Linoucí se obláčky kouře z pestrého výběru děl ve Veletržním paláci osvětlují elementární rozvoj zachycující vlastní podobu nejednoho výtvarníka s kuřáckými atributy. Co přimělo české a světové mistry k tomu, aby se takto zvěčnili na autoportrétech? Výstava V kroužcích dýmu s podtitulem Portrét moderního umělce ukazuje, jak tento typ zobrazení vypovídá o transformaci tradičního umělce v nezávislého tvůrce.
Motiv kouření vnesl do výtvarného umění svobodu. Na přelomu 19. a 20. století se kuřivo stává symbolem modernosti a neohroženosti. Existence moderního umělce představovala bohémský životní styl, jenž se lišil od daných společenských norem. Cigareta byla ukazatelem uvolněného, ničím nerušeného fantazírování. Přílišné bloumání v hlubokých myšlenkách měla na svědomí návaznost na literární vzory, u nichž se tvůrčí činnost spojovala s kouřením tabáku i omamných látek. Konkrétní vyobrazení střídají díla s nádechem abstrakce pod vlivem vizualizace dýmu. Expozice obsahuje na dvě stě děl — sochy, obrazy, grafiky, kresby, také ale fotografie a užité umění.
Výrazným exponátem, jenž se stal i titulárním kusem celé výstavy, je obraz střídající růžové, modré a bílé odstíny barev. Kuřák od Bohumila Kubišty z roku 1910 znázorňuje muže v obleku s dýmkou v ústech. Autor se tímto dílem snažil sebe samého převtělit do role francouzského umělce. Na plátně jsou vidět různé úhly seskládané z geometrických tvarů přikládané kubismu a značná expresionistická deformace, tudíž nové vnímání skutečnosti.
Ve sbírkách Národní galerie v Praze nechybí ani známí Pablo Picasso, kterému se dýmka mnohokrát stala námětem. Motiv „fajfky“ se vyskytuje například na plátně Chlapec s dýmkou (1905), ale také na kubistickém Klarinetu (1911), kde se dýmka nachází ve spodní části zátiší. Z pyramidální kompozice lze interpretovat nejzákladnější prvky. Z kouře jistě vycházejí předměty zaplňující prostor. Neoimpresionistická technika je redukována na širokou škálu okrových a šedých odstínů, jejichž prostřednictvím Picasso dosahuje ohromujících tonálních kontrastů a obrazových efektů.
Oslňující reklamní plakát Alfonse Muchy (1898) potěší zejména návštěvníky mužského pohlaví. Muchovy plakáty zrcadlí pařížské období Fin de siècle. Chytrým marketingovým krokem byla vždy postava svůdné ženy. Měla za úkol zaujmout jako první, následně upoutal pozornost produkt. Plakát na cigaretové papírky v sobě skrýval ženské vzrušení díky poloze palce u nohy krásné panny a zvednutým koncem cigarety. Spona na šatech v okolí hrudníku je monogramem firmy JOB.
Český malíř Josef Váchal uchvátil moji mysl Nicotianou (1919). Zachycení děje v dýmu, který vykresloval představy umělce. V kouři jsou znatelné tvary ženského těla a tvář Nicotiany, žena zjevující se z nikotinového dýmu. Tento fakt může vycházet z rostliny Nicotiany tabacum, jež se v Evropě pěstovala nejdříve pro své léčivé účinky a půvab v podobě drobných růžových kvítků. Žena je spojována s květy.
Cílem výstavy je představit téma v mezinárodních souvislostech, k čemuž přispívají i významné zahraniční zápůjčky děl. Výstava je bohatá a jak návštěvník holdující kouření, tak zarytý nekuřák zde najdou díla hodná obdivu. Pro vážné zájemce je připravena i řada přednášek s možností diskuze, díky nimž se návštěvníci dozvědí více o dýmovém ráji v dějinách výtvarné kultury. Expozice potrvá do 8. ledna 2023.
