Národní galerie vytáhla kostlivce ze skříní a dala návštěvníkům nahlédnout na svou sbírku falzifikátů. Otevřeně při tom přiznává i některé z omylů, kterých se dopustila v dobách, kdy posudkové metody nebyly ještě natolik rozvinuté jako dnes. Zatímco odborník ocení nepatrné odlišnosti mezi originálem a padělky, laikovo netrénované oko nemá šanci falzifikát na první pohled rozpoznat. Výstava Falza? Falza! však pomůže pochopit problematiku a díky tomu je zajímavá i pro nás, běžné smrtelníky.
Expozice se zaměřuje na české i zahraniční falzifikáty významných uměleckých děl z období od 15. až do poloviny 20. století. Veškeré vystavené falzifikáty se dostaly do sbírek za nejrůznějších okolností. V případě rozsáhlé umělecké sbírky Františka Ferdinanda d’Este se jedná o správu pozůstalosti, řadu děl pak Národní galerie zakoupila v dobré víře, že se jedná o originál. Takto se ve sbírkách ocitly například padělky Kupkových studií ke dvěma obrazům. Jejich autentičnost zpochybnil až nedávný výzkum a porovnání s dalšími napodobeninami, jež se na uměleckém trhu objevily.
Výstava tak vychází z dlouhodobé práce se sbírkami Národní galerie Praha. Podobně jako Kupkovy studie se většinu vystavených padělků podařilo odhalit teprve relativně nedávno díky pokrokům ve forenzním zkoumání. Výstava proto hned v úvodu představuje návštěvníkům současné možnosti, které odborníci při posuzování uměleckých děl mají. Některé z uvedených příkladů zkoumání se týkají na výstavě přítomných obrazů a soch. Proto doporučuji se u této části zastavit nejen na začátku prohlídky, ale ještě jednou i na jejím konci a propojit si laboratorní výsledky s konkrétním dílem.
Kopie, nebo falzum?
Za falzifikát se považuje kopie vydávaná za originál, vytvořená za účelem klamu a zisku. Avšak určit správně, zda je napodobenina počestnou kopií, nebo podvodným falzem, je velmi zapeklité. Hranice mezi oběma mnohdy bývá tenká.
Zvláště u středověkých mistrů. Tehdy byly kopie běžným způsobem, jak se učedníci učili od mistra. Věhlasný malíř mohl dokonce signovat některá díla svých žáků – nejednalo se přitom o stvrzení autorství, ale značku, punc mistrova ateliéru. To však v současnosti ztěžuje odborníkům práci ve vyhodnocování originálů, kopií a falzifikátů.
Stejně tak je těžké posoudit díla, která jsou sice originály, ale v průběhu staletí doznaly značných úprav, které změnily jejich vzhled. Například obraz Trůnící Panna Marie s dítětem a dvěma světci z 15. století, který kvůli pozdějším úpravám odborníci dlouho považovali za falzum. Až nedávné průzkumy pomocí moderních technik odhalily původní jádro.
Podobné překvapení na restaurátory čekalo i v případě krajinomalby Dva stromy na břehu. Ta byla kvůli své nezvyklé orientaci na výšku považována za falzum, avšak nedávný průzkum určil nejen autora (Pieter Cosijn), ale také pravost obrazu a jeho původ v 17. století.
Od Rubense po Zrzavého
Výstava nabízí celou řadu zajímavých děl, z nichž pár bychom zde rádi vypíchli. Návštěvníci mohou například porovnat originál a kopii Rubensova portrétu markýze Ambrogia Spinoly. Ačkoli se předpokládalo, že oba obrazy vznikly ve stejné době, během restaurování v roce 2007 se ukázalo, že kopie vznikla až v 19. století. Těžko však říct, za jakým účelem. Z toho důvodu je druhý z obrazů na výstavě označen jako kopie, nikoli falzum.
Řadu napodobenin je možné najít také v rozsáhlé sbírce Františka Ferdinanda d’Este. Jeho zájem spočíval v budování sbírky, a tak si příliš nelámal hlavu s autentičností. Důležitější pro něj bylo dané dílo vlastnit, bez ohledu, zda jde o originál či pouhou napodobeninu. Několikrát se ovšem i on sám stal obětí podvodu. Příkladem je obraz Sv. Archanděl Michael, údajně z 15. století, přestože ve skutečnosti vznikl v 19. století. Dochovaný záznam o sumě, kterou arcivévoda zaplatil, svědčí o tom, že byl obraz vydáván za dobový originál.
Část výstavy je věnována padělateli Hanu van Meegerenovi, který se paradoxně stal velmi oblíbeným a známým po celém světě. Jeho falzum Cizoložnice před Kristem totiž oklamalo i nejbližšího Hitlerova spolupracovníka Hermana Göringa. Když van Meegeren stanul před soudem a byl obviněn z kolaborace a rozprodávání uměleckých děl, přiznal se, že je autorem těchto podvrhů. Jelikož tak obelstil nepřítele, dočkal se nečekaného obdivu.
Závěr expozice je věnovaný jednomu z nejpadělanějších českých umělců, Janu Zrzavému. Obraz Lodě v přístavu je datován do období 21. století, vznikl tedy relativně nedávno. Jím výstava Falza? Falza! končí, následné moderní období však dobře mapuje výstava Originál? v královéhradecké Galerii moderního umění.
Výstava Falza? Falza! probíhá do 1. května 2022, tak si ji nenechte ujít. Zajímavá jsou nejen vystavená díla, ale také popisky dokazující, že odlišit falzifikát od originálu je často složité i pro ty, kdo se v uměleckých kruzích pohybují každý den.
