Film Šoumen krokodýl vznikl na motivy oblíbených dětských knížek The House on East 88th Street a Lyle, Lyle, Crocodile od autora Bernarda Wabera z roku 1965. Režiséři Will Speck a Josh Gordon se rozhodli postavičku krokodýla přenést na filmová plátna a zčásti animovaný a zčásti hraný snímek pojmout jako muzikál. Výsledek je zábavný, to ano – jen si nesmíte všímat toho, jak zoufale se snaží napodobit medvídka Paddingtona.
V úvodu přijíždí Hector P. Valentim (Javier Bardem) na casting talentů, aby předvedl své omezené kouzelnické schopnosti. Porota mu poté řekne, že je mnohem lepší zpěvák a tanečník, ale že už nikdy nechtějí vidět jeho tupý obličej. Skleslý Hector zabloudí do obchodu s exotickými zvířaty a slyší, jak někdo – krokodýl – v zadní části obchodu zpívá píseň z rádia. Hector je pochopitelně nadšený, zpívající krokodýl je přece něco neuvěřitelného. Okamžitě si odnáší svého nového malého svěřence, kterého pojmenuje Lyle, domů. V očích mu přitom jiskří dolarové bankovky a velkolepé výdělky. Jenomže pak se na krokodýla zapomene, dokud ho po letech nenajde malý chlapec.
Když se Joshova rodina přestěhuje do New Yorku, je pro něj náročné zvyknout si na nové místo i nové kamarády. Jednoho dne však v podkroví jejich nového domu najde v krabici krokodýla Lylea, se kterým se hned spřátelí. Lyle rád zpívá, rád se koupe, miluje kaviár a dobrou hudbu. S Joshem se brzy stanou nerozlučnými přáteli. Když si však na něj začne stěžovat protivný soused Grumps, musí se Josh o Lyleově existenci poradit s nevlastní matkou (Constance Wu) a svým tátou (Scoot McNairy). Vypátrají Lyleova původního majitele, Hectora, a společně se pak snaží všem dokázat, že není důvod se Lylea bát. Na mírumilovném krokodýlovi s velkou osobností přece není vůbec nic špatného.
Největší potíž s krokodýlím šoumenem je ta, že je příliš infantilní pro dospělé diváky a příliš nijaký pro děti.
Snímek je částečně hraný, zvířátka jsou naklíčovaná digitálně, ovšem místy opravdu otřesně. Občas je příliš okaté, že se s živými herci nenachází ve stejném prostoru. Počítačová animace krokodýla Lylea, na rozdíl od medvídka Paddingtona, nemá velké charisma ani emoce. Nabízí se sice úvaha, že medvídci to mají jednodušší, jelikož jsou přirozeně roztomilejší než krokodýli, ale vzhledem k animaci si s tímto rysem tvůrci mohli dostatečně pohrát. Postavička Paddingtona oproti tomu oplývá laskavostí a vřelostí, působí nenuceně a přirozeně. Na krokodýlech je pak něco, co člověka tak trochu odpuzuje – byť by byl sebesympatičtější, není to úplně ten typ zvířete, ke kterému by se člověk chtěl přibližovat. Na vině by také mohly být jeho plazí oči, které se buď rozšiřují nebo zlověstně zužují, jak se děje i ve filmu.
Největší potíž s krokodýlím šoumenem je však ta, že je příliš infantilní pro dospělé diváky a příliš nijaký pro děti. Jeho jedinou předností je zpěv (v originálním znění krokodýlovi propůjčil hlas Shawn Mendes). A tak když zhruba v polovině příběhu ztratí hlas, nemá čím jiným zaujmout. Poměrně nedomyšleným, a přitom docela zásadním prvkem je fakt, že krokodýl sice umí zpívat, ale nikoli mluvit. Což nedává moc smysl.
Děj je poněkud prvoplánový a nepřichází s ničím zásadním, ovšem pěvecká a taneční čísla jsou až na výjimky na obstojné úrovni. Je patrné, že Javier Bardem si svou roli užil a jelikož sám po herecké stránce často působí podivínsky, výborně se do ní hodil. Ovšem dobrým zpěvákem ani tanečníkem není… Vcelku povedený je i český dabing, ačkoli originální verze má přeci jen o něco hlubší přesah. Písně, které zůstaly v původním znění, totiž v několika místech vyplňují děj. Tudíž jsou pro příběh, na rozdíl od jiných snímků, podstatné.
Krokodýlovo poselství je velmi jednoduché: věřit v sám sebe a omezit svůj strach a obavy na minimum. Film osloví spíše nejmenší diváky, protože ti starší v něm nic dalšího nenajdou. Ve výsledku je Šoumen krokodýl příjemnou oddechovkou, u které nemusíte dávat nijak zvlášť velký pozor. Pokud hledáte film, na který zajdete s celou rodinou, nebude to ta nejhorší volba. Děti budou víceméně spokojené, přestože britskému medvídkovi krokodýl nesahá ani po paty, a vy nad pochybnou animací přimhuřte oči.
