Pražské křižovatky, mezinárodní divadelní festival pořádaný Činohrou Národního divadla, je již pár let etablovanou a dlouho očekávanou kulturní událostí. Letošní, osmý ročník přinese jako obvykle pečlivě vybrané a i v evropském kontextu skutečně hodnotné divadelní zážitky, ale tentokrát i několik novinek.
Poprvé se festival uskuteční bez svého letitého domova – Nové scény, zato však ve spolupráci s Centrem současného umění DOX. Toto spojení se opírá mimo jiné o hodnotovou orientaci obou institucí navazující na odkaz Václava Havla. Spolupráce navíc přináší konkrétní benefity i pro diváky, kteří se se vstupenkou na představení mohou v den konání bezplatně vydat i do výstavních prostor galerie a strávit tak příjemně nabitý kulturní večer. V rámci Pražských křižovatek budou uvedeny tři inscenace.
Tajný život starých lidí
Odchází s podzimem života i láska? V této inscenaci se vydáváme za našimi spoluobčany pokročilého věku – nebo, opustíme-li přílišnou korektnost, za starými muži a ženami –, abychom si s nimi povídali o jejich milostném životě. Jak člověk stárne, musí se vyrovnat nejen s tím, jak se na něj dívá společnost, ale také s pohledem na vlastní opotřebované tělo, jehož fyziognomie se den za dnem mění. Co přitom v těle neoblomně zůstává, je láska. A ještě více touha, kterou může provázet nově objevená sexualita. Ta už není svázána potřebou výkonnosti ani společenským tlakem, nabývá vlastní, pomalé tempo a křehkou intimitu, a přece je stále stejně silná.
Smyslem této inscenace je dozvědět se prostřednictvím setkání se starými lidmi, jak prožívají lásku. Jako podklad pro toto dokumentární dílo shromáždil Mohamed El Khatib vyprávění starých lidí z různých společenských vrstev, z nichž poté spřádá příběh odrážející všechny možné podoby milostného života. Tato krajina lásky ve stáří tvoří kulisu pro nostalgické vzpomínání na minulé románky, ale je také příslibem, že touha může být skryta v našem křehkém bytí až do samého konce. Inscenace bude ve francouzštině s českými a anglickými titulky představena 7. a 8. října 2025 v Pražských křižovatkách – kostele sv. Anny.
Haribo Kimchi
Překvapivá chuť polévky z mořských řas, ostrý zvuk nože krájejícího okurku, syčení a prskání rozpáleného oleje, ve kterém se smaží houby. Inscenace Haribo Kimchi nás zavede do pojangmacha, typického jihokorejského stánku s občerstvením, který najdete v tamních nočních ulicích. Potkáváme se tu se třemi postavami: šnekem, gumovým medvídkem a úhořem, kteří nás provedou kulinářskými zákoutími, kde se jídlo stává útočištěm pro lidi vytržené ze své kultury. Pomocí série drobných, absurdních scének vyprávějí o dějinách kultury kimchi, hořkosti neskrývaného rasismu, studu pramenícího ze snahy vmísit se a hluboce zakořeněném domově s chutí umami.
Po své trilogii Hamartia, ve které se zaměřil na všudypřítomný imperialismus ve východní Asii, nyní přichází jihokorejský divadelník a skladatel Jaha Koo se svým nejnovějším dílem. V této výjimečné multižánrové inscenaci kombinující hudbu, hi- tech video a robotické herce se zamýšlí nad kulturní asimilací se všemi jejími problémy a paradoxy. Servíruje nám osobní příběhy nakládané ve sladkokyselém nálevu melancholie a probouzí přitom všechny naše smysly. Haribo Kimchi uvede v korejštině a angličtině s českými a anglickými titulky Centrum současného umění DOX, ve dnech 14. a 15. listopadu 2025.
Opatruj se
Několik lidí přijíždí na noční směnu do masokombinátu. Vidí se poprvé v životě. Jsou to uklízeči a uklízečky, které najímá pracovní agentura jako dočasné zaměstnance. Všichni mají smlouvu bez zaručené minimální pracovní doby. Každou směnu tráví úklidem. Každé čtyři hodiny mají nárok na přestávku. Schází se u čaje nebo kafe. Čtou si časopisy. Povídají si. Když se rozední, jdou domů nebo do jiné práce. A tak pořád dokola. Znovu a znovu. Cizinci. Dokud se něco nestane, dokud se dosud izolovaně žijící lidé nedostanou k sobě moc blízko, moc rychle.
Ve své brutálně upřímné hře naplněné černým humorem, kterou napsal ve spolupráci s divadelním souborem, odhaluje Alexander Zeldin příběhy neviditelné třídy prostřednictvím výzkumu, přímých zkušeností a zapojení lidí pracujících na smlouvy bez zaručené minimální pracovní doby. Inscenace proběhne ve francouzštině s českými a anglickými titulky 24. a 25. listopadu, v Centru současného umění DOX.
Doprovodný program – Caravan of Luv: Healing Prague
Nastal čas pro Woodstock 3.0? Jak můžeme čelit světu v těchto bouřlivých časech? Říká se, že na světě existuje něco kolem 110 milionů milostných písní a každý den přibudou přibližně dva tisíce dalších. Elia Rediger se svou kapelou vytvořil ozdravný rituál, který skrze lásku pomáhá léčit zlomená srdce a utrápené duše. V rámci evropského turné odehraje Caravan of Luv své „late night shows“ vždy se speciálními místními hosty s jediným cílem – uzdravovat. Jejich zastávka v České republice proběhne pod heslem Healing Prague!
