Kunsthalle Praha uvádí výstavu All Things Digesting uměleckého dua sikau/pubalova. Výstava proměňuje galerii v prostředí pro soustředěné smyslové hraní. Pracuje se zvukem, hmatem, čichem i pohybem a nabízí možnost vnímat svět skrze tělesnou zkušenost. Expozice vznikla v rámci experimentální platformy Aw!lab, která propojuje umění, vědu a technologii.
Umělecká dvojice sikau/pubalova pracuje na pomezí několika disciplín a každá z umělkyň do společné praxe vnáší odlišné odborné zázemí i zkušenosti. Denisa Půbalová vychází z novomediální umělecké tvorby, environmentální filozofie a kreativního kódování. Lea Luka Sikau je umělkyně, teoretička a mezzosopranistka s titulem z University of Cambridge. Společně se dlouhodobě pohybují na průsečíku mediálního umění, experimentálního zvukového divadla a uměleckého výzkumu.
V Kunsthalle Praha aktuálně probíhá jejich výstava All Things Digesting, jež se inspiruje procesem trávení, při němž se vnější podněty stávají součástí těla. Výstava se dotýká toho, jak do sebe vstřebáváme prostředí, informace, emoce i nejistoty současnosti. Galerie 3 na Klárově se tak proměnila v organismus, v němž na sebe mohou návštěvníci a návštěvnice nechat působit rytmy, zvuky, vibrace i vůně. Celek výstavy dýchá vlastním tempem a vytváří prostředí, které podporuje soustředění a wellbeing.
Centrálním objektem výstavy je pomalu otáčející se rozměrná platforma, instalace nazvaná „zezelenat“ (2025), jež dává čas vnímat proměny krajiny, hlasů a nálad. Zvuková kompozice, složená z osobních zkušeností respondentů a respondentek veřejné výzvy reagující na environmentální proměny světa kolem nás, vytváří prostor pro naslouchání a vzájemnou empatii. V další multisenzorické instalaci pojmenované „jakmile ladíme“ (2025) se pozornost obrací k mikrobiálním procesům fermentace a rozkladu a k tichým rytmům neviditelného života zaznamenaným v laboratořích, domácnostech i kuchyních po celém světě.
Instalace „látková přeměna“ (2024) pracuje s akustickými a vibračními projevy lidského trávení a pojímá tzv. pocit v břiše jako zdroj tělesné intuice, kterou nelze zcela racionalizovat. Čichová laboratoř „realita je zpočátku těkavá“ (2025) pak uvádí do galerie vůně, jež mohou příchozím spouštět somatickou paměť i zvídavost. Výstavou se zároveň line zvukové vyprávění, které reflektuje dotek jako součást divácké zkušenosti a zviditelňuje instituci jako jedno tělo. Tyto vrstvy doplňují intimní poslechové prostory nabízející možnost soustředěného naslouchání. Výstavu je možné zhlédnout do 11. května 2026.
