Když se řekne Transylvánie, vybaví se člověku divoká příroda, fantastický román Brama Stokera o hraběti Draculovi i území v dnešním Rumunsku, přes které se přelévaly bitvy a dějiny. Z Transylvánie ale pochází také řada výjimečných umělců, souhrnně označovaných jako tzv. klužská škola, kteří se celosvětově prosadili. A právě tato jména představí na výstavě Transylvanian Painting Today olomoucká Telegraph Gallery.
Výstava rumunské malby navazuje na dvě předešlé věnované německé a britské malbě. Za všemi třemi stojí kurátorka Jane Neal z Velké Británie, která pro tu aktuální oslovila patnáct umělců náležejících ke špičce nejen rumunské, ale i světové malby. Všichni náleží k takzvané klužské škole – neformální skupině umělců, kteří se na mezinárodní scéně objevili na počátku 21. století a upoutali světovou pozornost. Název skupina získala podle Univerzity umění a designu v rumunské Kluži. Její absolventi se často věnují figurativní malbě s temnější barevností, silnou atmosférou a reflexí psychologických, historických a postkomunistických témat. Nejde tedy o oficiální umělecký směr ani manifest, přesto se jedná o fenomén, který se prosadil daleko za rumunskými hranicemi.
Mezi nejznámější umělce výstavy patří Adrian Ghenie, jehož díla lze zhlédnout hned u vstupu do výstavy. Není divu – jeho obrazy dnes na aukcích dosahují astronomických částek. Rekord drží monumentální, více než tři metry široké plátno Pie Fight Interior 12 z roku 2014, které se před čtyřmi lety v aukční síni Christie’s v Hongkongu vydražilo za zhruba 214 milionů korun. Ghenieho díla jsou zastoupena ve sbírkách předních světových institucí, jako jsou pařížské Centre Pompidou, londýnská Tate či Sanfranciské muzeum moderního umění (SFMOMA). Vystavoval také ve vídeňské Albertině, kde se v roce 2024 uskutečnila jeho samostatná výstava Adrian Ghenie: Shadow Painting.
Druhou klíčovou osobností výstavy Transylvanian Painting Today je Marius Bercea. Také on získal akademické vzdělání v Kluži, kde dnes žije a pracuje. Jeho malby se vyznačují živou barevností a složitými kompozicemi, v nichž propojuje vzpomínky na rumunskou postkomunistickou realitu s imaginárními a symbolickými prvky. V obrazech se tak prolínají osobní, historické i mytologické vrstvy. Berceova díla se pravidelně objevují na mezinárodních výstavách v metropolích, jako jsou New York, Tokio, Los Angeles, Londýn či Berlín, a stejně jako v případě Ghenieho jsou zastoupena v prestižních sbírkách po celém světě.
Dalším vystavujícími jsou Radu Băieş, který se v Telegraph Gallery představil před pěti lety sólo výstavou Searching For My Human Traces a který momentálně vystavuje také v pražské Bold Gallery, Șerban Savu, Robert Fekete, Mirela Moscu, Oana Fărcaș, Ioana Iacob, David Fărcaș, Nicolae Romanițan, Mircea Suciu, Tincuța Marin, Hortensia Mi Kafchin a Paul Robas. Díky širšímu zastoupení umělců může divák pozorovat, jak se v rámci klužskké školy od sebe jednotliví autoři a autorky liší a co je naopak spojuje.
Mezi nejvýraznější díla, která utkví v paměti, patří rozměrné plátno The Grace of April Light, jehož autorem je Marius Bercea. Svou velikostí i zpracováním zaujme také olejomalba Under the rabbit’s shadow od Mirely Moscu nebo obrazy Șerban Savu odhalující krásu obyčejného.
Výstavu Transylvanian Painting Today lze v Telegraph Gallery navštívit do 11. června 2026.
