Máte někdy pocit, že vám šéf pije krev? Přesto jste na tom pravděpodobně lépe než Renfield. Jeho nadřízeným je totiž samotný hrabě Drákula, který pro svého asistenta nemá nic než ponížení. Jak slavná literární dvojice, ztvárněná neméně známými herci, obstála v nové akční komedii Renfield?
Renfield zastává pozici Drákulova věrného sluhy již desítky let. Obstarává mu životně potřebnou krev ostatních lidí, a zároveň jej chrání před dalšími nástrahami – například lovci upírů. Kromě mizerného platu jsou mu na oplátku poskytnuty superschopnosti. Svět se však za dobu, co Renfield pracuje u Drákuly, velice změnil. Jelikož na rozdíl od svého pána není omezený pouze na pobyt ve stínech, objevuje Renfield veškeré vymoženosti 21. století. Během svých pochůzek narazí na lidi, kteří se mu snaží v jeho nelehké pozici naslouchat a poradit, ale i na ty, kteří mu chtějí vystřelit mozek z hlavy. A je více než samozřejmé, že ani hrabě Drákula nebude poskoka utrženého ze řetězu tolerovat.
Snímek má vcelku absurdní námět a stejně absurdní (ale o to příhodnější) je i jeho zpracování. Diváci od tvůrců obdrží prapodivnou směsici všech možných žánrů. Od komedie a romantiky přes brutální akční film a horor až po existencionální drama. A ač to zní neuvěřitelně, tenhle šílený mix funguje překvapivě dobře. Po dlouhé době se na plátnech kin objevil snímek, který se nebojí dupnout na plyn. Má styl a šťávu, nebere se přehnaně vážně, a přesto dokáže člověka přimět k zamyšlení. A především je zábava se na něj dívat.
Renfield je ve výsledku velice milým překvapením. Jedná se o „kravinu“, která se nebojí dělat věci po svém a efektivně využívá veškeré přítomné žánry.
Drákula, jehož ztvárnil Nicolas Cage, na sebe dokáže upoutat většinu divácké pozornosti. Nezapomínejme ale, že hlavním hrdinou příběhu je Renfield (Nicholas Hoult). Sledujeme především jeho osobní rozvoj. Zde dokáže snímek poprvé (a rozhodně ne naposledy) překvapit. Hrabě Drákula zde zastává pozici toxického partnera, který z druhých dokáže vysát energii jako nikdo jiný. Renfield se tak musí postavit svému strachu. Ten sice má fyzickou a opravdu nebezpečnou podobu, přesto je Renfieldův odboj pro mnohé ztotožnitelný. Byť se především jedná o nenáročnou komedii s akčními prvky, dokáže snímek zapůsobit i po metaforické stránce.
Samotnou akci bychom mohli popsat jako kombinaci filmů Zabiják proti své vůli a Charlieho andílci. Silně přepálená, bez fyzikálních zákonů, velice brutální (až gore), ovšem skvěle fungující. Tvůrci se nebáli popustit uzdu fantazii a po celou stopáž servírují šílenou, avšak hravou akci plnou krve, která připomene staré brakové filmy. Pro snímek, který sám sebe nebere vážně, je to pouze příhodné. Je tak s podivem, že Renfield dokáže zabodovat i v žánru hororu a mnohé současné hororové snímky s přehledem strčí do kapsy. Díky šikovným kostýmním výtvarníkům a maskérům a hře se světly snímek dokáže nejednou navodit tu správnou strašidelnou atmosféru.
Dalším z výčtu žánrů byla romantika, která zde díky bohu nic nekazí, naopak všemu dopomáhá. Tato paralelní linka dokáže podtrhnout metaforické poselství dokázat se postavit svému strachu. Samotná postava policistky Rebeccy (Awkwafina) hraje v osobnostním rozvoji Renfielda důležitou roli. Jejich románek navíc vytváří nesmyslný, ale zábavný kontrast mezi jejich vzájemnou milou chemií a absolutní krvavou zkázou, kterou kolem sebe rozsévají.
Závěrem musíme vyzdvihnout také Nicolase Cage v roli Drákuly. Herec se v posledních letech ujímá samých neobvyklých postav (Pig či Willyho kouzelný svět), což je v jeho případě jen dobře. Tak, kde mnozí herci ztrácí po letech svůj někdejší zápal a šarm, Cage svou kariéru začal jakoby znovu a lépe než když předtím. Svou další „zvláštní“ roli upířího hraběte si neskutečně vychutnává a stává se třešničkou celého snímku. Jeho Drákula je zábavný, ale i velmi přesvědčivý a schopný vzbudit respekt, čímž přispívá k hororovému vyznění filmu.
Renfield je ve výsledku velice milým překvapením. Jedná se o „kravinu“, která se nebojí dělat věci po svém a efektivně využívá veškeré přítomné žánry. Film je dynamický, kreativní, vizuálně podmanivý, a především zábavný, navíc se skvělým Nicolasem Cagem. Šťavnatá a příjemná jednohubka, která kvůli své absurditě možná nebude pro každého, u nás však vzbudila pocit dobře stráveného času.
