Co všechno byste v mládí byli ochotní udělat pro to, abyste mohli nahrát píseň s vaším idolem? Svou vysněnou hvězdu máte za dveřmi a čeká jen, až jí zaplatíte. Ovšem cena je, samozřejmě, příliš vysoká. BANGER. je upřímným a citlivým zachycením toho, co se děje v nočním světě mladých, kde fame a peníze hrají prim a jakýkoliv ohled na city znamená krok zpět.
Pokud nejste fanouškem rapu, zřejmě nebudete vědět, co je to banger. V rapovém slangu jde o úderný a neotřelý hudební projekt, většinou jediný song, který má potenciál oslovit a ohromit určitou cílovou skupinu a stát se, mnohdy pouze dočasně, fenoménem. Časy se mění, doba se mění, hudební styly se mění, ale některé sny zůstávají. Jen zlomek mladých lidí se netouží proslavit ve světě hudby, byť třeba platonicky. Takový je i hrdina režiséra a scénáristy Adama Sedláka.
Aleš (Adam Mišík), který si mezi kámoši říká Alex, nechal školy, aby mohl sellit, vydělal si tak na nahrávání hudby a prorazil v rapu. Jedinou jeho ambicí je, aby každý znal jeho jméno a aby si ho jeho holka vážila. Jenže ač už utratil hodně peněz, nedaří se mu uspět a ani jeho okolí jej zrovna dvakrát nepodporuje. Kamarád Láďa (Marsell Bendig) Alexovi namluví, že mu dohodl fíčko (feature) se známým rapperem Sergeiem Barracudou. A Alex se chopí příležitosti.
Sára (Anna Fialová) právě dodělala bakaláře a má pocit, že její kluk všechno zahodil, akorát prodává drogy. Chce se s ním proto rozejít. Alex jí chce dokázat, že ji miluje a že moc dobře ví, co dělá. Jakmile bude mít svůj hit, přestane s prodejem. Proto je pro něj zásadní, aby svůj chystaný banger se Sergeiem nahrál hned ten samý večer. Sergei sice souhlasí, ale řekne si za to velmi vysokou částku, kterou musí Alex s Láďou během pár hodin sehnat. Láďu napadne, že by mohli nařezat zbytek kolumbie, kterou má u sebe. Alexovi se to nelíbí, je totiž známý tím, že prodává jen čistý matroš. Nakonec si s Láďou slíbí, že nařezaný matroš prodají jen těm největším zm*dům. Jenomže se začne ozývat Alexovo svědomí, opravdu chce za banger riskovat lidské životy?
Ačkoliv by se dějová linka mohla zdát fádní a vzhledem k drogové tematice ničím výjimečná, Adam Sedlák dokázal téma přetavit do atraktivního celku. Zvolené prostředí a zejména aktivní slang dělá ze snímku uvěřitelnou výpověď jedné generace. Štáb navíc natáčel na mobilní telefony, což onu autenticitu ještě umocňuje.
Můžeme snad říci, že ve 21. století jsme se již posunuli od modelu, kdy jakékoliv sympatie k návykovým látkám znamenají, že skončíme na ulici nebo nás čeká odsouzení společnosti. Na druhou stranu se Adam Sedlák snaží poukázat také na odvrácenou stranu naší doby, a to, že stále jistá tabuizace drog nevede ke snížení jejich užívání. Naopak mnohdy znamená mnohem větší nebezpečí, co se neznalosti principu výroby, distribuce a přeprodeje týče. Sedlák tak ukazuje, že rozumí trendům a nebojí se s nimi pracovat.
BANGER. svou jízdou připomíná již zmíněný Trainspotting, svou roztěkaností a přemírou konzumace drog Requiem za sen, svým scénářem Dealera a svým 24hodinovým příběhem s tragickými následky berlínský snímek Victoria. Ať už připomíná cokoliv, pokaždé je to správně. Film ilustruje noční život pražské mládeže, ale určitě nepropaguje drogy ani nenabádá mladé lidi k jejich konzumaci. Naopak ukazuje jak jejich humornou stránku, tak i tu velmi temnou a negativní. Bohužel se však tvůrcům nepodařilo ani napůl strhnout drogám nálepku toho, že dát si je na party je prostě cool.
