Franz Kafka, spisovatel vysoce ceněný pro svou literární genialitu a hloubku myšlení, zanechal nesmazatelnou stopu v dějinách literatury. Jeho díla jsou známá svou temnou atmosférou a komplexními psychologickými portréty postav, které se potýkají s absurditou a byrokracií. Pražská galerie současného umění DOX představuje unikátní výstavu KAFKAesque.
Umělci z celého světa spojili svůj um a pronikli do díla a poetiky eminentního spisovatele Franze Kafky. Historická klišé nechali za sebou a hledali v autorově tvorbě nadčasovost – téma, které dílem Franze Kafky rezonuje v současné době nejvíce, a nemohlo tím pádem zůstat bez povšimnutí. Celkový výběr děl zhotovených více než třiceti výtvarníky pomocí nejrůznějších uměleckých forem vás pohltí natolik, že začnete uvažovat nad tím, zda výstava nereflektuje váš vlastní život.
Kafkova díla zůstávají živá jako zrcadlo současné společnosti – odhalují její nejhlubší tajemství a paradoxní zákoutí. Přestože psal v minulém století, jeho slova rezonují v dnešní době stejně silně jako tehdy. Kafkova schopnost zachytit lidskou duši v jejích nejtemnějších chvílích a vyjádřit pocit cizosti a beznaděje je stále fascinující a aktuální. Jeho knihy poskytují nejen literární zážitek, ale i podnětné reflexe nad povahou lidské existence a smyslem života. Proto je Kafkovo dílo nevyčerpatelným zdrojem inspirace pro výtvarníky, spisovatele, režiséry a další tvůrce, kteří se snaží zvěčnit jeho odkaz skrze průzkum vlastních myšlenkový pochodů v komparaci s jeho pocity. Na základě neobyčejného zájmu o zmíněného autora ve všech možných směrech vznikl termín „kafkovský“. V angličtině pak kafkaesque, který dal i název celé expozici.
Aby se návštěvníci mohli Kafkovu světu co nejvíce přiblížit, rozhodli se kurátoři výstavy – Otto M. Urban, Leoš Válka a Michaela Šilpochová – vybrat významné umělce jako například Davida Lynche, Vladimíra Doležala, Mata Collishawa, Jakea a Dinose Chapmanovy, Jaroslava Rónu nebo Siegfrieda Herze. Část výtvarníků se zaměřuje především na temnou a bizarní atmosféru Kafkových příběhů – zobrazují postavy a situace s využitím přesných detailů a stínování. Jiní zase pracují se symboly a metaforami, které jsou pro spisovatele taktéž charakteristické, a do svých děl zapojují motiv labyrintu, hmyzu nebo ovládání jednotlivce společností.
Jako jádro výstavy ovšem nejvíce vnímám vykreslení vztahu mezi otcem Hermannem a synem Franzem. Právě Hermann Kafka nesl obrovský podíl na psychickém rozpoložení svého potomka, což se silně odrazilo na jeho literární činnosti. Zaujatost tímto aspektem pramení z kolektivní zkušenosti. Každý zakusil vztah rodič–dítě, každý ho vnímá jinak a vznikají různé interpretace s podobným, ne-li stejným jádrem. Mohlo by se dokonce zdát, že expozici sestavil lékař Sigmund Freud za účelem psychoanalýzy každého, kdo do sálu odhodlaně vstoupí. Těžkosti sršící z některých skvostných děl jsou však prokládány citacemi samotného Franze Kafky nebo dalších velikánů typu Milan Kundera, které dopomáhají k ucelenému výkladu.
Výstava si nicméně neklade za úkol kohokoli přesvědčovat. Jejím cílem spíše je posílit naše vnímání Kafky coby individuality, která se dotýká každého z nás zcela osobitým způsobem. Ať už jste jeho oddanými obdivovateli, nebo jste jen zvědaví na nové umělecké zážitky, tato výstava vás určitě nezklame. KAFKAesque potrvá do 22. září 2024.
