Před více než třemi lety vtrhla na streamovací platformu Netflix seriálová senzace Hra na oliheň. Nekompromisní kritika penězi ovládané společnosti tehdy pobláznila celý svět a vytvořila fenomén, jehož napodobeniny vídáme na obrazovkách všeho druhu dodnes. Jelikož fanouškům po celém světě osmihodinová nálož smrtonosných her nestačila, přichází nyní Netflix s další porcí nervy drásajícího napětí.
Hra na oliheň se ve své první sérii rozhodně nedržela zkrátka. Dong-Hyeok Hwang, režisér a scénárista v jedné osobě, představil neokoukané prostředí korejské společnosti kladoucí obrovský důraz na tradice, postavení a prestiž. Hrdiny jeho příběhu byli gambleři, zločinci a životem zrazení lidé, kteří se ocitli na samém chvostu společenského žebříčku. Když jim tedy záhadný elegán v obleku nabídl možnost, jak zvrátit svou nejistou životní situaci a vyhrát obrovský balík peněz, převážná většina dotázaných jeho nabídku přijala. Zdánlivě nevinná soutěž plná tradičních korejských her se ovšem rázem změnila v boj o holý život.
Zajímavě vystavěný scénář se nebál tnout do živého. Otevřeně kritizoval nejen penězi ovládaný moderní svět, ale i negativní stránky lidské přirozenosti. Díky velkému množství emocionálně vyhrocených scén a překvapivých dějových zvratů šlo o suverénně natočenou podívanou v plné kráse demonstrující typické propriety jedinečné korejské kinematografie. Sezóna druhá pokračuje v nastolených pravidlech. Na scénu se vrací Seong Gi-Hun s cílem smrtonosné hry jednou provždy zastavit. Shodou překvapivých událostí se však ocitá přímo ve středu jejich dění. Je tak jen na něm, jak se k nově vymyšleným hrám postaví a zda dokáže ostatní hráče přesvědčit o šílenosti celé soutěže.
Na první pohled je i druhá Hra na oliheň precizně natočenou audiovizuální podívanou. Tvůrčí tým má řemeslo opět pevně v rukou. Nebojí se zkoušet zajímavé kamerové jízdy, střídat tempo vyprávění a sypat z rukávu jeden zvrat vedle druhého. Chválu zasluhuje také důraz na prokreslení hrdinů, jejich různorodých motivací i vzájemných vztahů. Herecky navíc všichni pojali své postavy naprosto bezchybně. Nejvíce pozornosti na sebe strhává výstřední rapper Thanos. Toho trefně (a záměrně přehnaně) ztvárnil korejský rapper Choi Seung-hyun alias T.O.P. ze slavné skupiny Big Bang. Kromě něj zaujme v hlavní roli znovu perfektní Lee Jeong-jae (Nový svět) či jako vždy charismatický Lee Byung-hun (Viděl jsem ďábla).
Kouzelný moment překvapení, díky kterému tak dobře fungovala předchozí série, je ovšem nenávratně pryč. Tvůrci měli mnohem víc přitlačit na pilu a odzbrojit diváky něčím, co ještě nikdy neviděli. Namísto toho se bohužel drží v poměrně bezpečně zajetých kolejích. Sázejí na podobná témata i zvraty jako minule a do hry vnáší pramálo inovativních prvků. Výslednému dojmu příliš nepomáhá ani utahaný rozjezd nebo otevřený konec (byla potvrzena třetí série), kvůli kterému je většina rozehraných zápletek žalostně nedořešená. Scénář se navíc hrám samotným, byť opět správně krvavým a napínavým, nevěnuje ani zdaleka tolik, kolik by mohl.
Netflix se sice raduje z obrovského zájmu a nedostižné sledovanosti, ale divák jen nespokojeně potřásá hlavou. Pokračování seriálu je totiž kvalitativním úkrokem stranou, po kterém má streamovací gigant co napravovat. Audiovizuálně se mu nedá prakticky nic vytknout, avšak po dějové stránce je to úplně jiná písnička. Řada načrtnutých linek a témat působí repetitivně a samotný závěr kvůli otevřenému konci vyznívá absolutně do ztracena. Chybí dravost, vynalézavost, a hlavně moment překvapení z předchozích dílů. Herci sice hrají jako o život a některé nové hry i scénáristické trumfy rozhodně potěší. Ve stínu přehnaně vysokých očekávání je to však pořád zatraceně málo. Druhá Hra na oliheň tak nakonec působí jen jako nedomyšlená vata mezi první a třetí sezónou.
