Jeden za všechny, všichni za jednoho! Všeobecně známá fráze se dostala do povědomí jednak díky původní knižní předloze Alexandra Dumase, jednak díky nespočtu filmových adaptací. Jejich dlouhou řadu nyní rozšířil snímek s názvem Tři mušketýři: D‘Artagnan. Monumentální příběh tvůrci rozdělili poněkud netradičně, ačkoli nikoli poprvé, do dvou částí. Ostatně, jak je tomu i ve zmíněné knižní předloze.
Mladý a temperamentní D’Artagnan málem zahyne při ochraně záhadné ženy. Následně se vydá do Paříže, aby útočníky vypátral. Zde se jeho cesty zkříží se třemi královskými mušketýry, Athosem, Portosem a Aramisem. Ihned při prvním setkání se s nimi kvůli své mladické horkokrevnosti dostává do konfliktu a všechny tři vyzývá na šermířský souboj. Namísto boje na život a na smrt se z nich ale stávají nerozluční přátelé. Společně se také zapletou do konfliktů královského dvora plného intrik i vnějších problémů Francie 17. století.
Není jednoduché adaptovat jeden a ten samý příběh stále dokola, aniž by jím diváci nezačali být znudění. Francouzům se však s nejnovějším přírůstkem o třech mušketýrech zadařilo. Servírují poctivou filmařinu s kvalitami starších velkosnímků, kterou v současnosti už tak často nevídáme. Film ctí původní látku, a působí tak důvěrně. Zároveň se tvůrci nebáli udělat tu a tam lehké, nenásilné změny.
Oceňuji také odvážný krok nepojmout novou adaptaci pouze jako rodinné dobrodružství plné vtípků a gagů. Snímek naopak působí mnohem pochmurněji, syrověji a vzhledem k historickému kontextu i více autenticky. O hutnou atmosféru není nouze. A i když se prostor pro několik vtipných hlášek najde, jedná se vždy o přirozené a dokonce vítané odlehčení dané situace. Totéž lze říct o romantické lince mezi D‘Artagnanem a Constance, jíž projevuje náklonnost.
Tři mušketýři: D’Artagnan servíruje poctivou filmařinu s kvalitami starších velkosnímků, kterou v současnosti už tak často nevídáme.
Výprava – od kostýmů po kulisy – je na prvotřídní úrovni. Na historickou Francii je příjemný pohled, navíc za doprovodu skvělého a silného soundtracku. Všichni herci se dokázali svých rolí zhostit na jedničku. Každý z ústřední čtveřice má svůj jedinečný šarm a charisma. Snímek má tak pouze dvě drobná negativa. Prvním je akce, která je sice působivá a ději přidává na vážnosti i napětí, avšak kvůli často přehnaně roztřesené kameře a záběrům zblízka (připomínající akci z Jasona Bournea) dokáže být někdy nepřehledná.
Druhým negativem je občasná uspěchanost snímku. Některé situace působí lehce vynuceně a nepřirozeně, jako by tvůrci měli sice perfektně připravené samotné scény, ale už příliš nevěděli, jak k nim dojít. Platí to i o mušketýrech, kteří jsou ztvárněni výborně, ale moment, kdy se dali dohromady, je poněkud urychlený, aby je tvůrci už už mohli zasadit je do hlavního děje.
Když je poté Athos uvězněn a hrozí mu poprava, je poněkud obtížné být emočně zainterestován, protože divák s hlavními hrdiny nestrávil tolik času. Je příliš brzo rozdělovat jejich skupinu, natož hrozit jednomu z nich popravou. Takové uspěchanosti je rozhodně škoda, navíc s ohledem na fakt, že se příběh dělí na dva filmy. Knižní předloha je však špalek, takže lze nalézt pochopení, proč filmaři zvolili právě tento přístup.
Ať už půjde o vaše první setkání a seznámení se s tímto slavným příběhem, či se už považujete za znalce, nejnovější pojetí Tří mušketýrů by vás nemělo zklamat ani v jednom případě. Jedná se o milé překvapení a řemeslně dobře odvedenou práci. Doufejme jen, že si snímek zachová minimálně stejné kvality i ve druhé části.
