Převzít po Leslie Nielsenovi jeho štaci v kultovní Bláznivé střele může jen blázen. Jestli je ale někdo, kdo by měl byť jen mizivou šanci to dokázat, je to Liam Neeson (už jen kvůli stejným iniciálám). Herec, který představil svůj nesporný talent v Schindlerově seznamu a v 96 hodinách vysvětlil, že disponuje velmi specifickými dovednostmi, se nás nyní pokusí přesvědčit o svém hereckém umění na poli nejtěžšího žánru. Parodie.
Frank Drabin Jr. (Liam Neeson) je policajt ze staré školy, který se učil od toho nejlepšího. Nemluvíme tu o nikom menším než o jmenovci Franku Drabinovi, jeho otci (R.I.P. Leslie Nielson). Frank neholduje technologiím, problémy s bad guys řeší po svém (nejdřív zmlátit a potom se ptát) a pije jedno kafe za druhým. Je zkrátka tím typem detektiva, který osaměle putuje po dálnici zákona.
Poté, co je po zdařile zmařené bankovní loupeži převelen, se ujímá vyšetřování zdánlivě jednoduchého případu sebevraždy. Setkává se tak s okouzlující Beth (Pamela Anderson), která nevěří, že by si její bratr vzal život. Což je pro Franka dostačující impuls (kromě Bethiných nekonečných, ladných křivek), aby se dostal případu na kobylku. Hon na zločince plný humoru, drsných hlášek, jednoho sněhuláka a dalších absurdit začíná.
Zlatá éra parodie v čele se Žhavými výstřely, Bláznivými střelami či Spaceballs se pravděpodobně už nikdy nevrátí.
Pokusit se navázat na původní trilogii Bláznivá střela (The Naked Gun v originále) je stejně bláhové, jako chtít po Jasonu Stanthamovi, aby se usmál. Režisér nejnovějšího dílu Akiva Schaffer se do toho i tak pustil pěkně po hlavě. Je hezké vidět, že se snaží pokračovat ve stejném duchu předchozích filmů a ctít jejich styl i osobitý humor. Obsadit Neesona do hlavní role bylo hodně odvážné a chtělo to pověstné koule u obou zúčastněných. Jak ostatně Neeson sám prohlásil: „Buď pohřbím svou kariéru, nebo ji posunu novým směrem.“ Nakonec se ale ukázalo, že jde o dobrou volbu, neboť Nesson – stejně jako předtím Nielsen – hraje svou roli s naprostou vážností a noblesou.
Produkci měl na starosti Seth McFarlane, duchovní otec Family Guy a režisér komediálního filmu Všechny cesty vedou do hrobu, ve kterém si zmiňovaný Neeson zahrál roli padoucha a mohl si už tehdy vyzkoušet, jaké to je dělat ztřeštěnou komedii na velkém plátně.
Po většin času hláškující suchý humor Neesonovi sedne. Absurdní dialogy říká s kamenným výrazem na tváři a u toho zvládá usrkávat kávu a prát se se záporáky. Samozřejmě, že celá Bláznivá střela tak stojí hlavně na něm. Samotný děj není kdovíjak silný, čehož si byli i sami autoři očividně vědomi a i z takového nedostatku si dokázali udělat srandu. Důkazem toho je, že McGuffin (filmový termín pro objekt zájmu všech zainteresovaných) celého filmu, se nazývá P.L.O.T. Device.
Myslím si ale, že ze všeho, včetně příběhu, postav i humoru, šlo vytěžit mnohem více. Snaha respektovat první tři filmy je skvělá a dává snímku určitý druh kultivovanosti, ale napodobovat ho za každou cenu není asi to nejlepší řešení, neboť to, co fungovalo před třiceti lety, může v současnosti trošku skřípat. Detektiv s vlastním voiceoverem, který cedí jednu hlášku za druhou, je skvělý materiál, ale věřím, že se mohlo jít klidně mnohem dál, mnohdy i za pověstnou hranu humoru.
Nechci ale tvrdit, že film není vtipný, to rozhodně ne! Například intermezzo se sněhulákem je vrcholem celého snímku. Absurdní scéna připomínajícího Petra Griffina bojujícího s gigantickým kuřetem je skvěle zapadající retro vsuvka s šílenou zápletkou.
Nakonec jsem si to užil, i když musím přiznat, že jsem čekal o něco víc zábavy. I když je film příjemné sledovat a všímat si třeba i toho, co se děje v druhé části scény, místy jsem se neubránil nudě. Což může být hlavním problémem. Zlatá éra parodie v čele se Žhavými výstřely, Bláznivými střelami či Spaceballs se pravděpodobně už nikdy nevrátí. Nejnovější přírůstek tohoto žánru, Bláznivá střela s Liamem Neesonem je ale důstojným nástupcem, který více těží z hlášek, absurdit i banalit mluveného slova i všech možných policejních klišé, než z vizuálních skečů. Je to fajn, a já se bavil, jen možná méně, než jsem si představoval.
