Řinčení středověké zbroje a temné synťáky, zaklínání jako na sletu čarodějnic a masivní refrény. Původem sanfranciská hudebnice Kiki Rockwell se nebojí dávat dohromady velmi nepravděpodobné páry. Je napojená na osudy svých předků i DNA současného alternativního popu. Vyrůstá nám před očima Enya generace Z? Anebo se rodí zvuk hyperfolku? To zjistíte na jaře 2026 v Rock Café.
Základy jejímu unikátnímu stylu položila world music, kterou hodně poslouchala její máma, stejně tak se ale Kiki Rockwell inspiruje starými folklórními vyprávěnkami, poetikou i zvukem klášterních sborů a vůbec příběhy všeho druhu. Právě těm dává Kiki unikátní podobu, která jí zajistila statisíce fans napříč streamovacími platformami a sociálními sítěmi.
Vyrůstala v Německu a na Novém Zélandu, z kultur obou zemí si vzala své – a promítla to do osobitého hudebního tvaru, který skvěle dokreslují i sugestivní autorské videoklipy. A jak sama Kiki uvádí, chystat, natáčet, stříhat a vymýšlet výpravu pro klipy je její oblíbenou částí tvorby. Hudebnice, pro níž je vizuální stránka rovnocenná té zvukové, zároveň dodává, že když skládá písničky, už má v hlavě i filmové obrazy – a když je následně může zhmotnit, je to ta nejkrásnější věc.
