Národní galerie vytáhla kostlivce ze skříní a dala návštěvníkům nahlédnout na svou sbírku falzifikátů. Otevřeně při tom přiznává i některé z omylů, kterých se dopustila v dobách, kdy posudkové metody nebyly ještě natolik rozvinuté jako dnes. Zatímco odborník ocení nepatrné odlišnosti mezi originálem a padělky, laikovo netrénované oko nemá šanci falzifikát na první pohled rozpoznat. Výstava Falza? Falza! však pomůže pochopit problematiku a díky tomu je zajímavá i pro nás, běžné smrtelníky.
Expozice se zaměřuje na české i zahraniční falzifikáty významných uměleckých děl z období od 15. až do poloviny 20. století. Veškeré vystavené falzifikáty se dostaly do sbírek za nejrůznějších okolností. V případě rozsáhlé umělecké sbírky Františka Ferdinanda d’Este se jedná o správu pozůstalosti, řadu děl pak Národní galerie zakoupila v dobré víře, že se jedná o originál. Takto se ve sbírkách ocitly například padělky Kupkových studií ke dvěma obrazům. Jejich autentičnost zpochybnil až nedávný výzkum a porovnání s dalšími napodobeninami, jež se na uměleckém trhu objevily.
![](https://maomai.cz/wp-content/uploads/2022/02/4-3-1024x768.jpeg)
Výstava tak vychází z dlouhodobé práce se sbírkami Národní galerie Praha. Podobně jako Kupkovy studie se většinu vystavených padělků podařilo odhalit teprve relativně nedávno díky pokrokům ve forenzním zkoumání. Výstava proto hned v úvodu představuje návštěvníkům současné možnosti, které odborníci při posuzování uměleckých děl mají. Některé z uvedených příkladů zkoumání se týkají na výstavě přítomných obrazů a soch. Proto doporučuji se u této části zastavit nejen na začátku prohlídky, ale ještě jednou i na jejím konci a propojit si laboratorní výsledky s konkrétním dílem.
Kopie, nebo falzum?
Za falzifikát se považuje kopie vydávaná za originál, vytvořená za účelem klamu a zisku. Avšak určit správně, zda je napodobenina počestnou kopií, nebo podvodným falzem, je velmi zapeklité. Hranice mezi oběma mnohdy bývá tenká.
Zvláště u středověkých mistrů. Tehdy byly kopie běžným způsobem, jak se učedníci učili od mistra. Věhlasný malíř mohl dokonce signovat některá díla svých žáků – nejednalo se přitom o stvrzení autorství, ale značku, punc mistrova ateliéru. To však v současnosti ztěžuje odborníkům práci ve vyhodnocování originálů, kopií a falzifikátů.
![](https://maomai.cz/wp-content/uploads/2022/02/5-3-1024x768.jpeg)
Stejně tak je těžké posoudit díla, která jsou sice originály, ale v průběhu staletí doznaly značných úprav, které změnily jejich vzhled. Například obraz Trůnící Panna Marie s dítětem a dvěma světci z 15. století, který kvůli pozdějším úpravám odborníci dlouho považovali za falzum. Až nedávné průzkumy pomocí moderních technik odhalily původní jádro.
Podobné překvapení na restaurátory čekalo i v případě krajinomalby Dva stromy na břehu. Ta byla kvůli své nezvyklé orientaci na výšku považována za falzum, avšak nedávný průzkum určil nejen autora (Pieter Cosijn), ale také pravost obrazu a jeho původ v 17. století.
![](https://maomai.cz/wp-content/uploads/2022/02/3-5-1024x768.jpeg)
Od Rubense po Zrzavého
Výstava nabízí celou řadu zajímavých děl, z nichž pár bychom zde rádi vypíchli. Návštěvníci mohou například porovnat originál a kopii Rubensova portrétu markýze Ambrogia Spinoly. Ačkoli se předpokládalo, že oba obrazy vznikly ve stejné době, během restaurování v roce 2007 se ukázalo, že kopie vznikla až v 19. století. Těžko však říct, za jakým účelem. Z toho důvodu je druhý z obrazů na výstavě označen jako kopie, nikoli falzum.
Řadu napodobenin je možné najít také v rozsáhlé sbírce Františka Ferdinanda d’Este. Jeho zájem spočíval v budování sbírky, a tak si příliš nelámal hlavu s autentičností. Důležitější pro něj bylo dané dílo vlastnit, bez ohledu, zda jde o originál či pouhou napodobeninu. Několikrát se ovšem i on sám stal obětí podvodu. Příkladem je obraz Sv. Archanděl Michael, údajně z 15. století, přestože ve skutečnosti vznikl v 19. století. Dochovaný záznam o sumě, kterou arcivévoda zaplatil, svědčí o tom, že byl obraz vydáván za dobový originál.
Část výstavy je věnována padělateli Hanu van Meegerenovi, který se paradoxně stal velmi oblíbeným a známým po celém světě. Jeho falzum Cizoložnice před Kristem totiž oklamalo i nejbližšího Hitlerova spolupracovníka Hermana Göringa. Když van Meegeren stanul před soudem a byl obviněn z kolaborace a rozprodávání uměleckých děl, přiznal se, že je autorem těchto podvrhů. Jelikož tak obelstil nepřítele, dočkal se nečekaného obdivu.
Závěr expozice je věnovaný jednomu z nejpadělanějších českých umělců, Janu Zrzavému. Obraz Lodě v přístavu je datován do období 21. století, vznikl tedy relativně nedávno. Jím výstava Falza? Falza! končí, následné moderní období však dobře mapuje výstava Originál? v královéhradecké Galerii moderního umění.
![](https://maomai.cz/wp-content/uploads/2022/02/2-8-1024x768.jpeg)
Výstava Falza? Falza! probíhá do 1. května 2022, tak si ji nenechte ujít. Zajímavá jsou nejen vystavená díla, ale také popisky dokazující, že odlišit falzifikát od originálu je často složité i pro ty, kdo se v uměleckých kruzích pohybují každý den.