Pokud se zajímáte o akcie, či je dokonce nakupujete, mohl by vás upoutat nejnovější film Peníze těch tupců. Je totiž možné, že jste v tomto snímku založeném na nedávných skutečných událostech sehráli svoji menší roli. Příběh se ale dokáže zavděčit komukoliv, bez ohledu na záliby a znalosti o financích.
Nakoupit akcie je díky řadě mobilních aplikací v dnešní době otázkou pár vteřin. Online prostor financí se tak denně otevírá milionům lidí z celého světa, nehledě na jejich společenské postavení či vzdělání. Pro elitu z Wall Street však byli tito běžní uživatelé vždy pouhými tupci, kteří by nikdy nebyli schopní narušit jejich vlastní, vysokou hru. Tedy až do roku 2019. V té době se na internetu objevil pod přezdívkou Roaring Kitty jistý Keith Gill. A svými analýzami na Redditu a YouTube ohledně akcií GameStopu (americký prodejce videoher) se mu povedlo něco, co nečekal nikdo z jeho sledujících, z Wall Street, a pravděpodobně ani on sám. Keith narušil hru a změnil status quo.
Abych byl upřímný, o akcie se nezajímám a o ústřední kauze z filmu jsem před návštěvou kina neslyšel. Lehce jsem se tedy obával, zda mě snímek dokáže oslovit, a pokud ano, tak jestli se vůbec budu chytat. Tyto obavy se umocnily ihned na začátku promítání, kdy je divák víceméně vržen do vody a musí plavat mezi termíny jako „shortování“, „vytěsňování“ a podobně. Naštěstí se jednalo pouze o vyobrazení pozdějších událostí a bylo to i naposledy, co jsem pociťoval lehké zmatení. Tedy, skoro.
Nemusíte mít znalosti o akciích, financích ani skutečné události, abyste si užili zábavné tempo filmu a odnesli si jeho už mnohem univerzálnější poselství.
Jakmile se snímek vrátí na počátek všech událostí, daří se mu postupně, a především přirozeně veškerou terminologii divákovi vysvětlit. Seznamujeme se také s hlavním aktérem kauzy Keithem Gillem a dalšími postavami příběhu. Ať už s miliardáři z Wall Street, šéfy aplikace na obchodování s akciemi, ale i řadovými zaměstnanci GameStopu či obyčejnými lidmi, kteří řeší, jak splatit dluhy.
Upřímně, ne každý z těchto jednotlivých osudů mě zajímal a bavil stejnou měrou, dokázal jsem však chápat a ocenit jejich úlohu. Jednotlivci nabízí úhel pohledu ze svého společenského či profesního statusu a dohromady jejich vyprávění tvoří komplexní mozaiku celé kauzy. Díky tomu si divák dokáže udělat lepší celkový obrázek nebo se s některými postavami ztotožnit. K nadhledu a pochopení věci pak příhodně dopomáhá i ten nejdůležitější aktér ze všech – internet. Snímek je proložený skutečnými či lehce upravenými materiály z YouTube, Redditu i Tik Toku.
Později jsem se ale přeci jen ne vždy chytal. Ani ne tak kvůli scénám ve filmu, jako kvůli skutečným událostem. Měl jsem pocit, že mi – vzhledem k nulovým znalostem o kauze – občas uniká nějaké klíčové jméno nebo událost, na které ve druhé, už poněkud zkratkovitější polovině filmu nebyl prostor. Nejednalo se ale o frustraci, pouze mírný pocit, který jsem si v jednu chvíli sice uvědomil, ale ve druhé už na něj nemyslel. Do celého postupně se dramatizujícího dění jsem už byl totiž zcela zaháčkovaný. V tom Peníze těch tupců fungují více než dobře. Laikovi dokážou něco málo osvětlit, další informace si pak budete chtít sami dohledat.
Nemusíte mít znalosti o akciích, financích ani skutečné události, abyste si užili zábavné tempo filmu a odnesli si jeho už mnohem univerzálnější poselství. Možná trochu kýčovité, ale stále trefné a dotýkající se víceméně nás všech. Peníze těch tupců nejsou čistě o financích, přestože se vám mnohé znalosti budou hodit. Jde také o film vypovídající o měnící se době, jejích možnostech a generační změně uvažování, síle internetu, nastavení systému, … Najít by se toho dalo více a jak již bylo řečeno, něco z toho může působit trochu kýčovitě, avšak nijak otravně a snímek je schopný zaujmout větší skupinu diváků.
Peníze těch tupců rozhodně nejsou tím technicky nejlepším počinem, který kina letos nabídla. Jedná se spíše o ten druh filmu, který byste si pustili na Netflixu, než na něj šli do kina. Pokud se ale rozhodnete zajít, svého času byste litovat neměli, protože se zároveň (pro mě osobně) řadí mezi to nejzábavnější, co jsem mohl letos vidět.
