Výstava Tiše usilovat o krásu představuje moderní podobu zvykoslovných předmětů a předmětů lidové religiozity. V pražské Galerii 1 je nyní k vidění více než čtyřicet exponátů, na kterých spolupracovali mistři řemesel spolu se současnými designéry. Dohromady vytvořili předměty, které přibližují zapomenutou symboliku zvykoslovných předmětů spojených s obřady, zvyky a magií. Výstava živých řemesel a lidového umění Tiše usilovat o krásu navazuje na ideu projektu Krásná práce.
Lidová víra měla vždy velký společenský význam a byla jí připisována mimořádná důležitost. Předměty s ní spojené vybízí k tichému zastavení se uprostřed světa a navrací punc tradičním řemeslům a lidovému umění, které s citem a respektem k minulosti přenáší do současnosti. S touto myšlenkou rezonuje téma zvykoslovných předmětů, které přibližuje výstava Tiše usilovat o krásu. Zvykoslovné předměty se vždy pojily s různými obřady, zvyky, pověrami, někdy i magickými praktikami.
Na výstavě si lze některé raritní příklady prohlédnout. Třeba muší ráj, jak se říkalo slaměnému podstropnímu závěsu na ochranu rodiny, hrnce koutňáky, v nichž ženy po porodu dostávaly slepičí polévku na posilněnou, nebo rodeník designérky Jany Linhartové, což byla keramická pečící forma ve tvaru novorozeněte – přijetím pečiva ve tvaru dítěte potvrzoval muž své otcovství.
Většina zvykoslovných předmětů ale už dnes ztratila svůj původní význam, a snad kromě kraslic a některých forem tradičního pečiva se ani nevyskytují. Oslovení designéři se pokusili vzkřísit tento zajímavý výtvarný jev lidového umění a převést hodnoty, jako je vděčnost, pomíjivost či přání být milován, do všedních předmětů. Vzniklé objekty mohou kromě své praktické či dekorativní funkce vybídnout i k zamyšlení, a vrátit tak obřady a symboly do dnešní doby posedlé výkonem, prací a hromaděním věcí.
Mezi vystavenými předměty zaujme například Skříňka na vzpomínky. Studio Picky Parents společně s designérkou Klárou Šumovou vytvořily s přispěním řezbářských mistrů Štěpána Holoubka a Kláry Paclíkové bohatě zdobenou truhlici pro uložení prvních vypadlých zoubků či kreseb dětí. Módní studio Sisters Conspiracy navrhlo šaty pro rituál návratu sama k sobě. Jsou pro ženu, která se chce zastavit, zklidnit a chvíli jen být. Zdobí je dekor rytmu srdce, které se rozpadá na kusy a zase skládá. Designérka Monika Martykánová chtěla vrátit hodnotu a výjimečnost vánočnímu rituálu zdobení stromečku. Vánoční ozdoby proto ručně ozdobila cukrářským sáčkem, ovšem jako polevu zvolila porcelán. Tereza Bušková a Mariana Novotná vytvořily monumentální plastiku z těsta The Mother of Prague, která odkazuje na tzv. Matičky, charakteristické zvykoslovné pečivo z Kravařska.
Výdumky neboli kraslice designérky Jaroslavy Příhodové zase působí svým minimalismem až futuristicky. Jsou zdobeny kovem a skrývají zcela nečekaný obsah, třeba lidské vlasy. Sochař, malíř a designér Michal Cimala se spojil s řezbářem Jaroslavem Frenclem a navrhl dřevěné masky vyřezané do starých lopat na vkládání chleba do pece. Inspiroval se přitom tradičními maskami zimního času, tajemné postavy provázející advent mají svůj původ ještě v předkřesťanských dobách.
Grafická designérka Klára Hegerová navrhla ve spolupráci se špičkovým českým brašnářem Matějem Michalčákem novodobý Cígr. Tak se označovala plochá kabela zdobená milostnými symboly, v níž si v jižních Čechách odnášely dary nastávající nevěsty, ale i do nich dostávaly milodary svobodné matky. Vystavený cígr je novodobá varianta určená pro samoživitele. Intermediální sochař Robert Vlasák vymodeloval v 3D softwaru a následně odlil z šedé litiny artefakt nazvaný Nobjekt. Nobjekty, jež byly původně navrženy pro psychologický výzkum, nemají připomínat nic, ale vzbuzovat pocit klidu a nerušenosti.
Výstavu lze navštívit do 28. listopadu 2024 v pražské Galerii 1.
