Jedno z nejzářivějších jmen současné jazzové scény Alfa Mist představí začátkem roku 2026 své nové album v Praze, kam se vrátí v rámci série RFP Concerts. Českým fanouškům se přitom naposledy představil v dubnu 2024 – v naplněném Paláci Akropolis v rámci festivalu Mladí ladí jazz.
Dát přednost pocitu před perfekcionismem – to je motto, které stojí za neúnavnou kreativitou tohoto britského multiinstrumentalisty, rappera a producenta. Rok 2025 se stal pro hudebníka Alfa Mist znamením rozvíjení své kreativní vize. Fanouškům oznámil vydání svého dalšího alba Roulette, uvedeného jeho vlastním labelem Sekito Records. Roulette je sci-fi koncepční album odehrávající se v dystopické blízké budoucnosti, kde je reinkarnace vědecky prokázaným faktem. Album, které Alfa Mist vymyslel, napsal a produkoval, obsahuje příspěvky newyorského rappera Homeboy Sandmana, britské soulové hvězdy Tawiah a vokalistky a multiinstrumentalistky Kaya Thomas-Dyke.
Od debutového alba Nocturne z roku 2015 se Alfa stal jednou z nejvýraznějších a nejvyhledávanějších osobností britské hudební scény. Spolupracoval s umělci jako Jordan Rakei nebo Tom Misch a vyhledáván je právě pro svůj osobitý mix intimní domácí produkce a široce rozkročených jazzových aranží. Jeho tvorba se nedá jednoduše zaškatulkovat – sahá od hip-hopových beatů a spolupráce s rapperem Loyle Carnerem, přes neoklasické skladby pro London Contemporary Orchestra, až po nové pojetí děl Ólafura Arnaldse nebo legendárního jazzového labelu Blue Note.
Alfa vyrostl ve východním Londýně a k jazzu se dostal spíš náhodou. Podle jeho slov v místě, odkud pochází, jazz vlastně vůbec nebyl. Hudebník dále vzpomíná se slovy, že jim společnost zároveň podsouvala, že děti jako on – černé a bez peněz – mají jen tři cesty: stát se hudebníkem, sportovcem, nebo zločincem. Alfa si našel cestu k hudbě díky londýnské grimeové scéně, která v té době nabírala na síle. Ve škole během přestávek zkoušel hudební software a skládal rychlé grimeové beaty. Čím víc se nořil do britského rapu a hip-hopu, tím víc ho začaly fascinovat samply, které používali producenti jako Blackstar, Madlib nebo J Dilla. A jak sám dodává, byli to oni, kdo mu otevřeli cestu k jazzu. Nakonec ho to dovedlo až ke klavíru – učil se hrát podle sluchu, jen aby porozuměl harmonickým vrstvám jejich skladeb.
