Orchestr Musica Florea a sbor Collegium 419 společně připravují koncert Jiskra božského génia, který představí romantického skladatele Franze Schuberta jako autora duchovní hudby. Program je součástí koncertního cyklu Musica Florea Bohemia 2026 a zazní v něm monumentální Mše Es dur, doplněná o skladby Salve Regina a Magnificat. Duchovní dílo Franze Schuberta tak poprvé zazní v historicky poučené interpretaci – jak instrumentální, tak vokální. Koncert bude uveden pouze jednou, a to 26. dubna 2026 v kostele U Salvátora na Praze 1 od 19.30.
Koncert vzniká v úzké spolupráci se sborem Collegium 419, který patří k předním českým ansámblům specializujícím se na hudbu 16.–18. století. Soubor založila v roce 1998 Marika
Pečená, která také s návrhem na společné uvedení Schubertovy Mše Es dur orchestr Musica Florea oslovila. Dirigent Marek Štryncl se vzápětí rozhodl doplnit tuto skladbu o další Schubertova díla, a připravit tak posluchačům celovečerní program věnovaný tomuto průkopníkovi hudebního romantismu.
Dílo Franze Schuberta (1797–1828) totiž představuje pomyslný přechod mezi kompoziční technikou pozdního klasicismu a raného romantismu. Zatímco jeho písňová tvorba je všeobecně známá, velké duchovní skladby stojí neprávem v jejím stínu. Nesou přitom hloubku a rozměry, které předznamenávají velkou symfonickou tradici 19. století. Sám Ludwig van Beethoven o Schubertovi prohlásil, že v něm dřímá „jiskra božského génia“ a předpovídal, že v hudebním světě způsobí velkou senzaci. Hudba na přelomu epoch je vždy hledající, vždy se vymyká jasně definovaným stylům – využívá prostředky období ustupujícího a současně experimentuje s novým výrazem. Někdy dochází k nepochopení významu takových experimentů a autoři počátků epoch jsou vnímaní jako méně dokonalí, méně okázalí než autoři vrcholných období, ať baroka, klasicismu nebo romantismu.
Dílo Franze Schuberta může právě posloužit jako příklad. Pracoval například se staršími hudebně rétorickými figurami, které v té době již nebyly používány systematicky, ale skladatelé je ještě stále spontánně zařazovali. Jedná se o specifická seskupení not a rytmů, která má jasný emoční význam či myšlenku. V duchovní hudbě této epochy dokonce nacházíme i různorodé figury tanečního rázu. Schubert s těmito prvky pracuje velmi důmyslně a novátorsky – a přídomek génia si zaslouží. Znaky charakteristické pro autora a jeho éru ale vyniknou jen tehdy, když sáhneme k historicky poučené interpretaci, která respektuje dobové zvyklosti. Proto Musica Florea už řadu let věnuje svou pozornost i repertoáru 19., či dokonce 20. století. Nyní splácí dluh Franzi Schubertovi. Program složený jen z jeho sakrálních děl u nás navíc ještě nikdy nezazněl.
Vrcholem programu bude Mše Es dur, Schubertovo poslední a nejrozsáhlejší dílo tohoto žánru. Svou délkou přesahující 50 minut a kompoziční odvahou navazuje na velké mše Josepha Haydna, ale v mnoha ohledech je překonává. Po ní ještě následují skladby Salve Regina a Magnificat, která se hodí jako oslavná tečka celého koncertu.
