Rodinné rozhovory umí být všelijaké. Někdy nucené, jindy žoviální, dokonce i příjemné. Tři takové filmovému publiku servíruje Jim Jarmusch, který je zpět v plné síle, ve svém nejnovějším snímku Otec Matka Sestra Bratr. Připravte se, že v recenzi použiji slova jako triptych či kaleidoskop.
Kdyby se mě někdo zeptal na mých pět nejoblíbenějších režisérů, na Jima Jarmusche bych si pravděpodobně nevzpomněl. Přitom jsem viděl všechny jeho filmy po roce 2003 a co víc, opravdu se mi líbily. A to mluvím úplně o všech, včetně kritizované Hranici ovládání či diváky i kritiky velmi špatně přijatého Mrtví neumírají. Po režisérově posledním snímku si uvědomuji jednu důležitou věc: Jarmusche a jeho filmy mám opravdu rád. Otec Matka Sestra Bratr mě v tom jenom utvrdilo.
Setkáváme se se sourozenci Jeffem (Adam Driver) a Emily (Mayim Bialik aka Amy z kultovního seriálu The Big Bang Theory), kteří po dlouhé době jedou navštívit svého otce (Tom Waits). Ten žije uprostřed ničeho, odříznut od zbytku světa. Dochází mezi nimi ke krkolomným rozhovorům plným laskavého humoru, zábavných náznaků a nabízení pomoci, která možná není až zas tak potřebná.
V dalším příběhu sledujeme matku (Charlotte Rampling, známá třeba z Dextera), která čeká na návštěvu svých dvou dcer, starší Timotheu (Cate Blanchett) a její mladší sestru Lilith (Vicky Krieps). Scházejí se jednou za rok a je patrné, že ač je spojuje stejná krev, nejsou k sobě upřímné a jejich rozhovory postrádají rodinnou vřelost a uvolnění. Není tedy divu, že stejně jako u první povídky všichni doufají, že jejich trápení v podobě návštěvy brzo skončí. Vzájemné sympatie se naopak nedají upřít sourozencům Skye (Indya Moore) a Billymu (Luka Sabbat), kteří se jedou rozloučit s pařížským bytem, v němž oba vyrůstali. Chvilkový pobyt ve vystěhovaném prostoru vyvolává spoustu vzpomínek na jejich nedávno zesnulé rodiče.
Jedná se tedy o triptych na sebe nenavazujících příběhů a rodin, které se navzájem neznají. I když se každý z nich odehrává v jiném městě – a možná by se dalo říct, že i úplně v jiném světě –, objevují se v nich společné prvky, fráze i témata k rozhovoru. Netřeba připomínat, že Jarmusch je mistrem opakovaní, které umí s každým dalším použitím vyznít jinak. Skrze opakování si dokáže vytvořit pouto s divákem, takový inside joke, kterému rozumí jen on a režisér.
Nemusí ale jít jen o nucenou konverzaci. Kouzlo je v detailech, v kolem projíždějících skejťácích, v hodinkách značky Rolex, jež mají pro každého jiný význam, červené barvě nebo i obyčejné vodě, se kterou se přece nikdy nepřipíjí. Tyto zdánlivě banální věci umí Jarmusch skvěle vypointovat a přitom netlačit zbytečně na pilu. To způsobuje, že se u filmu nebudete řezat smíchy, ale jen se lehce usmívat a cítit příjemně.
Poslední Jarmuschův přírůstek se povedl a divák znalý režisérovy tvorby dostane přesně to, co očekává.
Film Otec Matka Sestra Bratr by samozřejmě nefungoval, kdyby drhnul casting. To se naštěstí neděje. Možná nejlepší obsazení nabízí hned první povídka Otec. Driver i Bialik mají skvělou, i když odtažitou chemii, která dává rozhovorům přirozenou sílu. Prim tu hraje hlavně Tom Waits, který si celou kapitolu krade pro sebe svým skvělým hereckým výkonem a chraplavým hlasem.
Ve druhém příběhu vyniká především Charlotte Rampling jako upjatá, odcizená matka-perfekcionistka, která si k sobě nechce pustit ani svoje vlastní dcery. Na její obranu je nutné dodat, že ty o to ani moc nestojí. Zde mám jedinou výtku k obsazení, neboť Blanchett se mi do role tiché myšky se špatným vkusem příliš nehodila. Naopak hercům ze třetího dějství sourozenci sedli a divák jim jejich pouto snadno uvěří.
Poslední Jarmuschův přírůstek se povedl a divák znalý režisérovy tvorby dostane přesně to, co očekává. Nabízí úžasný kaleidoskop (já varoval, že to napíšu!) postav z různých koutů světa, které vedou stejné rozhovory jako vy nebo já. Někoho snímek může nudit, ale věřím, že naopak může mít až terapeutické účinky. Jestli máte strach z příliš „intelektuální“ podívané, nemusíte se bát – nejde o náročné dílo. Dejte mu šanci a uvidíte, třeba vám zahraje na tu správnou notu.
