Memory of Touch: Kapitola I je prvním samostatným výstavním projektem věnovaným umělecké sbírce Kunsthalle Praha. Galerie jím současně otevírá dialog se současnou českou uměleckou scénou. Kurátor výstavy Tevž Logar ve spolupráci s kurátorkou sbírky Barborou Ropkovou propojuje díla moderního, poválečného i současného umění s pracemi šesti výrazných osobností současné české umělecké scény. Díla Bohumila Kubišty nebo Běly Kolářové jsou tedy na výstavě prezentovány například s pracemi Valentýny Janů či Romana Štětiny.
Umělecká kolekce Kunsthalle Praha dnes zahrnuje více než dva tisíce uměleckých děl a zaměřuje se na klíčové projevy umění 20. a 21. století ve střední Evropě. Vedle významných představitelů a představitelek české a československé moderny, poválečného a konceptuálního umění obsahuje také díla zahraničních autorů a autorek, která umožňují sledovat kulturní a historické vazby napříč regiony i generacemi. Přestože sbírka dlouhodobě tvoří jeden z pilířů identity Kunsthalle Praha, návštěvníkům galerie nebyla dosud nebyla představena.
To se nyní změnilo díky výstavě Memory of Touch: Kapitola I, která vznikla pod vedením slovinského kurátora Tevže Logara. Ten vybraná díla ze sbírky uvádí do dialogu s pracemi současných českých umělkyň a umělců: Jakuba Chomy, Lukáše Hofmanna, Igora Hosnedla, Valentýny Janů, Marie Lukáčové a Romana Štětiny. Zaměřuje se na křehkost a zranitelnost jako estetické i společenské strategie. Vznikají tak nečekaná setkání mezi avantgardními experimenty, poválečnými uměleckými reakcemi na zkušenost cenzury či represí a současnými díly reflektujícími nejistoty dnešního světa.
Výstava je rozčleněná do několika tematických okruhů. V části Ztělesnění (Embodiment) na návštěvníky čekají křehké foukané objekty ze skla Lukáše Hofmanna, které zdůrazňují vztah mezi tělem, pohybem a prostorem. Jemnost (Subtlety) propojuje práce Jiřího Kovandy, Heinze Macka, Marie Rychlíkové či Iry Svobodové s videem Romana Štětiny a obrací pozornost k drobným gestům, nepatrným posunům a formám přítomnosti i nepřítomnosti. V sekci Hranice (Threshold) vytvářejí obrazy Igora Hosnedla nové souvislosti mezi díly Emila Filly, Jindřicha Štyrského, Jitky Kolínské nebo Theodora Pištěka a otevírají prostor mezi figurací, ornamentem a abstrakcí.
Intimita (Intimacy) spojuje práce Agnes Denes, Běly Kolářové, Evy Koťátkové, Bohumila Kubišty či Jána Mančušky s instalací Valentýny Janů, která rozvíjí témata identity, intimity a společenských očekávání. V okruhu Deformace (Distortion) pak díla Zbyňka Baladrána, Milana Knížáka, Jiřího Koláře, Haroona Mirzy nebo Kurta Schwitterse vstupují do dialogu s instalací Jakuba Chomy a otevírají otázky proměnlivosti forem, technologií a vztahu mezi tělem a objektem.
Jak už napovídá samotný název výstavy, projekt Memory of Touch je koncipován jako dvoudílný. Zatímco první kapitola se soustředí na křehkost jako formu odporu a citlivosti, druhá kapitola, která se otevře v listopadu 2026, bude tato témata dále rozvíjet z nové perspektivy. Aktuální výstavu mohou návštěvníci zhlédnout do 8. října 2026. Souběžně s touto probíhá i výstava umělce Williama Kentridge s názvem The Battle Between YES and NO, kterou lze navštívit do 7. září 2026.
