V polovině března měli diváci možnost zažít v divadle Jatka78 dva zcela unikátní večery ve znamení tance, hudby a improvizace. Taneční skupina Dekkadancers představila pražskému publiku svou novou choreografii Stabat Mater, která tvořila program první části večera. V té druhé pak s tanečníky vystoupila zpěvačka Lenka Dusilová, která svým koncertem doprovodila jejich improvizaci.
Stabat Mater
Choreografie dvou vedoucích členů souboru, Ondřeje Vinkláta a Štěpána Pechara, vznikla pro festival vážné hudby Lípa Musica. Premiéra tak proběhla na podzim 2021 v Děčíně v rámci festivalu. Pražským divákům Dekkadancers představili Stabat Mater až nyní, 14. a 15. března 2022.
Taneční inscenace Stabat Mater vychází ze stejnojmenné skladby Marca Rosana, který patří mezi současné nejuznávanější skladatele vážné hudby. O její pěveckou interpretaci se postaral německý kontratenorista Andreas Scholl, který představení prostřednictvím nahrávky doprovází.
Přestože se tvorba Dekkadancers nezřídka opírá o humor a nadsázku, jak dokazuje například divácky oblíbená Poslední večeře či sólový projekt Štěpána Pechara Muž z Malty, nevyhýbá se soubor ani složitějším tématům. Právě takovým je i výjev Panny Marie stojící pod křížem a prožívající bolest ze ztráty svého syna. Vzhledem k vážné, sakrálně znějící hudbě není v hymnu Stabat Mater místo pro humor a lehkost. Přesto se tvůrcům podařilo pár odlehčených (nikoli však téma zlehčujících) prvků propašovat – ať už v podobě krátké vložky dunivé taneční hudby nebo barevných světel. Obojí na malou chvíli oživilo jinak až sterilně působící scénu.
Samotná choreografie si však zachovává odpovídající vážnost. Trio Nikol Šneiderová, Ondřej Vinklát a Štěpán Pechar odtančilo necelých 40 minut trvající skladbu precizně a bez jediného zaváhání. V případě Stabat Mater se těžko hovoří o dějové lince, spíše jde o sled obrazů na daný motiv. Diváci se tak mohli více zaměřit na technickou vyspělost jednotlivých pohybových prvků a nechat se pohltit celkovou atmosférou představení.
Lenka Dusilová & Dekkadancers
Po loňském úspěchu Velkého třesku !, hudebně-tanečního představení ve spolupráci s Tata Bojs, které se uskutečnilo na letní scéně Azyl78, oslovili Dekkadancers dalšího hudebníka. Tentokrát se spojili s českou zpěvačkou Lenkou Dusilovou, která na hudební scéně působí přes 20 let.
V nedávné době prošel její hudební styl zásadní proměnou, a opustila tak škatulku poprockového mainstreamu. Její skladby jsou nyní vrstevnatější a texty více osobní. Nový styl se projevil na desce Řeka, kterou Lenka Dusilová vydala v roce 2020, šest let od předchozího alba. Její aktuální směr bych přirovnala k hudbě Ivy Bittové či Dead Can Dance. Osciluje tedy mezi folklorními nápěvy a world music.
Během téměř hodinového koncertu v Jatkách78 si Lenka Dusilová vystačila sama, pouze s kytarou, elektronickými bicí a loop station. Představila vybrané skladby z aktuálního alba, které Dekkadancers doplnili svou improvizací.
Zatímco v případě Tata Bojs byli Dekkadancers upozaděni živelnou energií kapely a z projektu Velký třesk ! se stal regulérní koncert, zde měli tanečníci daleko více prostoru. Osobně jsem se v jednu chvíli zcela přestala soustředit na Lenku Dusilovou a vnímala ji jen jako hudební podkres improvizované choreografie v podání osmi tanečníků – Štepána Pechara, Ondřeje Vinkláta a šestice nováčků, kteří posílili řady Dekkadancers po loňském mezinárodním konkurzu.
