Velkoryse natočený historický snímek Bastard, vizuálně evokující americké westerny věrně zachycuje atmosféru nehostinných oblastí, kam se osadníci dobrovolně nehrnuli. Nečekalo je totiž na území nikoho nic dobrého. Jedinou jistotou byla otrocká práce pro místní šlechtice, na jejichž panstvích se dodržovaly vlastní zákony.
Na konci 18. století je severní část Dánského království plná neúrodné půdy pokryté vřesovišti. Vysloužilý kapitán Kahlen se však k překvapení královského dvora rozhodne půdu zúrodnit, vypěstovat na ní v Dánsku dosud neznámé brambory, přilákat na území nové osadníky a získat za toto své snažení přislíbený šlechtický titul. Jeho plán však narazí na nemilosrdného místního šlechtice de Schinkela, který si toto území nárokuje a rozhodne se Kahlena a jeho věrné zastavit za každou cenu.
Pro zatvrzelého Kahlena tak neexistuje jiná možnost než na vřesovištích uspět a nabídnout možným příchozím světlou budoucnost. Celou anabázi financuje ze své vojenské renty, královská kancelář pouze poskytne nárok obdělávat vymezené území. Kahlen sám je prototypem tvrdohlavého a do určité míry bezcitného člověka, který pro svůj cíl obětuje vše, včetně těžce vybudovaných mezilidských vztahů. Je představitelem samotáře, jenž potřebuje uspět a získat oficiální postavení, aby jednou provždy smazal svůj punc bastarda, potomka šlechtice a služky.
Nikolaj Alcer natočil nádherný a náročný film o vnitřním boji člověka zápasícího se svou bezmocností, snahou postavit se nespravedlnosti a odhodlání dosáhnout velkého cíle, kterému obětuje úplně vše.
Ihned po příchodu však nevědomky udělá zásadní chybu, když zaměstná dvojici utečenců z panství labilního šlechtice de Shinkela, který se s tím nehodlá smířit. Postava de Schinkela má na rozdíl od Kahlena vše – peníze, postavení i moc. Co mu však chybí, je přirozený respekt a úcta, které si vynucuje nebývalou krutostí vůči poddaným. Je proto jen otázkou času, kdy dojde k přímému střetu obou mužů, a který z nich bude muset ustoupit.
Kahlen je v podání charismatického Madse Mikkelsena autentický ve veškerém jednání i chování. Úspornost jeho mluveného projevu ve spojitosti s atmosférou prostředí dává v každém momentu vyniknout naléhavosti jeho počínání a tísnivému pocitu, že není cesty zpět. Film diváka naprosto strhne a přeje si jediné – aby ty neznáme sazenice brambor doopravdy vyrostly a on navzdory všem překážkám uspěl.
Zoufale mu však chybí pracovníci, zvlášť poté, co de Schinkel teatrálně před širokým obecenstvem včetně Kahlena umučí uprchlého muže z dvojice, kterou po příchodu zaměstnal. Nabídne proto práci potulným gypsies, kteří jej vytáhnou z nejhoršího.
S první úspěšnou sklizní a příchodem nových osadníků poslaných z rozhodnutí krále však paradoxně přichází tragédie, která zničí vše, v co Kahlen věřil. De Schinkel se nehodlá smířit s jeho úspěchem, proto nechá zavraždit několik příchozích najatými zločinci. Hněv nových osadníků ovšem primárně padne na romskou holčičku, která podle nich nosí z podstaty původu smůlu. Kahlen opět projeví svou neústupnost a bezohlednost, ani na chvíli nezaváhá a bez zřetele na své takřka otcovské city k ní ji pošle do vzdáleného kláštera, aby neztratil své pracovníky.
Následující chladnokrevná pomsta, která zasáhne obě nesmiřitelné strany přinese jen další utrpení a ztrátu Kahlenovy poslední blízké osoby. Zda se nakonec dočká uznání krále a satisfakce v podobě titulu a bohatství, je v tomto mistrně natočeném snímku ve výsledku takřka nedůležité. Převáží zážitek ze sledování dramatu antických rozměrů v kulisách novodobé evropské historie, o níž jsme dosud neměli ani tušení.
Nikolaj Alcer natočil nádherný a náročný film o vnitřním boji člověka zápasícího se svou bezmocností, snahou postavit se nespravedlnosti a odhodlání dosáhnout velkého cíle, kterému obětuje úplně vše.
