V letošním roce vzniklo několik architektonických počinů, jež si zaslouží pozornost. Nejenže zkrášluji své okolí, ale také přináší užitek veřejnosti. Citlivá rekonstrukce Paláce Dunaj na Národní třídě zpřístupnila pasáž do Voršilské ulice, v Laichterově domě na Vinohradech se opět konají kulturní akce, nová pobočka městské knihovny na Černém mostě zve k odpočinku a v bývalé sklářské huti František si vychutnáte šálek kávy.
Palác Dunaj na Národní třídě
Podobu Paláce Dunaj na rohu ulic Národní a Voršilská navrhl v roce v roce 1928 architekt Adolf Foeher. Výstavba budovy ve stylu konstruktivismu byla dokončena 1930 a už od svého vzniku nabízela nejmodernější kancelářské prostory své doby. Tehdy v budově našla své sídlo rakouská pojišťovna Donau. V letošním roce se budova opět otevřela po náročné rekonstrukci, která probíhala s respektem k původnímu návrhu, a navrátila tak Národní třídě její prvorepublikový charakter.
Rekonstrukce probíhala podle návrhu architektů ze studia Chapman Taylor ve spolupráci s architektonickým a projekčním studiem LOXIA, které se pravidelně věnuje obnově a záchraně památek a v Paláci Dunaj mělo jako generální projektant na starosti koordinaci celé rekonstrukce. Jejím cílem bylo vrátit Palác Dunaj do původního republikového stavu, ovšem s propojením moderních technologií, a zachovat původní funkci budovy.
Zásadní úpravy se týkaly především vnitřních prostor. Znovu se otevřela a zprůchodnila pasáž s mnoho let nepřístupným atriem, což umožnilo propojení Národní třídy a Voršilské ulice. Zachovaly se, případně doplnily, původní podlahy z litého terazza a mramoru, poškozené části luxferových podlah byly nahrazeny replikami. Repasovaly se také další prvky jako žulové schodiště, jeho mosazné zábradlí nebo třeba původní hydrantové skříně. Současně architekti budovu připravili na nároky 21. století, od moderních výtahů přes otevřené kanceláře až po technické zázemí.
Rekonstrukce proběhla s respektem nejen k samotné budově, ale i celé lokalitě, která se nachází na území pražské památkové rezervace zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Byty v Laichterově domě
Prvorepublikový dům Jana Laichtera v dnešní Chopinově ulici na pražských Vinohradech spojoval pod jednou střechou práci s rodinným životem. Jeden z nejvýznamnějších českých nakladatelů svěřil návrh Janu Kotěrovi, který tak v letech 1908 až 1910 vybudoval vůbec první modernistický bytový dům u nás. Ve třicátých letech nechal Laichterův syn František přistavět čtvrté patro podle návrhu Kotěrova žáka Pavla Janáka. Během komunistického režimu byla rodina exekučně vystěhována a dům získala zpět až po revoluci.
Štěpán Lars Laichter, který v současnosti dům spravuje, k návrhu rekonstrukce čtyř bytů oslovil designérky Johanu Němečkovou a Barboru Kolerusovou ze studia Other Projects. Ty dostaly za úkol navrhnout interiéry, které budou fungovat pro současné bydlení, ale budou zároveň akcentovat detaily a jazyk, se kterým navrhli interiér Kotěra a Janák. Designérky navázaly na příběh domu, ke každému z bytů nicméně přistoupily trochu jinak, protože každý měl jiné původní využití, jiného architekta, jiný charakter. Jednotlivé rekonstrukce pak spojuje respekt k materiálu a odvaha nechat mluvit to, co už v domě bylo.
V prvním patře se nachází Umývárna. Z bývalé prádelny a pokojíku hospodyně Mařenky se stal apartmán pro zážitkové přespání. Po rekonstrukci nahoře vznikl čtecí kout s knihovnou, kde vedle svazků z padesátých let stojí prázdné knihy připomínající ty, které spálili komunisté. Dolů se vešla velkorysá koupelna se saunou a výhledem do zahrady. Ve třetím patře slouží k pronájmu Kotěrův byt. Designérky na chodbě obnovily šablonovou výmalbu podle dobových fotografií a velkolepou věšákovou stěnu tvarově inspirovanou Kotěrovou tvorbou. Návrh bytu vychází stylově i materiálově z Kotěrova nábytku, ale začleňuje moderní užitné prvky.
