Na světě je nové hudební album britské indie-rockové kapely Alt-J (název skupiny odpovídá zkratce, kterou využívají klávesnice Mac při psaní symbolu delta). Jejich čtvrtá deska The Dream vyšla v únoru 2022, téměř pět let po vydání předchozího alba Relaxer. The Dream s bezmála 50minutovou stopáží zahrnuje dvanáct různorodých skladeb, které jsou plné emocí a působí převážně nostalgickým dojmem.
Zpěvák a kytarista Joe Newman, bubeník Thom Sonny Green a zpěvák Gus Unger-Hamilton, který zároveň hraje na klávesy – trio, jež spolu drží už od roku 2007, kdy členové ještě s Gwilem Sainsburym založili na univerzitě v Leedsu kapelu. Gwil Sainsbury ze skupiny odešel v roce 2014, ale zbylá trojice naštěstí jede dál. A úspěšně. Třetí deska v tomto složení je toho důkazem. Začátkem letošního roku kapela potěšila fanoušky novým, čtvrtým studiovým albem The Dream, které oznámila už loni vydáním singlu U&ME.
The Dream začíná otevřením plechovky Coca-Coly a vychutnáním si prvního doušku šumivého nápoje. To hned v první skladbě Bane nastoluje pohodovou atmosféru a zároveň se tím symbolicky otevírá celé album. Začne hrát kytara a bicí, které společně gradují, a pak spustí sbor zpívající I sold my soul (Prodal jsem svou duši). Píseň příjemně zrychluje a zpomaluje, jako bychom se houpali na vlnách v bazéně, o němž je v singlu také řeč. Z popíjení Coca-Coly se na konci skladby stává závislost, která nás v noci budí. A já věřím, že ani skladba Bane vás nenechá spát a stane se pro vás závislostí. Tak působivá je.
Letní prázdniny a zábava ve skateparku, která se zvrtne v drogový trip. Zážitek, ze kterého zůstanou vzpomínky do konce života, o tom je nostalgická U&ME, jíž Alt-J lákali na připravované album. S tématem drog je spojená také skladba The Actor, která je inspirovaná životem a smrtí hollywoodského herce Johna Belushiho. Hard Drive Gold je chytlavá a trochu připomíná jednu ze starších písní, Left Hand Free z alba This Is All Yours. Jak říká sám Joe Newman: „Je to lehce namyšlená píseň napsaná v době, o které jsme si mysleli, že vrcholila kryptoměnová zlatá horečka.“
Zvukově je album velice pestré, kreativní, uvolněné a působí autenticky. Oproti předchozí desce Relaxer má spíše pomalejší tempo, ale není to na škodu.
Další skladba, Chicago, je velmi specifická. Navozuje děsivou atmosféru pomocí minutové, postupně gradující instrumentální pauzy, z níž se vám naježí chlupy. Píseň Philadelphia, která by se hodila do muzikálu o upírech, vyniká především díky operní zpěvačce Christie Valeriano. Velmi upřímná a emocionálně nabitá je akustická Get Better, jež vzpomíná náročné roky s covidem, ale také Happier When You‘re Gone. Text je napsaný z pohledu nešťastné ženy, která je ráda, když je její Joe pryč. U skladby Walk a Mile máte pocit, že jste při poslechu opravdu ušli míli, protože má neuvěřitelných 6,5 minuty. Kontrastem je následující minutová a cappella Delta. Losing My Mind je opět silná píseň o zavraždění patnácti mladých chlapců. Poslední skladba Powders začíná smíchem a pozitivně uzavírá poměrně pochmurné album.
The Dream je emocionálně silné a zdařilé dílo, inspirované celou řadou skutečných událostí. Alt-J vypráví někdy až děsivé příběhy za doprovodu uklidňující hudby. Zvukově je album velice pestré, kreativní, uvolněné a působí autenticky. Oproti předchozí desce Relaxer má spíše pomalejší tempo, ale není to na škodu. Několikaletá prodleva mezi alby kapele výrazně neuškodila, naopak lze očekávat, že se i čtvrté album dočká zaslouženého úspěchu.
Pokud byste si Alt-J rádi poslechli i naživo, budete mít možnost 9. června, kdy kapela zavítá do pražských Holešovic.