Adam Mišík jako Jekyll & Hyde na rozcestí v této nekompromisní generační výpovědi exceluje. My, kteří jsme se narodili za revoluce, jsme měli Trainspotting a Requiem za sen. Dnešní generace má BANGER.
V hlavní roli příjemně překvapuje Adam Mišík. Zdá se, že mu prostředí pražské zlaté mládeže a večírků není cizí, tak syrově a sebejistě se ve své roli pohybuje. Též je chvílemi až těžko uvěřitelné, že by Marsell Bendig nebyl na drogách, jak je místy přesvědčivý. Oba hlavní představitelé budí dojmem, že se znají odjakživa, ačkoli se potkali až na place. Kdybychom chtěli jejich přesvědčivost vyjádřit slangem, jsou oba prostě real.
Filmem se však line také několik lehkých klišé. Například, že Alex všechno dělá kvůli lásce ke svojí holce, která se s ním rozešla. Také bytostně nesnáší Sářina šéfa z práce Ivana a skupinku prominentů kolem něj: Martina Mikýře, Tomáše Sedláčka, Davida Černého a další, kteří si podle prvorepublikového vzoru říkají Pátečníci.
Zajímavé je, že vyjma hlavních postav téměř každý další hraje sám sebe. Sergei hraje Sergeie, David Černý Davida Černého, Praha Prahu a vše je ve své opravdovosti na krok od filmového diváka. Možná motiv digitální prestige tenisky, která představuje Alexe směřujícího ke své destrukci, je až příliš výpravný. Oproti tomu prostřihy z YouTube videí či vaření Pejska a kočičky mají vypovídající význam.
Režisér Adam Sedlák se snímkem pohybuje na hraně komedie a seriózního dramatu. Komické situace z první poloviny vystřídají v druhé části realistické záběry následků. V závěsu čeká velmi temný a úderný závěr, který je možná až příliš explicitní, avšak pro výpovědní hodnotu zřejmě nutný. Každá sranda i jízda má totiž své hranice.
Perfektní je kamera. Dušan Husár natáčením na telefon zachycuje syrovost prostředí, jež působí o to víc autenticky. Zrnitost, nauzeální rozlítanost i třes jsou snesitelné. Doplňující beaty a melodie Olivera Torra dokreslují atmosféru. Vše doplňuje dokonale natimeovaný střih, který diváka netiktokové generace poctivě vede za ruku.
Není sporu o tom, že Adam Sedlák představil jeden z nejprogresivnějších filmů posledních let. Tahle jízda plná drog a rapu je výpovědí celé jedné generace, která působí přirozeně a nikoli trapně. Není třeba řešit otázku, na jaké publikum snímek cílí. Jde o generační výpověď a je patrné, že Adam Sedlák v téhle generaci žije. Pro jednou se zase ukázalo, jak důležité je, aby autentické výpovědi natáčeli lidé, kteří dané problematice opravdu rozumí. Za tento výsledek můžeme jedině poděkovat.
Adam Sedlák se netají tím, že by rád natočil pokračování, kde by dal větší průchod Láďově postavě. Uvažuje také, že by bylo dobré opustit pražské prostředí a vydat se prozkoumat jiné kluby, kam se chodí bavit česká mládež. Nebylo by to na škodu, přání mladých lidí jsou možná totožná, ale prostředí je dělá tím, kým jsou. A samotný Barracuda je toho důkazem.
BANGER. je film o tom, že život se prostě nedá nalajnovat, i když lajn hroznového cukru, kteří filmaři ve skutečnosti použili, je dostatek. Alex má ve filmu jeden jasný cíl, který odrapuje: „Potřebuju, aby ty zm*di konečně znali moje jméno, aby znali můj xicht…“ a vypadá to, že se to povedlo i Adamu Sedlákovi. BANGER. má směle nakročeno stát se fenoménem. Filmem, za který se nynější mladá generace nemusí stydět. Dejte si trailer, pusťte si Adamův feat. se Sergeiem Barracudou, který skutečně natočili, a vyrazte do kina. Zda půjdete sami, s rodiči, kámoši nebo vašimi dětmi, to necháme na vás. My si nostalgicky pustíme Born Slippy.
