Knižní debut Delie Owens Kde zpívají raci se velmi rychle stal bestsellerem. A přestože na něm není nic vyloženě špatně, nemusí to ještě znamenat, že je kvalitní. Ve stejných šlépějích kráčí také nedávné filmové zpracování. Silný, avšak absurdní příběh dívky z mokřadů již dobyl své čtenáře, nyní cílí na filmové publikum.
Děj se odehrává v několika časových liniích. Hned na začátku zemře místní frajírek a policisté se domnívají, že v tom mohl mít prsty někdo jiný. Nedlouho poté je z jeho vraždy obviněna „dívka z mokřadů“ Kya, jež s chlapcem měla poměr. V 50. a 60. letech minulého století, kdy se příběh odehrává, byly společenské předsudky na denním pořádku. Kya a její podivínství jsou trnem v oku lidem z města a na základě této zaujatosti ji obviní z vraždy. Další linkou je důvěřivé podlehnutí samotářské naivní ženy tomu největšímu hezounkovi, který jí naslibuje hory doly. Bohužel se snímek ani jedním z témat nezabývá do hloubky, ale klouže po povrchu.
Film také retrospektivně sleduje Kyin život, od jejího dětství do dospělosti. Během té doby – zejména v dospělosti – vyjde najevo několik jejích traumat. Od násilnického otce přes osamocení a zradu až po nalomenou pověst v okolí. Soudní proces, protkaný Kyinými vzpomínkami, tak působí jako pomsta ze strany celé komunity. Dramatický příběh Kyina dětství a dospívání, kdy ji celá rodina opustila a nechala napospas samotě v mokřinách, však působí velmi absurdně již v knize. Na filmovém plátně to pak není o moc lepší a snímek divákovi neumožní se s hrdinkou ani v jednom okamžiku ztotožnit.
Hlavní postavu ztvárnila britská herečka Daisy Edgar-Jones, která na sebe již upozornila v oblíbeném televizním seriálu Normal People. Tentokrát se, na rozdíl od seriálu, nedělí o titulní roli s nikým jiným, má tedy dostatečný prostor k projevení svého herectví. Jenže v tomto případě je to poněkud diskutabilní. To, co by herečka mohla prostě zahrát, publiku většinou sdělí vypravěč. Vysvětluje, jak se Kya v danou chvíli cítila a co si myslela. Často tak dochází ke scénám, v nichž Daisy nečinně hledí před sebe a veškerý projev emocí je popsán verbálně. Přitom nemít audio stopu, zjistí divák, že aktérka na plátně jen prázdně pobíhá a vůbec nehraje.
Vedle Daisy Edgar-Jones nešetřili tvůrci ani dalšími známými jmény. Chytlavou ústřední píseň nazpívala Taylor Swift a film produkčně zaštítila Reese Witherspoon. Obě jména zajisté napomohla i propagaci snímku. Navíc napínavé drama v čele se silnou a samostatnou ženskou hrdinkou je stále atraktivnějším tématem. Těžko tedy říct, proč právě tento příběh s detektivní zápletkou nefunguje ani v knize ani na filmovém plátně.
Režisérka zfilmovala srdce drásající, nepravděpodobný příběh, který v divákovi nic nezanechá. Kde zpívají raci je od začátku do konce jednou táhlou červenou knihovnou.
Literární předloha získala chválu zejména pro svůj vynikající popis krajiny a pečlivou analýzu Kyina duševního rozpoložení. Filmovým tvůrcům však byla knižní inspirace spíše na škodu než k užitku a snímku se nedá upřít přílišná literárnost. Všeho je v něm příliš a vše je příliš dokonalé. Všudypřítomná vychtěná romantika střídá nevyhnutelnou osudovost, bohužel bez jakéhokoli dalšího rozvinutí či přidané hodnoty.
Olivia Newman po technické stránce odvedla dobrou práci. Úchvatné, až nadpozemsky a kýčovitě krásné scenérie přírody navodí idylu romantického samotářského života v mokřadech. Ovšem kromě krásných scén film nenabídne nic navíc. Vše – scénář, herci i hudba – je prvoplánové a povrchní. Tempo filmu je rozvláčné, místy až unavené. Některé scény jsou táhlé a nic se v nich neděje. Pozornější divák navíc odhalí viníka hned v úvodu. Samotný film pak balancuje na hranici hned několika žánrů. Těžko říct, zda se jedná o detektivku, romantické drama nebo dokument.
Režisérka zfilmovala srdce drásající, nepravděpodobný příběh, který v divákovi nic nezanechá. Je možné, že se Newton tak křečovitě držela knižní předlohy, protože šlo o teprve její druhý filmový počin. Sice bychom mohli ocenit, že věrným ztvárněním knihy bere ohled na čtenáře, jenže snímku tím pádem chybí jakákoli osobitost.
Kde zpívají raci je od začátku do konce jednou táhlou červenou knihovnou. V USA snímek od svého uvedení vydělal již pětinásobek svého rozpočtu, ovšem kladný ohlas ne vždy znamená, že se jedná o kvalitní film.
