Islandský režisér Baltasar Kormákur se po sedmi letech od svého poměrně úspěšného snímku Everest vrací na stříbrné plátno. V novém filmu opět těží z tématu přežití, ovšem ze slibného survival thrilleru se vyklube dobrodružné rodinné drama. Bestie je sice atraktivní svým obrazem, avšak plytká námětem. Máte-li rádi Afriku a dobrodružné filmy, zajisté tento snímek zpříjemní váš prázdninový večer. Dáváte-li však přednost opravdu dobrému safari, zůstaňte raději doma.
Newyorský doktor Nate bere po smrti manželky své dvě náctileté dcery poprvé do Afriky, kde se s jejich mámou seznámil a kde to milovala. Průvodcem se jim stává jejich rodinný přítel, který splývá s tamní krajinou a zná takřka každý její kout. Dívky se těší na výlety do safari, jenže hned ten první se jim stává osudným, byť se tak zpočátku nejeví a vše působí velmi idylicky. Dívky mají slíbenou návštěvu domorodé vesnice, odkud pocházela část jejich předků. Její obyvatelé nicméně hovoří svým vlastním jazykem a jsou opředeni tajemnými zvěstmi. Po příjezdu však nachází vesnici prázdnou, pouze s doutnajícím ohništěm. Což, jak dobře víme, nikdy nevěstí nic dobrého.
Nedlouho poté objeví zbytky první oběti krvelačného lva. Ten se odcizil své smečce, když většinu vystříleli pytláci. Člověk je pro něj nyní úhlavním nepřítelem. Od této chvíle začíná boj o holý život, ve kterém si všichni vedou, jak nejlépe umí. A byť někteří nemají šanci zvítězit, můžou alespoň zachránit ostatní.
Ústředním hrdinou je digitální kocour, který se sice snaží vypadat co nejautentičtěji, pořád však lze markantně poznat, že se nejedná o nic než obstojnou grafiku.
Postavy filmu jsou vykresleny velmi jednoduše a prvoplánově. Hlavní představitel Idris Elba hraje sice profesionálního lékaře, avšak spíše ustrašence, který africkou přírodu zná pouze z vyprávění. Jeho dvě pubertální dcery jsou veskrze sympatickými ratolestmi, které se na svého tátu zlobí, protože se jim v posledních letech moc nevěnoval. Obě proto upřednostňují rodinného přítele, kterého ztvárnil Sharlto Copley. Ten je opravdovým sympaťákem, kterého bychom mohli zařadit někam mezi Indiana Jonese a Krokodýla Dundee. Ani jedna z postav vás nebude během sledování snímku vysloveně iritovat, což je jednou z mála výhod filmu.
Ústředním hrdinou je digitální kocour, který se sice snaží vypadat co nejautentičtěji, pořád však lze markantně poznat, že se nejedná o nic než obstojnou grafiku. Také bych tvůrcům vytkla nekonečnou nesmrtelnost této šelmy, která je místy až komická, přestože do žánru to víceméně zapadá.
Hlavní devízou snímku je vedle povedených scenérii kamera v rukou téměř osmdesátiletého oscarového držitele Philippa Rousselota, který stojí například za Karlíkem a továrnou na čokoládu. Kamera v jeho rukou totiž předvádí obdivuhodný tanec a dodává snímku na poetice. Kameře navíc pomáhá vyniknout střídmý střih. Dlouhé scény, jež hraničí s dokumentárním zaznamenáváním, jsou díky krajině a příjemně upravené scéně chvílemi dokonce i požitkem. Toto obrazové podání dodává filmu nejen na atraktivitě, ale také na napětí. Byť jsou karty po celou dobu rozdány poměrně jasně a čitelně, díky šikovné kameře zažijete nejedno překvapení.
Po technické stránce, až na přehnaně digitálního kocoura, je vše vlastně naprosto v pořádku. Otázkou zůstává, zda divákům bude stačit užívat si pouze technickou stránku filmu. Protože námět snímku absolutně nepřekvapí a je spíše plytký. Závěr, který nenabídne žádný nečekaný zvrat, tak zařazuje Bestii mezi lepší béčkové filmy.
Snímek tedy nepředstavuje výjimečný počin ve svém žánru. Spíše je nenáročnou jednohubkou, která díky své 90minutové stopáži sice neurazí, ale ani nenadchne. Máte-li rádi Afriku a chtěli byste se podívat na safari, nejsem si jistá, zda byste se měli svézt právě s touto rodinkou.