Čtvrté patro pojaly designérky jako dialog s přístavbou, jejíž autor nebyl dlouho znám. Že šlo o Pavla Janáka, vypátral Laichterův prapravnuk až z dobových dokumentů. Janák přistavěl patro s takovou pokorou, že ho kolemjdoucí dodnes z ulice téměř nepostřehne. Designérky zachovaly stejný přístup: nová vrstva, která nechce být vidět, ale je cítit. Jednomu z bytů dominuje autorská knihovna inspirovaná tvary z tvorby Kotěry a Janáka a druhému zase velkorysý kuchyňský ostrůvek.
Dům dnes žije nejvíce od revoluce. Konají se v něm autorská čtení, křty knih, výstavy i vzdělávací workshopy pro školy. Schodišťová hala, kterou komunisté proměnili v prázdný prostor, znovu plní roli zamýšlenou Kotěrou: spojovat soukromý život s tím kulturním. Laichterův dům vstupuje do druhé stovky let v rukou rodiny, která ho postavila, ztratila a získala zpět.
Městská knihovna v Polyfunkčním domě
Na Černém Mostě vznikla jedna z největších poboček Městské knihovny v Praze. Moderní prostor o rozloze přibližně 1 000 metrů čtverečních ve dvou podlažích je součástí nového polyfunkčního domu podle návrhu architektonického a projekčního studia LOXIA. Projekt proměnil dlouhodobě zanedbaný pozemek v živé centrum lokality a citlivě doplnil stávající blokovou zástavbu Černého Mostu. Polyfunkční dům s osmi nadzemními podlažími nabídne v prvních dvou patrech veřejně přístupné prostory, včetně restaurace, pobočky městské knihovny a komerčních jednotek. Ve vyšších podlažích vzniknou bytové jednotky určené pro nájemní bydlení.
Nová knihovna nabízí kapacitu až 10 tisíc knih a představuje moderní pojetí veřejného prostoru určeného nejen ke čtení, ale také ke studiu, práci, setkávání a pořádání kulturních či vzdělávacích akcí. Zatímco přízemí knihovny je určeno především rychlým službám a každodenním návštěvám, horní podlaží nabízí zázemí pro delší pobyt. Návštěvníci zde najdou dětské oddělení, zónu pro teenagery, studijní místa, klubovny i výstavní prostory.
Interiér vychází z konceptu otevřenosti, přehlednosti a přirozeného pohybu návštěvníků prostorem. Architekti prostor rozdělili do jednotlivých funkčních zón podle míry klidu a aktivit tak, aby knihovna byla intuitivní a komfortní pro všechny generace návštěvníků. Dominantním prvkem interiéru je organicky tvarovaná „améba“, která propojuje obě podlaží a vizuálně sjednocuje celý prostor. Interiér kombinuje čisté bílé plochy, antracitové prvky a světlé dřevo, doplněné mentolovými akcenty. Součástí knihovny jsou integrované čtecí niky, kruhová sezení zapuštěná do regálů nebo akustické obklady zajišťující klidné prostředí i v otevřeném prostoru. Atmosféru doplňuje designové osvětlení a moderní technologie včetně samoobslužných výpůjčních pultů.
Huť František v Sázavě
Historická sklářská huť František v Sázavě vstupuje do nové etapy své existence. Památkově chráněný areál z 19. století prochází proměnou v kulturní a společenský prostor, který má propojit historické dědictví regionu s moderním využitím pro veřejnost, firmy i místní komunitu.
Historie místního sklářství je úzce spojena se jménem Františka Kavalíra (1796–1853), zakladatele významného sklářského rodu. V roce 1837 dokončil stavbu první sázavské huti, známé jako Svatoprokopská. Na ni navázala o několik desetiletí později huť František. Její základní kámen byl položen v roce 1882 Josefem Kavalírem, který ji pojmenoval po svém otci. Poslední tavba skla v huti František proběhla v roce 2003, poté začal historický objekt postupně chátrat.
Nový impuls přišel v roce 2006 založením Nadace Josefa Viewegha Sklářská Huť František. Jejím cílem bylo historickou huť odkoupit, rekonstruovat a využít jako kulturní a společenské centrum doplněné muzeem sklářství. Dnes vstupuje huť František do další kapitoly své historie pod záštitou Jana a Marie Hrnčiříkových, kteří navazují na předchozí obnovu s respektem k historickému odkazu místa. Díky nim historický industriální areál nově nabídne zázemí pro kulturní večery, komorní koncerty, slavnostní události, odborné konference i firemní setkání.
Huť František postupně opět ožívá a první část areálu je již otevřena veřejnosti i komerčním pronájmům. V provozu jsou dominantní industriální sál František, situovaný přímo v původní sklářské hale, a přilehlé prostory, kde se už nyní konají kulturní akce, divadelní představení, komunitní setkání i první firemní eventy. Současně si návštěvníci mohou vychutnat brunch, kávu nebo grilované speciality v novém Bistru František.
