Od snímku Irčan uběhly dlouhé čtyři roky, a tak je na čase, aby se jeho legendární režisér Martin Scorsese vrátil s další peckou. Dohromady přitom dává neméně zvučná jména: Robert De Niro a Leonardo DiCaprio, kteří ztvárnili hlavní hrdiny v mnoha předchozích režisérových snímcích. Zpracoval Scorsese americkou historii i tentokrát úchvatně?
Děj filmu, jemuž jako předloha posloužila kniha Davida Granna zachycující skutečné historické události, nás zavede do Ameriky 20. let minulého století. Leonardo DiCaprio se v roli válečného veterána Ernesta Burkharta vrací do kraje za svým vysoce postaveným strýčkem Williamem Halem (Robert De Niro), aby pro něj pracoval. Majetnější než jeho strýc je už pouze místní indiánský kmen Osedžů, který zbohatl díky ropě objevené na jejich území. S takovým bohatstvím však začínají přicházet rizika v podobě „nešťastných“ úmrtí, přestože to na první pohled vypadá, že jsou Osedžové a běloši přátelé. V bezpečí není ani Ernestova indiánská žena Mollie, která netuší, co vše má její manžel a jeho strýc na svědomí.
Scorsese, De Niro, DiCaprio. Možné je sice všechno, ale s takto silnou sestavou bylo už od začátku vysoce nepravděpodobné, že by divák dostal podprůměrný film. A tak nebude žádným překvapením, když hned zpočátku potvrdím kvality snímku. Zabijáci rozkvetlého měsíce servírují poctivou filmařinu, kterou je radost sledovat. Žádné CGI, pouze nesmírně věrohodné město a kostýmy, které diváka vtáhnou do časů minulých a nedávají mu prostor si uvědomit, že se jedná pouze o účelově postavené filmové kulisy. Této autenticitě silně napomáhají i herecké výkony všech „obyvatel městečka“.
Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou řemeslně mistrně zvládnutým snímkem, jen by jim neškodila o něco kratší stopáž.
De Niro společně s DiCapriem ve snímku nepochybně excelují. Perfektní výkony předvádějí oba, přesto mi v paměti více utkvěl druhý z jmenovaných. Po rolích neohrožených rváčů, vážných detektivů či vysoce postavených byznysmenů a boháčů hází Scorsese svého oblíbence a jednoho z nejlepších herců současnosti do tak „podřadné“ role, jako je tupý buran. A Leonardo DiCaprio se ho zhostil na jedničku, s velice trefným přízvukem a přesvědčivým hraním. Vlastně by mě ani nenapadlo, že jeden z jeho nejlepších výkonů uvidím právě v takovéto roli. Stejně tak že mě svým hraním dokáže přesvědčit, abych v něm neviděl pouze „toho známého DiCapria“, ale i jiného člověka.
Ke zmiňované poctivé filmařině lze bezpochyby přičíst také skvělý obraz, zvuk a dialogy. Atmosféra zachycuje prohnilost a beznaděj a dokáže diváka přimět upřímně nenávidět ve snímku vystupující anti-hrdiny. Gradující příběh pak dochází ve finále ke svému úplnému zúročení.
Ačkoli o kvalitách nejnovějšího Scorseseho snímku tak není sebemenších pochyb, nedají se přehlédnout některé jeho nedostatky. Například 206 minut stopáže je poněkud přepálených a film by bez újmy obstál i více než 45minutové zkrácení. Jistě, Scorsese ani jiné než dlouhé snímky netočí a obvykle to není tolik na škodu. U Zabijáků jsem ale čas nejednou kontroloval ze dvou důvodů. Příběh je technicky vzato učebnicově rozdělený do tří dějství, prakticky jsem měl však pocit, že první a druhá hodina pojednává téměř až cyklicky o jednom a tom samém.
On by to nebyl takový problém, kdyby se děj, sestavený téměř výlučně pouze z dialogů, okořenil akcí, napětím či humorem. Zkrátka jakoukoli doplňující dynamickou složkou, jež se v menších či větších dávkách v předešlých režisérových snímcích vyskytovala. Zde je však upozaděná a téměř nepřítomná, přestože mnohé scény k „opepření“ vybízejí.
Výtka ale není tak zásadní, aby shodila veškeré výše uvedené kvality filmu. Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou opravdu řemeslně mistrně zvládnutí, jen by jim neškodila o něco kratší stopáž. Návštěvou kina či pozdější domácí projekcí ale rozhodně neprohloupíte. Už jenom díky perfektním hereckým výkonům Roberta De Nira a Leonarda DiCapria či přidané hodnotě děje zachycujího důležité historické události, které v mnohém stále vypovídají i o současnosti.
