Máte rádi kočky, respektive kocoury? Obzvláště ty, kteří nosí boty? A neříká vám náhodou něco zrzavý kocour, který si s chutí dá sklenici mléka a místo drápů se účinně ohání svým šermířským mečem? Ano, Kocour v botách je po jedenácti letech zpátky! Návrat do shrekovské pohádkové říše kvitujeme, ale novému Kocourovi přeci jen něco schází.
Už je to pár let, co legendárnímu Shrekovi odzvonilo. Jeho kamarád Kocour se však dočkal po delší pauze druhého sólového filmu. Kocour v botách: Poslední přání dokazuje, že Shrekův svět má stále co nabídnout. Pokračování se zručně ujali Joel Crawford a Manuel Mercado, kteří slibovali, že Kocour v botách bude zábavnou podívanou. Lákavě zní i samotný námět: Kocourova vášeň pro dobrodružství a lehká neobratnost si vybraly svou daň – už přišel o osm ze svých devíti životů. Sundá tedy boty a zkusí „normálně“ dožít mezi obyčejnými kočkami… ale věříme mu to?
Když máte k dispozici devět životů, tak vám na tom, že si tu a tam něco odskáčete, vůbec nezáleží. Zvlášť když jste legendární hrdina, který se dobrovolně vrhá do těch nejbláznivějších dobrodružství. Kocour v botách právě zachránil obyvatele jednoho městečka před řáděním zuřivého obra, jenže při tom přišel o předposlední ze svých životů. Takové zjištění by zamávalo i s mnohem odolnějším charakterem. Kocour se proto rozhodne pověsit boty na hřebík a užít si poslední život v relativním bezpečí kočičího útulku jako obyčejný chlupatý mazlíček.
To by ovšem nesměl mít v patách drsnou Zlatovlásku a její tři medvědí parťáky, kteří s ním mají nevyrovnané účty, a také tajemného Vlka, který šermuje jako ďábel. Naděje naštěstí umírá poslední. V Kocourově případě má podobu legendární Hvězdy přání, která by mu mohla obnovit ztracené životy. Jenže taková vzácná věc se nesmírně těžko hledá. Kocour v botách proto musí spolknout hrdost a uzavřít příměří se svou věčnou soupeřkou, kočičí zlodějkou Čiči Pacičkou. Spolu s ní a novým psím kamarádem Perritem, který kdovíproč předstírá, že je kočka, se vydává vstříc pohádkovému dobrodružství, na jehož konci všechny čeká odměna. Tedy pokud najdou Hvězdu přání jako první.
Díky rozvoji technologie se Kocour v botách vizuálně posunul o několik kroků dál. Snímek využívá stylizovanou animaci podobnou filmům Spider-Man: Paralelní světy (2018) a Zlouni (2022), která vypadá jako ilustrace z pohádkových knih. Tvůrci se tak rozhodli odklonit od realistického stylu animace použitého ve filmech Shrek (2001) a Kocour v botách (2011) ve prospěch kreativnějšího stylu, což snímku celkem prospělo.
Kocour sice neztratil všechen svůj důvtip, ale dost se polidštil a přišel o svou zvrácenou noblesu. Vyspělý humor a narážky, které jsme oceňovali u Shreka, se zde téměř vytratily.
Zápletka sice není nijak originální, zato je komplexnější. Scénář pracuje s motivem smrti a strachu z ní, nutno podotknout, že dost zajímavým způsobem. Stejně jako se samotnou honbou za posledním přáním, které lze nakonec přehodnotit, a možná je to i ta lepší cesta. Skrze vlastní krizi identity a pocitů náhlého stáří kocour prochází vývojem osobnosti, což nebývá u animovaných filmů tohoto ražení příliš obvyklé. Navíc je celý jeho vývoj pojatý srozumitelně. Jenže celá tato linka je jakoby vytržená z kontextu. Na jedné straně máme hloubavého kocoura s existenciálními problémy, na straně druhé klasického pohádkového tvora, jenž bojuje s jinými zvířecími monstry. A v tom spatřuji zásadní problém – tvůrci měli zvolit buď jednu, nebo druhou linii. Obojí naráz působí jako divná skládanka, která do sebe nezapadá.
Film si také silně pohrává s motivy latinskoamerického folklóru, což jej v mnohém sice činí atraktivnějším, ale bohužel v některých chvílích také stereotypnějším. A tato rovnice „více stereotypů = více srandy“ už natrvalo přestává platit.
Snímek balancuje mezi dětským a dospělým publikem. Zvládne se nejspíše zavděčit oběma, ačkoli dětem přeci jen víc. Ty si kocoura užijí, přemýšlivější dospělí pravděpodobně budou chtít usnout, nebo utéct. Kocour sice neztratil všechen svůj důvtip, ale dost se polidštil a přišel o svou zvrácenou noblesu. Vyspělý humor a narážky, které jsme oceňovali u Shreka, se zde téměř vytratily. A to i navzdory tomu, že se Kocour v botách: Poslední přání na Shreka často odkazuje, ještě víc než v prvním díle. Dává najevo, že i přes veškeré změny do tohoto světa patří.
Pokud jste měli starého kocoura rádi, nemusí vás ten nový nutně zklamat. I když vám možná bude chvílemi líto, že užvaněného oslíka nahradil malý prašivý pejsek Perrita. Byť je mnohem menší než oslík, nedaří se mu být roztomilejším, a tak oslík zůstává i nadále nostalgicky nezastupitelným kocourovým kamarádem. Návrat Kocoura v botách však především ukazuje, že Shrekův svět má – i bez něj – stále svůj nenaplněný potenciál.
