Zapomeňte na Avengers s jejich nablýskanými kostýmy, moudrostí a neutuchající dobrosrdečností. Ti už nejsou k mání, aby ochránili svět (a světem samozřejmě myslíme Ameriku). Na scénu proto přichází Thunderbolts, banda odpadlíků, která se hned tak něčeho nezalekne.
Ohledně marvelovek jsem poněkud skeptický. Od zlaté éry filmů s Avengers už uplynul nějaký ten pátek a toto období se stalo pro producenty s ušima Mickey Mouse jen krásnou vzpomínkou. Filmy se superhrdiny už zkrátka nejsou, čím kdysi bývaly. Tedy, ani tehdy to nebyla vyloženě pecka, ale v porovnání se současnou produkcí byly alespoň zábavné. Tiskárna na peníze se Marvelu pomalu začíná zasekávat, i tak ale rok co rok chrlí snímky plné muskulaturních hrdinů a barevných plášťů. Jejich kvalita přitom je, řekneme-li to kulantně, slabá. Poslední Captain America byl velká tragédie, seriál Agatha: Za vším schovaná si diváky taky nezískal. Je tedy potřeba nasadit těžší kalibr. Novou, temnou týmovou akci s nechtěnými hrdiny – Thunderbolts.

K nepravděpodobnému spojenectví dojde v okamžiku, kdy jsou „speciální“ agenti zrazeni. Depresivní nájemná vražedkyně Yelena (Florence Pugh) procházející si krizí identity, její otec, ruský bojovník proti nepravostem ve výslužbě s přezdívkou Red Guardian (David Harbour), John Walker aka ten „špatný“ Captain America (Wyatt Russel), Ghost (Hannah John-Kamen) a Bob, sympatický mladík na nesprávném místě (Lewis Pullman). Ti všichni musí spojit síly, aby se ubránili zlotřilé Valentině de Fontaine (Julia Louis-Dreyfus) – vládní zmocněnkyni, jež se snaží před impeachmentem zahladit všechny stopy, které by mohly vyšetřovatele dovést k ní a k nekalostem, na nichž se svým týmem tajně pracovala. S obranou země bude partě antihrdinů pomáhat kongresman Bucky, známý dříve jako Winter Soldier, který pověsil svou pověstnou pěst z vibrania na hřebíček a „užívá“ si politiky plnými doušky.

Rozjezd je pomalejší, takže první půle může krapet nudit. Druhá část je oproti tomu zábavnější, akčnější a kupodivu dojde i na nějakou tu psychologii. Chemie mezi hrdinskými outsidery je skvělá, a tak veškeré kočkování postav působí příjemně přirozeně. I když je to jedna z nejtemnějších marvelovek, jde o místy vtipný film (skvělá je scéna s limuzínou a Buckym jako Terminátorem). O většinu zábavy se tu stará Red Guardian. Chová se jako naivní děcko, které má ze všeho přehnanou radost, a sní o tom, že se opět vrátí doba, kdy byl všemi oblíbený a milovaný. Naopak jeho dcera Yelena je deprese sama. Po smrti její sestry jí nic nedělá radost, přesto se snaží opět najít svoje místo ve světě. Do toho všeho se musí ona i zbytek týmu vypořádat s novým antagonistou, který je – jak jinak – temnější a mocnější než kdokoliv před ním a na světě není nikdo (NIKDO!), kdo by se mu mohl postavit.

Příběh není vyloženě originální a jede podle zajetých kolejí. Ze začátku se tedy tým nenávidí, různě se popichuje, hádá se a rozchází, aby na konci došlo k dojemnému spojení a k záchraně celého světa (Ameriky). Ovšem i přes tenhle již otřepaný superhrdinský mustr dokáže snímek zaujmout.
Thundebolts* si zvládnou získat vaše srdce. Jsou zábavným a jiným pohledem na filmy o superhrdinech, které v poslední době třou bídu s nouzí.

Na Thunderbolts* mě nejvíce překvapilo, jak citlivým filmem rozebírajícím lidskou mysl dokáže být. Ideu, že by nikdo neměl být sám, dokázal docela obstojně a hravě aplikovat do děje. Ke konci snímku jsem si vzpomněl na kultovní snímek Michela Gondryho Věčný svit neposkvrněné mysli. Objevují se tu totiž pasáže, které jsou podobně nápadité jako ve zmíněném filmu, a dokonce i originální, což není u marvelovských spektáklů běžné.

Nejnovější Avengers, tedy pardon, Thundebolts* si zvládnou získat vaše srdce. Jsou zábavným a jiným pohledem na filmy o superhrdinech, které v poslední době třou bídu s nouzí. (Je to taky jediný film, ve kterém zaznělo asi stokrát jméno Bob – a to počítám i snímek s Billem Murrayem A co Bob?)
Většina hlášek dobře sedne a fanoušek i běžný divák se baví. Přesně tenhle svěží závan Marvel potřeboval. Škoda jen, že Thundebolts* nešli ještě trošku dál s psychologií postav a nevydali se mimo zajeté koleje. Pokud by tomu tak bylo, snímek by mohl mít o něco větší dopad a klidně i hloubku, která se tu vyloženě nabízí. Věřím ale, že pokud dojde na další dobrodružství tohoto nesourodého týmu, mohla by to být obstojná podívaná.
P.S.: Nezapomeňte v kině na dvě potitulkové scény.