Po Spider-Manovi: Napříč paralelními světy vbíhá do kin druhý nejočekávanější superhrdinský snímek letošního roku. Řeč je o šarlatovém běžci a nejrychlejším muži na světě, Flashi. Dokázal dostát své silné propagaci jakožto „jednoho z nejlepších superhrdinských filmů všech dob“?
Po záchraně světa před Darkseidovými stoupenci společně s Ligou spravedlnosti si Barren Allen dovolenou rozhodně nevzal. Naopak, naplno přijímá svoji roli superrychlého Flashe a společně s Batmanem a dalšími superhrdiny potírá zločin ještě intenzivněji než kdy předtím. Je tu však jedna věc, která nejrychlejšího muže na planetě dokáže dohnat: jeho minulost. V dětství přišel Barry tragicky o matku a doplatil na to i jeho otec. Po všemožných pokusech o nápravu Barry přistupuje na poslední řešení, a to vrátit se díky svým schopnostem do minulosti. Jenže co mu připadalo jako jedna neškodná změna za účelem záchrany svých rodičů, má ve skutečnosti katastrofální následky s dopadem na celý vesmír.
Ještě před uvedením snímku do kin se filmoví fanoušci rozdělili na dva tábory. Ten první Flashe od začátku zavrhoval. Jednak kvůli ne příliš schopnému vedení Warner Bros, s čímž souvisí pochybná kvalita dosavadních DC filmů, a jednak kvůli hlavnímu představiteli Ezru Millerovi, kterého doprovázel jeden problém se zákonem za druhým. Druhý tábor měl oproti tomu nesmírná očekávání, jelikož Flash byl – nijak skromně – propagován jako jeden z nejlepších superhrdinských filmů všech dob. Snímek tvoří startovní čáru pro nové filmové DC univerzum, ale hlavně se jedná o adaptaci kultovního komiksu Flashpoint. Snaha zavděčit se oběma táborům postavila tvůrce před nelehký úkol. Ať už negativní reputace studia a herce, nebo přespříliš velké očekávání, ani jedno to filmovému Flashi nijak neulehčovalo. Osobně, jako příznivec z druhého tábora, jsem z výsledku poněkud rozpačitý.
Od samého úvodu jsme svědky ambiciózních akčních scén. Kreativita tvůrcům nechybí, pořádně dodělané CGI však ano. S počítačovými efekty je dnes u blockbusterů problém obecně (na vině je obvykle samotné vedení se svými nereálnými časovými požadavky a mizerným finančním ohodnocením), ovšem u Flashe to bude bít do očí i jinak nenáročného diváka. Vše vypadá příliš uměle, až jako z animáku. Flash se také evidentně pokoušel jít ve stopách verze Ligy spravedlnosti, která šla do kin (tedy té, která se tolik snažila přiblížit marvelovkám). O vtipkující postavy tak zde opravdu není nouze.
Flash má spoustu skvělých prvků, jenže k téměř každému se pojí nějaké „ale“.
Postupem času akce ubývá, naopak vtipů přibývá. S těmi se tvůrci vyloženě utrhli od chvíle, kdy Barry v minulosti potká své mladší já. Zde jsem se poprvé (a ne naposledy) dostal k velice diskutabilnímu bodu. Na jednu stranu vtipy občas zafungují. Film si dělá srandu ze všeho možného, i ze samotného DC, a přitom se nemusíte v tomto fiktivním světě až tolik orientovat, abyste narážky pochopili. A ať už je kontroverze kolem Ezry Millera jakákoliv, jedno se mu upřít nedá: svoji dvojroli zvládl skvěle. Na druhou stranu, těch vtipů je doopravdy přehršel. A i když dokážou být ve své podstatě zábavné, později jsou už pouze únavné, zvlášť v takto osudovém příběhu. Abych byl ale fér, snímek dokáže nejednou přejít do vážných až vyloženě temnějších scén (čímž se přibližuje své předloze), a emoce zde také umí zafungovat.
Když je řeč o mladší verzi Barryho, chtěl bych vyzdvihnout jednu věc. Ačkoli je snímek završením celého dosavadního filmového DC, zároveň funguje jako Flashův origin. Barry se vrací do svých počátků, a tím, že zaučuje sám sebe, má divák šanci poznat a pochopit jeho příběh i schopnosti od prvních krůčků. Navíc jako v případě vtipů nebude mít problém film pochopit i ten, kdo předchozí DC snímky neviděl (byť si v opačném případě Flashe užije pochopitelně mnohem více). Film totiž dokáže dostatečně vysvětlit veškeré souvislosti a doposud nezasvěcené řádně zasvětit.
Tam, kde mají oba Barryové dostatek prostoru pro své charaktery a jejich vývoj, strádají ostatní postavy. Opět, na jednu stranu je to dobře, jelikož se v první řadě jedná o Flashův film. Ale na druhou stranu jsem se neubránil pocitu, že když už tam všechny vedlejší postavy jednou jsou, mohlo se s nimi pracovat lépe a více je využít. Takto sloužily převážně jako wow efekt, kdy si divák řekl „hele, toho znám“, případně představovaly ženskou verzi mužské postavy. Michael Keaton v roli Batmana je ještě fajn (a pro mnohé jedním z těch největších důvodů, proč na film jít), Sasha Calle jako Supergirl je ale vyloženě slabá – svým využitím i samotným hereckým výkonem. O zbytku cameí ani nemluvě. Člověku pak začíná pomalu docházet, kam směřoval veškerý rozpočet filmu a proč CGI vypadá, jak vypadá.
Posledním sporným bodem je multiversum, které bylo od začátku snad tím největším tahákem a především důvodem vzniku filmu. Flash dokáže být v tomto ohledu opět velmi kreativní a hravý. Pokud ale musel člověk přimhouřit oči nad logikou v konkurenčním Endgame, tady je bude muset zavřít úplně. Logika zde pokulhává opravdu silně a jsou z toho doslova špagety (kdo viděl, chápe). Paradoxně se tím snímek ale přibližuje komiksovému DC, jehož kontinuita a pravidla fungování fiktivního světa nebyla nikdy tou nejsilnější stránkou.
Jedná se o nadprůměrnou popcornovku, akorát laťka byla původně nastavena mnohem výš. Obří potenciál se rozhodně nepovedlo využít naplno.
Snímek postupně spěje do svého finále, které je však nijaké. Závěrečný souboj prakticky neexistuje. Vzhledem k důležitosti snímku pro nové filmové DC jsem čekal mnohem údernější konec. Vzpomenu-li opět na konkurenční Marvel, snímky Infinity War a následný Endgame dokázaly zanechat v divákovi dojem na dlouhou dobu a také náležitě uzavřít řadu linek. Flash v tomto naprosto selhává a ona hořká pachuť, která mi po odchodu z kina zůstala v ústech, je tím největším zklamáním z celého filmu. CGI, přehršel vtipů i nedostatečné využití postav bych mohl odpustit a pochopit, kdyby film směřoval do opravdu úderného finále, které by navíc dokázalo dosavadní filmové DC důstojně uzavřít.
Tolik k „jednomu z nejlepších superhrdinských filmů všech dob“ a „důležité“ brány pro restart filmového DC. Flash má spoustu skvělých prvků, jenže k téměř každému se pojí nějaké „ale“. Největším zklamáním, které bohužel nic pozitivního nevyváží, je fakt, jak zbytečně celý film ve svém závěru působí. Jedná se o nadprůměrnou popcornovku, akorát laťka byla původně nastavena mnohem výš. Obří potenciál se rozhodně nepovedlo využít naplno. Snad se Jamesi Gunnovi povede mnohem lépe.
