Vídeň na počátku 20. století byla líhní geniálních umělců. Stačilo si jen vybrat – a Alma vybírala. Po sňatku s hudebním skladatelem Gustavem Mahlerem vzplanula její vášeň k architektu Walteru Gropiovi, malíři Oskaru Kokoschkovi či spisovateli Franzi Werfelovi. Byl to však její divoký a skandální vztah s Kokoschkou, který inspiroval režiséra Dietera Bernera k natočení snímku Alma a Oskar.
Stárnoucí vídeňský skladatel a dirigent Gustav Mahler, ikona hudebního romantismu, si v newyorském působišti po vypjaté hádce se svou ženou hořce uvědomí, že již nemá sílu konkurovat mladším mužům. Začátek filmu touto scénou a následnou Mahlerovou smrtí ukazuje prstem na jeho svobodomyslnou manželku Almu (Emily Cox), která svým charisma dokázala okouzlit politiky, umělce i vlivné ženy. Její mimomanželský vztah s milencem Walterem Gropiem, pozdějším zakladatelem Bauhausu, manželství s Mahlerem „přežije“. Doplatí však na její setkání s Oskarem Kokoschkou (Valentin Postlmayr).
Samotná Alma se může po Mahlerově smrti konečně svobodně realizovat, a nadto si beztrestně užívat mužskou společnost. Bere si to, co ji baví a co chce, a nedělá si hlavu z názorů rakouské smetánky. Ostatně ženami je za to spíše potichu obdivována. Mladý malíř zaujme Almu svou expresivní divadelní hrou, neméně provokativními obrazy a podivínskou povahou. Rozhodne se mu proto stát modelem. Takřka okamžitě mezi nimi vzniká vášnivý a divoký vztah, který je minimálně ve svých počátcích vyvážený. Oskar se nechává unášet žárlivostí a Alma od něj výměnou vyžaduje naprostou oddanost.
Prudkost vztahu, který započal ve Vídni a byl poznamenaný Alminou snahou dotáhnout do finále realizaci poslední Mahlerovy symfonie, se mění v okamžiku odstěhování nesourodého páru na venkov. Oskar maluje, jí ovšem chybí pozornost společnosti a ani události v předvečer války nepřispívají k rodinné pohodě. Vztah postupně spěje ke konci. Pološílený Kokoschka nezdravě milující Almu narukuje do krvavých bojů první světové války a Alma se vrací do svého předchozího života. Ve spíše tušených, ve filmu pouze symbolicky znázorněných představách Kokoschky ho znovu a znovu obdivuje.
Alma a Oskar je melodramatický milostný příběh, který věrohodně zobrazuje destruktivní vášeň dvou lidí.
Režisér se soustředí na nespoutaný vztah dvou neobyčejných lidí bez ohledu na reálná fakta, činí to ovšem s pokorou k jejich historickým rolím. Vykresluje Almu jako fascinující osobnost, která ostatní využívá ke svým vlastním cílům. Zároveň však ukazuje ženu, která svou jedinečností inspiruje muže být nejlepší v tom, co umí – Mahler ve své hudbě, Kokoschka v malbě a Gropius v architektuře.
Alma Mahler je další ze silných ženských hrdinek, kterými se evropské filmy v poslední době jen hemží (například Jeanne du Barry, Tár, Korzet či Ve jménu cti). Otázkou zůstává, proč tomu se tak děje. Je ženská emancipace filmařsky uchopitelnější v historickém kontextu, nebo jsou tyto hrdinky zajímavější a mnohovrstevnatější než ty současné? Snímek Alma a Oskar je v každém případě melodramatický milostný příběh, který věrohodně zobrazuje destruktivní vášeň dvou lidí. Současně jde o oslavu ženy, která svým kouzlem dokázala, aby Oskar Kokoschka z lásky k ní namaloval svůj nejslavnější obraz.
