá pohybová průprava, která začíná být pro Hochmanovo divadelní herectví příznačná. Do kontrastu k Heislerovi a jeho rozjuchanosti se staví Jindřich Štyrský, kterému v té době zbývalo jen pár týdnů života. Jacob Erftemeijer proto volí vážnější tón a přes jisté smíření si jeho postava neodpustí určitou zahořklost. Z trojice tak působí nejdospěleji.
Anežka Šťasná je ideální představitelkou Toyen. I ona má v sobě křehkost a tajemství, charakteristické rysy malířčiny osobnosti. Nijak více ale nad svými kolegy nevyniká. Byť je to právě Toyen, kdo figuruje v trojlístku umělců coby živá mezi polomrtvými, svou energií nijak nevyčnívá. Jako kdysi ve skutečném kruhu avantgardních přátel u vína, tak i v této komorní hře je spíše posluchačkou než energickou hybatelkou a vypravěčkou. Všichni tři aktéři na sebe ale velmi dobře slyší a doplňují se.
Znalcům české výtvarné avantgardní scény 80minutová inscenace Štyrský / Toyen / Heisler sice nepřinese hlubší ponor do tvorby či nitra těchto tří umělců a spřízněných duší, ale přesto si jistě spolu s ostatními diváky užijí večer v dobré společnosti.
