Psal se rok 2014 a akční žánr, jakkoliv kdysi úspěšný, začínal pomalu ale jistě vymírat. Do kin se ovšem zčistajasna přiřítil John Wick a všechno změnil. Rychlý střih a třesoucí se kameru vystřídala přehledně natočená a perfektně vymyšlená akce. Snímek se stal malým hitem, jenž odstartoval nejen revoluci na poli akčního žánru, ale také velice úspěšnou filmovou sérii. Na ni nyní navazuje první seriálový počin, Hotel Continental. Vyrovná se svou kvalitou filmům?
Příběh Hotelu Continental nás přivádí do zkorumpovaných newyorských ulic sedmdesátých let minulého století. A nutno uznat, že s výpravou seriálu si tvůrci skutečně vyhráli. Každá ulice, budova či místnost je vypiplaná do nejmenšího detailu, kostýmy hercům padnou jako ulité a davové scény působí opravdu velkolepým dojmem. V každém záběru je patrný nemalý rozpočet, který tento seriál měl.
Pochvalu zasluhují i skvěle natočené akční scény. Na filmového Johna Wicka sice kvalitativně nedosahují, stále se ale jedná o vysoce nadstandartní řemeslo, jemuž krev ani kreativita rozhodně nechybí. Závěrečné finále se skládá z několika rozmanitých akční scén, v nichž si spolu vyřizují účty různorodé postavy z obou stran barikád.
Jenže všechno je to nakonec úplně k ničemu. Veškeré akční sekvence jsou totiž ohraničené extrémně roztahanou, banální a kostrbatě vystavěnou zápletkou, ve které se nedaří budovat postavy, ani vztahy mezi nimi. Konečné zúčtování postrádá jakýkoliv náznak emocionálního zadostiučinění. Převážná většina dějových linek je navíc absolutně zbytečná, nikam děj neposouvá a kdyby zůstala ve střižně, o nic zásadního bychom nepřišli.
Slabý děj se přitom nemůže opřít ani o silnou hereckou sestavu. Charismatického Iana McShanea musel v roli Winstona Scotta vystřídat mladý a poměrně neznámý Colin Woodel. Kromě démonického Mela Gibsona, jenž se při natáčení očividně dobře bavil, se tu žádná další herecká hvězda neobjevuje. Rád bych napsal, že to v konečném výsledku ničemu nevadí. Faktem ovšem zůstává, že Gibson je jediný člen hereckého ansámblu, který ve své roli nějakým způsobem vyniká. Všichni ostatní jsou oproti němu absolutně nevýrazní a snadno zaměnitelní.
Ke všemu je seriál protkán asi tisícovkou (přeháním jen trochu) různorodých písní, které hrají každé dvě až tři minuty, aniž by jednotlivým scénám přidaly na atmosféře či údernosti. Slouží pouze jako rozptýlení od tragicky napsaného scénáře. I sebelepší či sebeznámější písnička je tak nakonec nejen extrémně otravná, ale hlavně úplně zbytečná.
Pokud dokážete skousnout roztahaný a nezajímavý scénář, slabé výkony mladého hereckého ansámblu, haprující logiku a otravný přehršel více či méně známých písní, bude pro vás Hotel Continental relativně povedeným akčním kouskem. Díky štědrému rozpočtu se na něj totiž opravdu hezky kouká. Akční scény jsou na televizní tvorbu nadprůměrné a Mel Gibson je jako hlavní zlosyn naprosto fantastický. Pro mě osobně je však tento seriál obrovským zklamáním, které atraktivní svět nájemných zabijáků nikam neposouvá a jen se přiživuje na oblíbenosti mnohem povedenější filmové série.
