Popularita asijských příběhů je stále na vzestupu. Zatímco Japonsko dominuje na poli těch tištěných v podobě mangy, Korea si získává fanoušky po celém světě díky filmům a seriálům. Avšak i ty mají mnohdy svůj základ v „tištěných“ – tedy spíše digitálních příbězích. A seznámit se s nimi konečně můžeme i u nás.
CREW mi letos dělá skutečnou radost a ohlašuje jednu pecku za druhou. Premiéru si u nás odškrtl světoznámý One Piece, pokračování se dočkal kriminálně perfektní Blacksad, dojde také na klasický příběh Batman: Kult, nového Džundži Itóa a další tituly. Speciální místo mezi tím vším pro mě osobně zastává jihokorejský Solo Leveling, a to hned z několika důvodů. Jižní Korea neměla až doposud na českém komiksovém trhu téměř žádné zastoupení a těch několik málo přeložených titulů – namátkově Simon Sues či Tráva – šlo skoro spočítat na prstech jedné ruky. Manhwa byla absolutně zastíněna mangou. Přitom v zahraničí získává manhwa v digitální, webtoonové podobě již nějaký ten rok na oblibě. O tom mimo jiné svědčí i fakt, že stále více takových titulů se následně těší animované či hrané adaptaci.
Webtoon v tištěné podobě naštěstí dorazil už i k nám, a navíc rovnou jeden z těch nejznámějších – Solo Leveling. Natěšení, které se mě zhostilo, tak bylo jedině na místě. To, co One Piece a jeho vydání na českém trhu znamenalo pro japonskou mangu, znamená pro jihokorejskou manhwu Solo Leveling. A oba tituly toho příhodně spolu nemálo sdílejí – v dobrém i špatném slova smyslu. Obdobně jako zmíněné pirátské dobrodružství je Solo Leveling považovaný za jednoho z popularizátorů určitého podžánru.
Příběh je zasazený do světa, do kterého se skrze brány snaží dostat hordy monster. Skupina vyvolených lidí zvaných „lovci“ se následně vydává za tyto brány do „dungeonů“, aby monstra zastavila. Hlavním hrdinou je jeden z nejslabších lovců Činu Song, který si později ale dokáže odemknout jakési videoherní rozhraní. Skrze něj plní specifické úkoly, a tím se stává silnějším. Toť Solo Leveling v kostce: dungeony, videoherní mise a progres z naprostého slabocha do nejsilnějšího bojovníka.
Od té doby vyšlo takových webtoonů – obdobně jako v případě japonských šónenů – už mnoho, přičemž pochopitelně měly možnost podžánr „dungeonů s videoherními prvky“ více dotáhnout a vyladit (například Omniscient Reader). Solo Leveling je skutečně až velice přímočarý (tady jsou monstra v dungeonech, tady jsou lovci, více vědět nepotřebujete a hurá do akce) a působí jako takový archetyp. Avšak – přímočarost nemusí být v tomto případě až příliš na škodu. Hlavní premisa žádné extra terno není, ale do čtení se lze i tak neuvěřitelně jednoduše ponořit. Navíc evokuje pocit, jako byste si doopravdy zapnuli své oblíbené RPG, u kterého chcete pouze „vypnout“. A příběh není čistě jenom o mydlení monster hlava nehlava. Jistý dungeon, ve kterém čtenář stráví téměř celý první svazek, v sobě kromě nekompromisní akce skýtá také velice hutnou atmosféru, různé hádanky a také nějaká ta morální dilemata. Buďte si jistí, že vám všech více než 300 stran pod rukama uteče samo.
K zážitku navíc velice dopomáhá art, na který je zkrátka radost se dívat. Webtoony jsou totiž oproti manze obvykle barevné. Líbivá je tak již samotná kresba Solo Levelingu, stejně dobře si hraje s barvami – stránky jsou pestré, výrazné a snadno nabuzují zmiňovanou atmosféru. Nejednou také za pomoci dobarvení pozadí stránek mimo panely. Je pouze nutné brát v potaz původní formát. Webtoony jsou digitální komiksy, které jsou od počátku přizpůsobeny mobilním zařízením, a čtou se tak scrollováním odshora dolů. Když se v případě dostatečného úspěchu převádějí i do tištěné podoby, musí se ony „mobilní“ panely vzít a poskládat na jednotlivé stránky. Možná tedy při čtení Solo Levelingu narazíte na stránky, které na vás kvůli svým pouhým dvěma či třem malým panelům budou působit poněkud prázdně. Ovšem takové pocity lze s vědomím výše uvedeného překonat a na fyzický webtoon si zvyknout. Za mě osobně se rozvržení panelů v prvním svazku povedlo takřka na výbornou.
O postavách se prozatím příliš rozepsat nemůžu, jelikož jsou stejně jako hlavní premisa příběhu velice přímočaré, a to včetně té hlavní. O to více mě ale zajímá jejich případný vývoj, k němuž ostatně vybízí už samotný název – jsem zvědavý, jak bude Činu postupně levelovat a stávat se silnějším. Na závěr nelze opomenout ani u CRWE již klasicky povedený překlad, který ve správných chvílích přechází do hovorové češtiny a nebojí se ani ponechat nejrůznější anglicismy (dungeon, boss, raid a podobně), jež k této tematice neodmyslitelně patří. Díky tomu se komiks čte opravdu plynule.
Solo Leveling 1 sice (prozatím) nenabízí nejdůmyslnější zápletku ani nejkomplexnější postavy, přesto se mu daří zůstat od začátku do konce velice čtivý. Díky své jednoduchosti (ve které protentokrát tkví síla) dovoluje do svého světa vtáhnout téměř kohokoliv a následně si čtenáře udržet díky spádu, atmosféře, napětí, výtvarné stránce, a především zvědavosti na budoucí, snad stále epičtější dění. Druhý svazek tedy už netrpělivě vyhlížím. Zároveň budu držet palce, aby se u nás tištěný webtoon uchytil a dočkali jsme se dalších jihokorejských sérií. Těch kvalitních je více než dost a bylo by tak z čeho vybírat.
